Deváté srdce

Vítejte v depresivní hororové, snově zamlžené vizi Juraje Herze, kterou bůhvíproč někdo označil za "pohádku". Vítejte ve světě, kde se potulný student, tragický klaun a jedna krásná povrchní hraběcí dcera stanou podivně nesourodou trojicí souputníků v bludišti chodeb pod zámkem, v němž tančí mrtví. A do toho všeho duní úžasná ponurá hudba Petra Hapky, která nemá v československé kinematografii obdoby... Kouzlo velkolepější, dějově pestřejší, drsnější a realističtější ze dvou Herzových pohádek, po jejichž shlédnutí by každé dítě do 10 let potřebovalo odbornou pomoc psychoterapeuta, jsem docenila až s poměrně velkým časovým odstupem. A dnes můžu jen konstatovat, že takovéto umění se u nás už prostě netočí... (07.12.2013)

Další z ryze temných - pohádkových záležitostí, které budou ideálně sloužit k tomu, pokud chcete, aby vaše dítě mělo těžké spaní. Temné, mystické, až hypnotické scény ze zámku přitom filmu dozajista kralují, a je škoda, že film i přes krátkou stopáž se v první půlce dost pozvolna rozjíždí a děj začně cca. až ve 40. minutě. Každopádně se jasně ukazuje, že pokud máte u těchto projektů pod hudbou podepsaného Petra Hapku, tak víte, že i-když bude zbytek jakýkoliv, tak minimálně hudba bude špičková a až děsivě vystihující atmosféru scény. (29.02.2024)

Nikdy jsem nebyla vděčný divák pohádek, netřásla se, že o Vánocích zase nějakou uvidím, a taky jsem skoro na žádnou pohádku nekoukala vícekrát. Deváté srdce, jdoucí ve šlépějích Hercovy poetiky, mě však docela bavilo, a to právě tím, jak bylo jiné. Hudba byla parádní, signifikantní tlukot srdce, který byl neustále slyšet na pozadí, sem doslova zapadl, atmosféra s hororovým nádechem taky fajn. Vadil mi pomalý rozjezd. (13.01.2015)

Kvalit (respektive filmové krásy) Panny a netvora to sice nedosahuje. Ale! Pořád je tu spousta důvodů, které ze zhlédnutí tohoto nestárnoucího filmu dělají velký zážitek - nádherné úvodní titulky Evy a Jana Švankmajerových, fantastická hudba Petra Hapky, skvěle zvolené lokace, perfektní kostýmy a masky, a výskyt celé řady skvělých herců (z nich mě asi nejvíc zaujal sám režisér v epizodní roli v samotném závěru - jeho strašidelné "upírské" vzezření podle mě dost možná překonává i Kukuru v jeho mistrovské "připlešlé" paruce; u Kukury mi navíc trochu vadil jeho markantní slovenský přízvuk, který podle mě tu roli trochu shazuje; ve filmu se ovšem vyskytuje více slovenských herců, je to tady vpravdě československý film). Celkově je to film s velmi podařenou hororovou atmosférou a několika dechberoucími momenty (tanec mrtvých, noční plavba po jezeře, síň času, Aldobrandiniho zestárnutí v jediném záběru), dějově je to ale trochu slabší (hlavně úvodní rozjezd, řekněme první čtvrthodina) a po mém soudu bude tenhle film bohužel už navždy tak trochu ve stínu Panny a netvora, nedá se nic dělat. Mimochodem velmi roztomilá mi přišla Anna Maľová - škoda, že jsem ji nikdy neviděl v jiném filmu. (28.02.2016)

Hudba jak od Vivaldiho či Beethovena, výpravu a stylizaci by záviděl i Tim Burton, Kukura bezkonkurenčně nejlepší postava filmu a zošklivit takhle moc "pana hraběte" co by i brouka nechal žít, to je pořádnej výkon. Ovšem příběh za tímhle značně pokulhává, například už jen ta do nebe volající nijakost Martinova chování - schválně si zrekapitulujte, co všechno dokázal. Moc toho nebude. Navíc mi tam Pavelka vůbec neseděl, byl to takovej hrdina bez osobnosti, nic zajímavýho. Naštěstí tam byl Kemr a Filipovskej, který oba hráli jak z partesu (v menších rolích taky Somr, Lohniský, Kubáň s Přeučilem a nakonec se mihne sám Herz). Příběh je prostě takovej nedotaženej (co se stalo s těma osmi?), ač hororovej je přepychově. No, jsem zvědavá na Pannu a Netvora. (17.12.2011)