Stud
Drama / Psychologický
Československo, 1967, 101 min
Režie:
Ladislav HelgeHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Július Pántik, Štěpán Zemánek, Richard Lederer, Ľudovít Greššo, Bohuslav Čáp, Ida Rapaičová, Vojtěch Ron, Hana Slivková, Hana Anna Grissová, František Šolc, Miroslav Bezdíček, Oľga Adamčíková, Jaroslav Dufek, Viola Javůrková, Václav Jeřábek, Václav Kaňkovský, Ladislav Lakomý, Adam Matejka, Miroslav Středa, Anna Kratochvílová, Luděk Munzar, Josef Kudílek, Václav KyzlinkObsah
-
Hlavným hrdinom je mestský tajomník Pánek, samoľúby, sebaistý človek. Zakladá si na vlastných zásluhách a je pripravený ostro vystúpiť proti všetkému, čo by narúšalo jeho idylické predstavy. Pred očami mu zatknú priateľa a "spolubojovníka", ktorý sa dopustil podvodov a zneužívania moci. Pánek sa cíti byť ohrozený, lebo to mže vyzerať, že ho kryl- preto diskutuje, vysvetľuje a presviedča i sám seba. Schdza dedinčanov je debaklom, po ktorom sa jeho ilúzie o sebe (a o lákavej politickej demagógii) úplne zrútia, hanba sa premieňa na výrazne poľudšťujúci faktor. Film nazrie aj do zákulisia socialistického hospodárenia- pomery v JRD svedčia o morálnom rozvrate: poctiví proti prospechárom nemajú šancu. Helge je tvorcom dvoch najstatočnejších českých filmov 50.rokov. Stud priamo nadväzuje na Veľkú samotu svojím hrdinom, prostredím i hlavným predstaviteľom.
Arnošt Pánek, vedoucí činitel v kterémsi jihomoravském městečku, má narušeny klidné dny. Byl zatčen jeho chráněnec Kvasil, předseda vzorného zemědělského družstva - a obviněn ze znásilnění nezletilého děvčete, z pojišťovacích podvodů a zneužívání pravomoci veřejného činitele. Naštvaný Pánek se rozhodne sám vyšetřit okolnosti, které vedly k událostem pro něho tak nepříjemným. I když se film režiséra Ladislav Helga zabývá dlouholetým funkcionářem sloužícím komunistickému systému, daleko precizněji se zaměřuje na mentalitu dlouholetého okresního politika, jenž si vybudoval pevnou mocenskou síť a odmítá cokoli měnit na svých metodách, neřkuli odstoupit. Helge vztyčuje důležitou otázku - dotýká se zkorumpovaného svědomí, kdy hmotný blahobyt se stává jediným měřítkem hodnot. Nelze se pak divit, že ti, co odmítají přistoupit na tuto "tichou dohodu", jsou odsouzeni k hmotnému živoření. Stud je jedním z nejdůležitějších filmů 60. let, přesně diagnostikuje tehdejší společenské ovzduší. (oficiální text distributora)
Hlavným hrdinom je mestský tajomník Pánek, samoľúby, sebaistý človek. Zakladá si na vlastných zásluhách a je pripravený ostro vystúpiť proti všetkému, čo by narúšalo jeho idylické predstavy. Pred očami mu zatknú priateľa a "spolubojovníka", ktorý sa dopustil podvodov a zneužívania moci. Pánek sa cíti byť ohrozený, lebo to mže vyzerať, že ho kryl- preto diskutuje, vysvetľuje a presviedča i sám seba. Schdza dedinčanov je debaklom, po ktorom sa jeho ilúzie o sebe (a o lákavej politickej demagógii) úplne zrútia, hanba sa premieňa na výrazne poľudšťujúci faktor. Film nazrie aj do zákulisia socialistického hospodárenia- pomery v JRD svedčia o morálnom rozvrate: poctiví proti prospechárom nemajú šancu. Helge je tvorcom dvoch najstatočnejších českých filmov 50.rokov.
Stud priamo nadväzuje na Veľkú samotu svojím hrdinom, prostredím i hlavným predstaviteľom.Komentáře uživatelů k filmu (20)
-
Tosim
Velká samota mi přišla hodně zybtečná. Nevím, jestli tento pohled nezměnit, protože po dokumentu s Ladislavem Helgem mi bylo jsné, že tento pán to má v hlavě srovnané a ví, co dělá. To se týká i tohoto snímku - s tím dodatkem, že kritika, potažmo satira socialistického systému v Českosovensku byla (až na čestné výjímky) poněkud kontraproduktivní a její smysl se ztrácel. Tak se sám sebe ptám: kam vlastně patří tohle dílo?(2.3.2009)
-
igi B.
Co soudruh Kvasil zprasil, to soudruh Pánek hasil... Nu ano, >soudruh pán< Pánek - jak symbolické jméno pro všemocného tajemníka, aparátčíka Strany, majícího ve své době >oprávněný< pocit, že vše je v jeho rukou, byť ty ruce jsou notně upocené a ve skutečnosti mu z nich leccos uniká... Samej "poctivej soudruh" - až na ten jeden jediný (!) zle vykvašený nepodarek, že... :-/ . . . Já vím, trošku to všechno zase zlehčuju - ale jen proto, že tenhle film nelze pro jeho jistou dobově ideologickou přepjatost brát po více jak čtyřiceti letech nekriticky a zcela vážně! Ale nutno uznat, že film je to poctivý, zvláště v kontextu doby, kdy byl natočen a vlastně - nebýt toho všudypřítomného soudruhování, nebýt té idiotské doby a toho kamuflovaného marasmu - mohlo to být z čistě uměleckého hlediska dosti dobré společensko-kritické existenciální drama. Dovedu si představit, že by Helge natočil film tohoto žánru a na obdodné téma ve svobodné společnosti, třeba v Itálii nebo Francii. Možná by to nakonec bylo nadčasové dílo, srovnatelné se špičkou tehdejší evropské tvorby... . . . L. Helge nebyl nikterak avantgardní >novovlnář< a tak i v domácích podmínkách zkrátka natočil formálně ryzí psychologické drama, příběh muže, jemuž jeho zdánlivá totalitní moc totálně přeroste přes hlavu - a i když si režisér samozřejmě nemohl dovolit nějaká velká kritická extempore, z díla je cítit poctivý a odvážný přístup a upřímnost a přes autorskou licenci vnímání doby i snaha o maximálně možné realistické vykreslení tehdejší politické a společenské atmosféry a života malého města vůbec... . . . A tak i díky výborným a víceméně civilním a uměřeným hereckým výkonům protagonistů je nakonec tenhle film svou formou (s potřebným poučeným nadhledem ve vztahu k obsahu) i po letech docela přínosným uměleckým dokumentem doby. Nakonec - jak známo - to pak i Ladislavu Helgemu páni soudruzi normalizátoři beze studu spočítali... Od té doby už žádný film nenatočil. - - - P.S. Velmi poučné pak bylo i sledovat monolog páně režiséra v jeho medailonu před filmem. Tolik umělecké pokory a lidské skromnosti... (!) ...No, ty dnešní celebřitní protekční hvězdičky, plichtící jednu banalitu za druhou by si ta slova měly pouštět před každým >šolichem< , který s plytkostí a nestydatou drzostí sobě vlastní občas vyplodí... :-( - - - - - (Poprvé viděno kdysi pradávno ještě za >oněch< dob v brněnském FK (?), repete pak v rámci cyklu "Zlatá šedesátá" 21.2.2009 na ČT2, komentář zde jako šestý - 22.2.2009)(22.2.2009)
-
Fingon
Naprosto nezajímavý námět, ale kupodivu zajímavě natočeno. Vydržel jsem do konce - nejen kvůli Mikulovu a nejen kvůli scéně, ve které tajemník řve na svou dceru, že vše, co má na sobě zaplatil on a dcera ve vzdoru ze sebe strhá šaty.(21.2.2009)
-
Slarque
První muž okresu a jeho nenadálá ztráta sebejistoty o vlastní nenahraditelnosti. Vždyť on přece vždycky chtěl pro lidi to nejlepší, tak proč se najednou nemůže podívat do očí ani sám sobě? Psychologický film stojí na výborném výkonu Júlia Pántika a chytřejším scénáři, než by člověk u takovéhle látky čekal.(22.2.2009)
-
triatlet
“Směrnice jsou jedna věc a člověk druhá. Arnošt Pánek (Julius Pántik), předseda JZD, se vyjadřuje pomocí antitezí. Dřív než domyslí dopad vyřčeného (Já se snad vrátím k řemeslu.), tak nápad popírá. Pánek řeší problémy na úřadě, ale i doma, kde se proti „JEHO okresu“ bouří dcera. Kritika mocných je naservírována přímo. Po opakujících se scénách, které záměrně navozují stereotyp jednání, závěrečné hromobití a následný slunečný den zesilují rozervanost „hrdiny “. Ten nejdřív křičí na celé město, ovšem v závěru si opět v poklidu vykračuje. Zajímavý je i vztah šoféra (Štěpán Zemánek), který jakožto správný pikolík nezapomene podat klobouk… Soudruh Pánek má prostě „máslo na hlavě“. V závěru zní recitace básně „Vedro“ Roberta Rožděstvenského v podání Luďka Munzara.(24.2.2009)
-
lena60
On ten soudruh Pánek byl v podstatě dobrý člověk! A přece se mi z něj chvílemi zvedal žaludek. Ale nejen z něj. Z celé té maloměstské totalitou zblblé společnosti, ve které je člověk, jenž poukáže na zločin kovaného straníka, nařknut z práskačství a všemi odsouzen k osamocenému boji s větrnými mlýny. Život v komunismu v celé své "kráse" servíruje Ladislav Helge ve svém posledním dotočeném filmu. Po něm už točit nesměl. Narozdíl od většiny "soudruhů" občanů z jeho povedeného filmu totiž nebyl zbabělý a ustrašený.(21.2.2009)
-
sinp
Opomíjené neprávem…. Helgeho Stud je jeden z psychicky nejnáročnějších filmů s už tak vyhrocených titulů s tématem kocoviny (viz. Každý den odvahu). Július Pántik jako stranický funkcionář získává informace, které nečekaně zamávají jeho agilním vystupováním a zásadám. Zde vidím určitou potíž, protože představa funkcionáře rázem probuzeného v roce 1967 se mi zdá krapet nevěrohodná (musel by žít ve vzduchoprázdnu). S tím souvisí i Pántikovo provedení, které získává pro každého, kdo zná některé pozdější hercovi normalizační role (Gottwald ve Vítězném lidu například) zvláštní dimenzi. Celá ta postava je rozporná a jisti si nemůžeme být ani při sebestředném konci, kdy hází expresivně „stud“ na všechny strany (výraz stydět je takřka mottem). Více než exkurze do Pántikova soukromí, kde se toho stejnak tolik nevyřeší, zapůsobí „juráčkovsky“ laděná schůze, kde můžeme vidět naprostý úpadek morálky. Mezi odvážné momenty patří především rázná a zábavná věta „Ty úřaduješ i tam, kde jiní serou“ směrem k patolízalskému funkcionáři a neskrývaná nahota při vyhrocené hádce s dcerou. Působivé jsou i flashbacky, které svým subjektivním pohledem mohly být klidně vzorem pro pozdější Ucho. Nelze popřít, že Helge úřaduje spíše jako scénárista a filmařsky o desítky stupňů vyjadřovací prostředky neposunul. Stejně tak je ale pravda, že mu nedělá potíže se vyjádřit jednoduše a trefně. Když se Pántik prochází po klidné ulici, tak se zdánlivě nic neděje. Ale jen pro toho, kdo nechce nebo nemůže vidět. Takový minimalismus se mi velice zamlouvá.(13.3.2011)
-
Skip
Ani bych nedokázal říct, čím mě ten film dokázal na začátku chytnout a držet až do konce. Prostě je to tak a tohle psychologické drama je opravdu dost dobré.(5.6.2009)
-
Historik
Dlouho jsem zvažoval, jestli se na to mám vůbec dívat. Film o komunistickém funkcionáři - těžko si představit více odtažitý námět. Ale musím říci, že mě to docela zaujalo. Ovšem časem se to začalo nějak točit v kruhu. Soudruh Pánek celou dobu jen zjišťoval, jak je mimo, jak žil celou dobu v nějakém klamu a jak na to nestačí. Takže celkové vyznění nakonec nebylo tak silné. Ale je to dobrý film, zapadá do série filmů a knih, které v té době "nastavovaly zrcadlo", stojí za zhlédnutí. Ale asi stačí jednou. 70%(22.2.2009)
-
kinderman
Jeden z nejpádnějších kinematografických políčků udělil bolševikům režisér L.Helge ve svém příběhu o dvou dnech „zasloužilého“ jihomoravského okresního tajemníka, dnech plných pochyb a snahy obhájit čest (především sám před sebou). Z prorockého závěru („Mě do starého železa? Aby to vzal někdo kolísavý? Já vám všem ještě ukážu!“) dodnes mrazí a ukazuje, jak dobře měli tvůrci bolševické funkcionáře přečtené.(4.3.2009)
-
Crawler-D
Hrozné horko bylo tu dobu, nesnesitelné, předjímající příchod bouře, která ne a ne nastat.(27.2.2009)
-
Endyis
Mistrovská věc, jenž musela pochopitelně skončit v trezoru!!!(23.2.2009)
-
fuckme
Pro mě nejlepší Helgův film, který výborně vystihuje podtsatu funkcionářství, které sice můž emít dobré úmysly, ale právě skutečnost proti nim postavená z nich může udělat i zápornou stránku (přílišný strach o zachování čistého štítu a vydobité příkladnosti, stylizace do "svědomí socialismu", jenž se příliš křečovitě drží svého, jelikož o ostatních ztrácí jakékoliv iluze, on sám, spravedlivý, proti všem). aniž by v příběhu o něco vůbec šlo - jen bouřka po dlouhém horkém dusnu, která se přežene, zase se vyjasní s tím, že se obdobné dusno může vracet. Helge zde dotahuje spjatost povětrnostních podmínek se stavem člověka či společnosti k dokonalosti :) Stejně tak nabízí i řadu působivých scén - svlečení dcery je trochu efektní, stejn ějako vypjatý paranoický stav na náměstí, ale například trapné mlčení v jzd jako projev studu je pro mě Helgeho realizačním vrcholem. Přesto však trochu zamrzí přílišná metaforičnost promluv, skřípání některých hereckých výkonů i zbytečně retrospektivy, které nic nového neříkají, snad jen aby konečně Helge nebyl znovu nařčen z příliš klasického způsobu vyprávění. Alespoň, že ruční kamera a její pohyblivé záběry působí velmi autenticky.(12.1.2010)
-
cab
Politicky angazovany snimek a jestli se nepletu na dlouhou dobu i zakazany kvuli sve kritice a vykresleni vesnickeho zivota s pohledu mestskeho tajemnika Panka. 55%(21.2.2009)
-
Master19
Analýza rozpadu osobnosti jednoho velkého zvířete na okrese. Zní to strašidelně, ale první polovina je kupodivu opravdu výborná. Poté už ale film ztrácí dech a stejně jako hlavní hrdina je místy dost bezradný. Každopádně téma a hloubkové zpracování zapříčiňuje, že tenhle snímek rozhodně není pro každého. Obzvláště dnes.(27.2.2008)
-
SoolenJV
I kdyz trochu "presoudruhovany", tak stale zajimavy a psychologicky dobre propracovany film. a pak taky ta uzasne promyslena symbolika klobouku, jako symbolu dustojnosti - hlavni hrdina jen stale zapomina a na konci jej uplne ztrati, aby jej zase v zaveru ziskal...(22.2.2009)
-
klúčik
Krásne natočený film o povahe človeka, ktorý vládol okresu. Jeho okresu. Mám pocit, že námet je aj dnes dosť aktuálny, aj dnes je sviňa ten , ktorý upozorní na niečo zlé, ale ten čo to spáchal je v pohode. Predseda okresu ani nechcel moc zistiť, či predseda na dedine je ten čo si robil čo chcel , ale hlavne sa bál, aby to nezasiahlo jeho. Bliššia košela ako kabát. Film bol výborný a aj rozprávania pána Helgeho pred ním. 80%.(24.2.2009)
-
jenjan
„Jak prase v žitě?! Kdo o to stojí žít jak prase v žitě! Nechci žít v prasečinci!“ Politická příručka, která rozhodně nepozbyla svou platnost a aktuálnost změnou režimu. Velmi sugestivně vykreslené charaktery těch "angažovaných“. V případě předsedy Pánka prostupující osobnostní rozvrat, způsobený uvědoměním si vlastních chyb a politické bezvýchodnosti. „Proč ty lidi nic neřekli? Proč nic neřekli? Protože se styděli předsedo, obyčejně se styděli! Víš ty co je to stud ještě?!“(22.2.2009)
-
alanP
Pántikův výkon strhující, celej film zpocenej, prohulenej a ke konci i vožralej. Dobový product placement na automobil Volha.(22.2.2009)
-
Jiljí
kritický politicko-společenský snímek, v závěru už poněkud rozvláčný - Helge se mazlil s každou scénou jak se zatoulanou mindou - chtělo to krátit o deset, patnáct minut. v tom případě bych neváhal s pětihvězdičkovou nadílkou. výborný Pántik, metafory s kloboukem, bouřkou, počínající konflikty mezi konzervativci a reformisty, dcera, která není ochotna přistoupit na ideologickou frazeologii ("neříkej tomu tvůj okres, táto"), společenská apatie (schůze vs. kino). samý problém, samé odklánění se od původních ideálů, takřka žádný optimismus (o happyendu nemluvě). ani se tedy příliš nedivím, že byl Helge v roce 1969 označen za jednoho z hlavních ideologických vůdců kontrarevoluce ****(22.2.2009)
