Temná voda

Je to celkom dobrý japonský horor. Má zaujímavý príbeh o čerstvo rozvedenej žene s dcérou, ktorí sa presťahujú do nového bytu, ktorý má ale čím dalej viac rozmočený strop z bytu nad nimi a zároveń všetko nasvedčuje tomu, že obe vidia ducha nezvestného dievčaťa. So spracovaním som spokojný, vôbec nenudí a pritom sa film prakticky celú hodinu len rozbieha, hororových prvkov je v tejto časti len veľmi málo, ale aj bez toho film dokáže zaujať. A zvyšok filmu je už samozrejme hororovejší a to hlavne rapídnym pribudnutím prvkov typických pre japonské duchariny. Po hororovej stránke tento film nie je moc výrazný, napätia tu moc nie je, to nastane až v poslednej tretine a síce atmosféra sprevádza film väčšina času, ale nie je moc silná, pôsobí hlavne dojmom, že niečo nie je v poriadku. Dosť ma tu zaujal úplný záver, ktorý nie je šokujúci, ale myslím, že je originálny a rozhodne zaujímavý. Prostredie filmu je zvolené dobre a ani postavy filmu nesklamú. Temná voda určite nepatrí medzi špičku japonských ducharín ako horor ani moc nepôsobí, ale mne tento štýl filmu sadol a aj tento film ma hlavne príbehom zaujal, takže som spokojný. Objektívna kvalita filmu- 65%, film sa páči mne na 71%. (02.04.2010)

Před lety jsem si řekla po jedné velmi zajímavé přednášce, že bych japonských hororů mohla vidět více. Zajímavý žánr to je, ale přes deset filmů jsem se nedostala a myslím, že mi to stačí. Nebráním se ničemu, ale potěšení mi zrovna tohle nedává. Ačkoli v tomto případě byla opravdu zajímavá pointa... Matčina oběť. (25.07.2009)

Slabší duchařina. Film je tak pomalý, že je Vás schopen ze začátku unudit k smrti. Pak se ale stále více začne rozkrývat tajemství kolem ztracené holčičky a tempo se malinko zrychlí, ale ne o moc. Přesto jsem u filmu vydržel, páč jsem byl zvědavý, jak to dopadne. No, tak jako tak, šel z toho udělat půlhodinový sestřih a vyšlo by to na stejno. 51%. (02.04.2005)

Japonský snímek „Temná voda“ je ukázkou toho, že japonský horor nemusí být v první řadě jen děsivý ve smyslu duchů a lekaček, ukazuje japonský horor, který má atmosféru a který dovede na diváka hodně zapůsobit. Tohle se třeba americkému remaku tak dobře nepodařilo. I práce s vodou je zde velmi dobrá. A pokud nebudete z promítání filmu odcházet vystrašení, rozhodně budete pohnutí. (16.10.2019)

Humbuk kolem japonských duchařin, už je dávno pryč, takže se můžu bez jakýhokoliv hajpu mrknout na jeden z Nakatových zásadních počinů. Jedenáctá hodina v noci je na takovou záležitost tak akorát, tak šup s dvd do přehrávače... A že to stálo za to. Decentní styl vyprávění a krásná kamera, jednoduchej, ale působivej příběh, sympatická herečka v hlavní roli a její roztomilá (v tom nejlepším smyslu slova) filmová dcerka, a hlavně pomalu houstnoucí atmosféra, gradující až do vynikajícího finále. Delikátní záležitost. (29.03.2010)