Velká samota
Drama
Československo, 1959, 114 min
Režie:
Ladislav HelgeHrají:
Július Pántik, Blanka Bohdanová, Bohumil Šmída, Václav Lohniský, Rudolf Hrušínský, Frída Bachletová, Oľga Adamčíková, Samuel Adamčík, Karel Šeplavý, Zdeněk Řehoř, Adam Matejka, Arnošt Navrátil, Oldřich Velen, Josef Koza, Miroslav Olejníček, Václav Kyzlink, Jana Rubášová, Mária Sýkorová, František Šlégr, Alois Klejzar, Otto Maruštík, Mária Široká, Elena Latečková, Jana Macenauerová, Ladislav SuchánekObsah
-
Na jižní Moravu, do rodné vesnice Velká Samota, se z Prahy vrací ministerský úředník, aby pozvedl upadající JZD, které pomáhal zakládat. Ve své nekompromisní snaze zůstává dlouho nepochopen a osamocen. I po letech přijatelný pokus o společensky angažovanou tematiku. Autoři původně nepředpokládali optimistický konec. (oficiální text distributora)
Na jižní Moravu, do rodné vesnice Velká Samota, se z Prahy vrací ministerský úředník, aby pozvedl upadající JZD, které pomáhal zakládat. Ve své nekompromisní snaze zůstává dlouho nepochopen a osamocen.
I po letech přijatelný pokus o společensky angažovanou tematiku. Autoři původně nepředpokládali optimistický konec. Komentáře uživatelů k filmu (13)
-
Kulmon
Co soudruh předseda JZD řídí, dobře řídí. "Jsme přece komunisti a ne spolek baráčníků" ... Dobový film o družstevnících a jak to vypadalo, když se tam předsedou stal uvědomělý člověk z ministerstva. Tak dívat se na to nechá, ale jen s přivřenýma očima.(19.5.2008)
-
Mr.Apache
Díval jsem se na ty družstevní lány a říkal si, že teď tam stojí Tesco.(18.5.2008)
-
flanker.27
Na konci padesátých již mohl soudruh kádr pochybovat o svém poslání, dokonce se utápět v alkoholu. Vesničané a družstevníci zase nemuseli s nadšením a jiskrou v oku děkovat straně a vládě. Samozřejmě za předpokladu, že se vše v dobré obrátí. Každopádně jeden z prvních filmů prvoplánově neglorifikujících poměry na venkově, s vzhledem k tématu překvapivě slušnými výkony i atmosférou. Zajímal by mě ten původní konec.(18.5.2008)
-
Ony
Ježišmarja, já snesu, pokud jde o trampoty jézeďáckých věrozvěstů, opravdu dost, ale ten Martin Souček byl, nezlobte se, prostě neuvěřitelnej debil. Toho neomlouvá ani rok vzniku filmu a nakonec ani jeho poněkud odvázanější ladění (to právě snad klade na charakter postavy trochu vyšší nároky). Takového hlavního hrdinu neberu. Naopak ta ožralecká vesnička, která mu dlouho roztomile vzdoruje, je sympatická. Má výbornou atmosféru a záběry na její bláto a mlhu jsou nádherné. PS: Ještě musím připomenout tematicky i atmosférou příbuzný film Pouta. Není sice dokonalý, ale pro mě o dost přijatelnější. Tam mi hlavní necharakter vyhovuje.(18.5.2008)
-
kobejn
Buď jsem film nepochopil já nebo Mr. Tosim a ostatní "odpadníci"...furt jsem měl za to, že na film naroubovali jen "odpadní" konec a ne že celej film je "odpad". Já to beru tak, že Helge natočil kritickou studii "zapáleného" komunisty, který v životě ztroskotá, čímž se komunistické "nadšení" kritizuje, a nikoliv oslavuje. Je to, dejme tomu, "předchůdce" filmu Každý den odvahu. Navíc má film obecný přesah a dá se vztáhnout na každýho "idealistu", který není ochoten ze svých ideálů slevit. Je to naprosto pesimisitická, a proto přesvědčivá psychologická studie. Pouze závěr, který byl ale Helgemu vnucen, kdy za Pántikem přídou pionýři, je blbý, ale film jako celek je skvělý.(20.10.2009)
-
kinderman
Po vynikající Škole otců nabídla ČT další film nedoceněného L.Helgeho. Snímek z prostředí "socialistické" vesnice nesměl zvítězit na festivalu v Plzni (1960) a jeho jako pěst na oko působící optimistický závěr byl výsledkem přetáčení. Asi náhodou zařadila televize film v den, kdy si KSČM na svém VII.sjezdu opět zvolila do čela nevědomého agenta Falmera, takže by stálo za to (nejen) soudruhům naordinovat ještě na dřeň jdoucí Stud.(19.5.2008)
-
fuckme
Helge navazuje svou koncepcí na kritickou notu Škola otců, trošku přitvrdí a prohloubí dopad poctivé snahy na hlavní charakter, ale to je tak všechno. Jeho naprostá posedlost obsahem a jeho peripetiemi pomalu zapomíná na to, co dělá film filmem, scény jsou někdy až přehlcené, popisné, nedávají dohromady přesvědčivý a koherentní celek, na nějž je navíc nalepen naprosto neorganický vnucený závěr. Nefilmové chování herců zde bije do očí ještě více, Pántik není Höger a jeho postava, zajímavá právě svou až negativně podanou posedlostí ideály, nedokáže ani vzbudit lítost. Vzniklo tak jistě průkopnické dílo, co se týče vesnické tématiky, ale její podání dosti drhne a i na svou dobu již působí přežitě. I Škola otců v některých místech působila moderněji.(10.1.2010)
-
Rodriguez
Film beru s velkým nadhledem a i když je velmi komunisticky propagační, líbila se mě na něm ta dramatičnost a pochmurná podzimní doba.(19.5.2008)
-
kebom
Kvalitný a pútavo natočený film, ktorý má aj napriek tomu, že vznikol pred päťdesiatimi rokmi, toho veľa povedať aj dnes. Jediné, čo mi prekážalo bola večne uslzená B. Bohdanová. Inak skutočne by filmu pristalo, ak by nemal optimistický koniec...(9.12.2008)
-
pulnicek
Nadprůměrný film, i když kdo tu dobu žil, ví kolik strachu ji mezi lidmi zabarvovalo nebylo ho moc cítit, ale myslím že ho mělo suplovat to hnusné počasí, trvající celý film......Spojení : Šmída-sedlák-komunista myslím je nereálné, a filmu nejvíc ublížilo.Sebestředný pyšný Pántík-komunista na rok 1959 slušná odvaha i výkon.(27.12.2010)
-
Kovaja
Pěknej kousek o pozvednutí upadajícího JZD.Julius Pántik v roli človíčka který se vykašle na práci na ministerstvu a rozhodne se udělat pořádek ve své rodné vesnici.Že to nebude mít lehké je jasné hned od začátku.Místní zemědělci jen vysedávaj v hospodě nebo sklípku a do práce je nedostane ani párem volů(20.5.2008)
-
Chladek
Ve škole otců se L. Helge předvedl mnohem lépe. Na druhou stranu Velká samota byl náročný projekt, navíc v roce 59, kdy se JZD nemohlo jevit ve špatném světle. Dobré podívání na zpracování tehdejších problematik.(30.10.2008)
-
pájap
odpad!naprosto nechápu proč tyhle filmy česká tv dává.a co okres na severu nebo muž na radnici(19.5.2008)
