Zalizna sotnya
Obsahy(1)
Události filmu Společnost hrdinů se odehrávají v oblasti západní Ukrajiny a východního Polska. Tyto oblasti byly obývané samotnými Ukrajinci do té doby, než je okupovalo bolševické Rusko a posléze nacistická třetí říše. V konečném důsledku byly tyto oblasti Stalinem „darovány" komunistickému Polsku. Hrdinové filmu, založeném na skutečných událostech, jsou mladí dobrovolníci Ukrajinské povstalecké armády. Záměrem autorů snímku není vykreslovat pouze hrdinství těchto časů, ale také ukázat, že i během války, v extrémních podmínkách a pod nánosem špíny, krve a smrti, může člověk stále zůstat člověkem a zachovat svou etiku, důstojnost a mravnost. Stejně tak je bez ohledu na všudypřítomnou smrt vždy schopen milovat. (Mene Tekel)
(více)Recenze (2)
Plné hodnotenie, si tento film zaslúži úplne za všetko. Historický úplne presný, jedine čo by sa dalo mu vytknúť, zamlčané násilie na nevinnom obyvateľstve v trase svojho úteku Ukrajinskej povstaleckej armády cez Slovenské územie do Rakúska a Bavorska. Film je o ťažko skúšanej Ukrajine a dej sa odohráva v západnej časti tejto krajiny, ktorú Stalin v roku 1943 daroval Poľsku (oblasť Zakerzonije). Tu bývalo okolo milióna Ukrajincov, ktorých najskôr okupovali Sovieti, potom nacisti a na záver Poliaci za pomoci sovietskej NKVD. Hrdinami filmu sú dobrovoľníci z Ukrajinskej povstaleckej armády (tá je známa aj pod názvom Banderovci), ktorí bojovali za slobodu Ukrajiny. Po skončení 2. svetovej vojny UPA ďalej bojovala proti komunistickej Poľskej armáde do roku 1947 a proti Sovietskemu zväzu už partizánskym spôsobom boja za pomoci miestneho obyvateľstva až do roku 1956. V roku 1947 oddiel nadporučíka Hromenkova sa cez Slovensko presunul až do Bavorska do americkej okupačnej zóny. Cieľom filmu nebolo len všadeprítomné hrdinstvo bojujúcich vlastencov, ale taktiež ukázať, že aj vo vojne môže človek ostať človekom a že je aj napriek všetkému je schopný niekoho milovať. ()
Primitivní nacionalistická (a vzhledem k tomu, kdo to financoval, možné říci až nacistická) agitka. Když Leni Riefenstahlová točila pro Hitlera, aspoň to mělo uměleckou úroveň, tohle nemá krom prvoplánové propagandy už nic. Celou dobu jsem čekal, kdy se těm andílkům, co mají na svědomí statisíce podřezaných, upálených, ukopaných, či postřílených Židů, Rusů, Poláků, Čechů, i Ukrajinců, kteří s nimi nesouhlasili, objeví kolem hlavy svatozář a na zádech křídla. ()
Reklama