Režie:
Juraj HerzScénář:
Markéta ZinnerováKamera:
Jiří MacháněHudba:
Petr HapkaHrají:
Marta Vančurová, Vlastimil Harapes, Sylva Kamenická, Jiřina Šejbalová, Dana Medřická, Eva Sitteová, Lubomír Černík, Žofie Veselá, Jan Hartl, Eva Svobodová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Mladí manželé Staškovi – fotografka Marie (M. Vančurová) a student stavební fakulty Petr (V. Harapes) – žijí v útulném podkrovním bytě se čtyřletou dcerkou Maruškou (S. Kamenická). Upovídanou okatou holčičku mají rádi všichni sousedé i dělnice z výrobny věnců, která sídlí ve dvoře. Jenže jednoho dne dostane Maruška prudký zánět mozkových blan, na který posléze zemře. Tragická událost těžce poznamená psychiku i soužití obou manželů. Zatímco Marie se utápí v bezbřehém smutku, zdrcený Petr odstraňuje z bytu všechno, co Marušku připomíná: fotografie, hračky, oblečení i sbírku starožitných hodin. Vymazat z paměti milované dítě však samozřejmě není možné. Cesta k vyrovnání se s tragédií a k nalezení nové naděje vede jinudy… (Česká televize)
(více)Recenze (122)
Když jsem film viděla před těmi mnoha lety (je možné, že už je to tak dlouho?), líbil se mi moc. A i teď se na něj ráda znovu podívám, i když celý vidět nemusím. Výborná Marta Vančurová, bohémské prostředí, zajímavě zařízený byt (nic takového v jiných našich filmech nebylo), silný příběh...A ani ten Harapes mi nijak nevadil. A hudba - Petr Hapka, záruka kvality. (Ještě bych dodala, že kameraman Jiří Macháně pochází z mého rodného města. Což mě těší.) ()
Spíš než o děj jde tady o atmosféru, která je úplně jiná, než jsem v jakém filmu kdy viděla. Film je smutný, ale neřekla bych, že je depresivní. Juraj Herz jej možná rád neměl, ale povedl se mu. Hapkova hudba je hezká, ale po čase začne lézt na nervy no a Harapes je Harapes. On není herec a nevím, proč vůbec někdy byl obsazen do hlavní role. Marta Vančurová je od mého dětství dokonalá Jana Eyrová. Jinak jsem si ji nikdy nepředstavovala. Když se usměje, rozprchnou se stíny. ()
Marta Vančurová je křehká až éterická bytost, ale zároveň to musí být velmi silná žena. Přímo stvořená pro takové role jako je tahle. Celý příběh ale stojí a padá s výkonem malé Sylvy Kamenické. Ta byla hezky bezprostřední. Bez ni by tenhle film ani nešel natočit. Vlastimil Harapes se měl raději držet baletu.Tam to šlo mnohem lépe. ()
Konečně jsem si našel čas na shlédnutí a mé prvotní dojmy jsou značně rozpačité. Marta Vančurová jako ženská filmová ikona té doby hraje dobře, problém mám ovšem s Harapsékem, který skutečně hercem není - ale budiž. Výtku mám také k celkové atmosféře snímku a k pokračování děje po úmrtí dcerky. Herz se sice snaží, ale ze slabého scénáře dobrý film prostě neuděláte. Ale nebudu zašlapávat tento snímek, což by byla urážka. Je to na svou dobu slušný počin se silnými momenty. ()
Nemůžu si pomoct, ale od určitého momentu snímku (sblížení spolužáků mezi stromy) jsem film přestal považovat za důvěryhodný, stavil se k následujícímu ději téměř apaticky a samotný (mějte mě třeba za cynika, ale téměř "šťastný") konec mě už nechal ledově chladným. Za výkon Marty Vančurové (její roli trpící, osamělé matky) a Jiřiny Šejbalové (vdovy, která byla vskutku na zabití) to budou lepší 3*. ()
Galerie (14)
Photo © Filmové studio Barrandov / Karel Ješátko
Zajímavosti (11)
- Markéta Zinnerová napsala scénář na základě vlastního, zřejmě nejhoršího životního zážitku – smrti své dcerky Pavlínky. (sator)
- Scénář Markéty Zinnerové odmítlo před Jurajem Herzem šest režisérů. Herz si ho vybral pro apolitický námět a přepsal ho podle svojí vize. Scénáristka ale s výsledkem nesouhlasila a nějakou dobu se s Herzem neúspěšně soudila. (BoredSeal)
- Malou Sylvu Kamenickou (Maruška) objevil režisér Juraj Herz v úspěšném televizním pořadu Zpívá celá rodina (od r. 1975), v němž zpívala a působila jistě a přirozeně. (sator)
Reklama