Pasáž

Pripada mi jako by chtel Juraj Herz natocit jakysi cesky Lynchovsky film - v jednom se mu to urcite povedlo - stejne jako u filmu mistra Lynche jsem zhola nic nepochopil - ale to asi nebylo zamerem pana Herzee - a navic neskutecne toporne herecke vykony v cele se Zorou Jandovou - z milosti *. (23.07.2002)

Takové jednooké mezi slepými. S upřimností za dvě a půl, z nepochopitelných pocitových důvodů zaokrouhluji nahoru (bez ohledu na všechny ty negativní připomínky, se kterými nelze než souhlasit...:-) (28.12.2005)

Pasáž Karla Pecky patří mezi klasické texty 68 Publishers, kde poprvé vyšla v roce 1974. V Herzově filmovém přepisu se stala podobenstvím poloviny devadesátek a zvěčnila tehdejší podobu Lucerny. Některé nápady jsou skvělé, jiné dadaistické, další sporné, přesto celek přináší netušený zážitek. Za jediný hlavní problém považuju klasicky mezinárodní obsazení, které má prapodivný dabing. Ale jinak je tady naprosto všechno, co od českých devadesátek očekávám, včetně přidrzlé Martiny Adamcové a slušné porce provokativní nahoty. (09.04.2024)

Kde jsem se to vlastně spolu s hlavní postavou ocitl? V jakémsi snu, či snad přímo ve filmu, nebo šlo jen o jakési noční zabloudění? Mínil Juraj Herz tímhle děním, odehrávajícím se několikrát i v přítomnosti snímající filmové kamery (jednou i celého štábu) jakési vlastní pobloudění v nové společenské době 90. let, přinášející sebou v závalu velkých změn i další deziluze, a protavil do Pasáže jako filmař své pocity? Nebo si jen prostě, konečně v plné tvůrčí svobodě, trochu pohrál ve stylu surrealismu či Franze Kafky? Přestože děj je plný bezvýchodiskového bloudění a zdejší hodnocení může navozovat mizerný dojem, nemám vůbec pocit, žeby samotný Herz v téhle Pasáži bloudil podobně bez cíle a východiska nebo že by jako režisér selhal a spadl do tvůrčí mizérie. Ten film má dokonale zneklidňující atmosféru, která mě tu spolu s rojícími se záhady, zapadlými prostory, zvláštními postavami a ještě zvláštnějšími prožitky držela po celý čas. Excelentní režii a kameru včetně působivě ponurého svícení. K tomu pravidelně gradující napětí s opakujícími se motivy, i postavy, které se kolem Michala (mezi přáteli Karla) objevují opakovaně... a také dlouho vytoužené, symbolické osvobození. I na ty oblíbené podivnosti míchající morbidnost někdy až s groteskností párkrát dojde. Scéna z kina je tu vrcholným „pomatením mysle“. Zjevující se andělská holčička, čekající s krásnou nevinností uprostřed vší té západlé špíny, jakoby vypadla z pohádky. Najde se i pár momentů, které mi nesedly, zvláště tu erotickou scénu uprostřed ohně za doprovodu téměř metalové hudby jsem vůbec nepobral. Ale jinak mě Herz za poslední dobou už podruhé potěšil při objevování jeho méně známých počinů. [80%] (04.05.2022)

Místy dost ponurý, místy groteskní film vyprávěný v kafkovském duchu. Povedené zpracování výborné Peckovy knihy - podobně absurdní příběhy já mám prostě rád. (28.08.2007)

Okej, surrealistické filmy nie sú pre mňa. Ale nevadí mi občas si nejaký pozrieť. Viac ma baví príbeh prípadne postavy ako nápady. Ale musím oceniť, že tie boli skvelé. Atmosférou a zmätenosťou hlavného hrdinu mi to pripomenulo Brazil. Zopár ďalších postrehov - tie 80's synťáky boli úsmevné, takisto feeling deväťdesiatych rokov, Jacek sa mi podobal na Michaela Keatona. Juraj Herz si tento svoj film veľmi považuje. Film mal niekoľkoročný pôrod, najmä kvôli Herzovej nespokojnosti so scenármi. Tak veď si to napokon aj napísal sám. Na úvode pred filmom a diskusii po nej hovoril aj o láske v reále medzi dvoma poľskými hlavnými predstaviteľmi. Ale Jacek nejak zabudol, že je ženatý, takže z toho nič nebolo. A áno, scéna s padajúcimi kachličkami je rozhodne top. Príde mi, že sa v našich filmoch takýmto spôsobom veľmi neexperimentuje a príde mi to originálne. Som rada, že som videla na veľkom plátne, ale skôr pre tú unikátnosť ako pre zábavu. (Art Film fest 2013 - 22.6., Prameň - TTeplice) /vec na záver - Herz mi povedal, že si mám ísť film pozrieť. Tak som išla :)/ (23.06.2013)

Lynchovsko-kafkovská podivnost na jejíž příběh a formu jsem se nemohl dlouho vůbec naladit. Alespoň trochu mě to chytlo až po nějakých 70-ti minutách. Spíše než jako celek zaujmou určité sekvence, scény, postavy (Monika, plivající servírka) a herecké výstupy (Zindulka, Vinklář, Adamcová - nechápu, proč ji předabovali, když má tak svérázný a svůj hlas). Svým způsobem prostě úlet na který ale zřejmě musíte koukat v tom správném rozpoložení. Když jsem s Herzem dělal rozhovor, vykládal mi, jak si musel scénu souložení na záchodcích před producentkou obhajovat. 2,5* (20.01.2014)

Jako malí pankáči jsme za učinkování v tomto "veledíle" dostali krabičku cigaret a 200 Kč. Strávili jsme na natáčení půl dne, než se nám podařilo zapálit si podle představ filmařů. A ačkoliv je to pro mě nepochopitelná slátanina s děsivou Jandovou, tak si to přes to všechno jednu hvězdičku za můj vynikající a neopakovatelný výkon zaslouží. :D (13.04.2009)

Viděno na Bloody Xmas Festu 2011 kde DVD doručil sám Juraj Herz. FIlm je takový do lynchova, je z toho cítit to že si Herz chtěl říznout nějaký pořádný výmaz, což se mu v podstatě povedlo. Na můj vkus to bylo ovšem přespříliš dlouhé, aspoň ta hodina a čtvrt by stačila, na výmazový film je to fakt dlouhé, díky čemuž jsou některá místa hluchá. Co se týče příběhové stránky věci, můžu s kidným svědomím říct, že nerozumím co tím chtěl básník říci, protože jak jsem si myslel že to spěje k očekávanému konci, tak to skončí úplně jinak, byť návaznost na předchozí děj tam je. Každopádně se jedná o zajímavý a originální film, docela znatelně vybočující z toho co v česku vzniklo a vzniká. Takový prostě úlet. (03.11.2011)

Moc mě to tehdy jako teenagera bavilo - přišlo mi to hluboké, filosoficky dotažené i náležitě bizarní a temné. Wosho má pravdu - tu paní, co se na toaletách pomiluje s tím druhým pánem jsem si taky pamatoval. Myslím, že tohle byla strašná doba pro českou kinematografii - Herz měl před Pasáží tři roky na rozmýšlení co dál a pak deset let distanc od velkého plátna. Takovou cenzuru penězi si do té doby nikdo nedovedl představit. Passage mi přišla propracovaná a narozdíl od Koljů aspoň trochu s ambicí říct, co se to v těch divokých devadesátkách vlastně děje. A tak jsem se na ni zkusil podívat znovu. Předcházela tomu zkušenost s T.M.A. (co dělal pan režisér v době, kdy mi přišel moc pop?) - a musím říct, že mi to celé trochu mění pohled na důvody jeho úpadku - Herz byl vždycky především šikovný aranžér, který se dovedl chytit současného trendu. Cítil dobře hudbu, měl v sobě temperament, ctil dryják, byl by skvělý impresário nějakého tingltanglu. To, že sebou toto nese i schopnost vztáhnout bizarerii na hlubší vrstvy výrazu, patří k vínku jeho rasy. Nebyl ale nikdy "auteur", který by byl schopen razit výpověď napříč žánrem, potřeboval k tomu skvělé spolupracovníky, trochu štěstí na předlohu a zřejmě i jasnou mysl - tu jsem u něj přestal nacházet už v době Přezůvek štěstí. Pasáž má především příšernou hudbu. Spolu s ní jsou v ní zjevné dřevní nechutné devadesátky, které v Česku provázel přeprodej čehokoliv včetně sebeúcty. Evokace atmosféry je bohužel velmi snadná - je to prostě sem tam krysa a staré záchodky. Do toho napůl nahé ženy a ženy s nepadnoucími parukami. Mj. špatné herečky. Nicméně tenhle film má ještě aspoň filmový formát. To už T.M.A. nemá. (02.04.2012)

Pasáž měla být velký Kambek režisérské legendy, který se ale vůbec nevydařil, výsledkem je zmatená a zbytečná záležitost, která překvapuje tím, jak je zbytečná, tento Kambek fakt nevyšel. (18.04.2017)

Kafkárna je zde cítit v každém záběru a v každém dialogu. Desítky postav a postaviček, které si žijí svoje životy v i a v jejím labyrintu. Do tohoto podivného světa se dostává shodou okolností i Michal Forman (Jacek Borkowski), kterého zakrátko tenhle zvláštní svět vcucne a pohltí. Jak se z něj dostat ven, ke svému životu tam venku? A chce se mu opravdu opustit tajemnou ? Neobvyklý snímek nejen v režisérské tvorbě Juraje Herze, ale v celé české kinematografii. Svým způsobem i pojetím mě v mnohém připomněl Lekci Faust od Jana Švankmajera. Ta symbolika je tam úplně stejná, akorát jinak pojatá. Tohle asi moc lidí nepobere. (19.01.2017)

Hodně, hodně, ale fakt hodně zvláštní film. V rámci české kinematografie se rozhodně jedná o něco dost nezvyklého. A i když je to chvílemi utahané a chvílemi to působí, jako by si Herz chtěl ze srandy vyzkoušet něco takového, tak i přes to to má zvláštní atmosféru, která je podmanivá stejně, jako pasáž samotná a v ní žijící figurky. Ono to ve finále dokonce dává smysl - JAK JSEM FILM POCHOPIL JÁ - Ten chlap - Michal - na začátku vidí svoji smrt - a ano, opravdu zemřel a dostal se do očistce, kterým není nic jiného, než tahle podivuhodná Pasáž. Neustále se mu zjevují andělé (malá holčička) a démoni (blondýna), ti se ho snaží dostat na svoji stranu a z té pak logicky do nebe nebo pekla. Michal je ale z celé situace zmatený a když poprvé dostane ven z Pasáže, dorazí na liduprázdnou ulici - to symbolizuje, že v tuhle chvíli nemá kam utéct, očistec je jeho současným osudem a dál se dostane jedině jiným způsobem. Když se chce vrátit do Pasáže, potkává hlavního hlídače, který ho pustí dovnitř, ale připraví ho všechny doklady. A tak znovu bloudí pasáží a postupně naprosto ztrácí identitu, stává se nikým a kýmkoli zároveň. Když si však uvědomí, že tudy cesta nevede, snaží se najít hlavního hlídače, který by mu měl vrátit identitu. Trvá to dlouho, pokouší ho opět démon, ale nakonec hlavního hlídače najde, on mu vrátí identitu a když se ho hlavní hrdina zeptá, kde vlastně je a co se děje, dá se z náznaků odhalit, že je přesně v tom očistci. Hlavní hlídač pak řekne, že tam Michala "přece nedrží" a že "to on má nad celou Pasáží kontrolu" - to je podstatná věta a naznačuje nám (a nejen ta) že hlavní hlídač je evidentně samotným Bohem. Tím dává Michalovi druhou životní šanci, on zdrhne z Pasáže přímo na ulici, kde ho znovu srazí auto. Tahle situace se ale už stala. Náhle se srážka s autem promění na filmové natáčení a Michal se pak zvedá bez zranění z silnice - což značí, že přežil a vrací se do svého života. A je jen na něm, jak v životě bude pokračovat dál a jestli ho procházka očistnou pasáží poučila (z pár náznaků se dá poznat, že Michal není ve svém životě zrovna nejšťastnější a 10 let manželství asi taky není zrovna bůhvíjak dobré). Touhle scénou podle mě film měl skončit, jelikož ta poslední (Michal tančí s blondýnou (démonem)) asi měla ukázat, pro jakou stranu se v životě rozhodl, ale přece jenom - bylo to nutné? Nebylo lepší nechat konec neutrální, s tím, že dostal druhou šanci k životu? KONEC MÉHO VYSVĚTLENÍ. Jako já si nemůžu pomoct, ale celkově mi ten film smysl dával a to je fakt dost zvláštní. Zase ale neberte moji teorii o ději jako jedinou správnou, jen Herz asi přesně ví, jak to myslel a tyhle filmy většinou mají víc než jednu interpretaci. Škoda jen, že ten film zůstal tak moc nedoceněn (dokonce ani na DVD ho nikdo nevydal), protože tohle je přesně to "něco jiného", co v českých filmech zoufale hledám. A 49% se mi zdá celkem málo, takže ten film nadhodnotím a dám mu slabé 4*. Přece jenom, atmosféru to mělo povedenou. (24.03.2020)

Scéna na záchodě... Kam se hrabe Hollywood...😀 (17.03.2018)

Neřekl bych, že by Herz natočil film ve stylu Lynche, jak zde píší někteří méně poučení kolegové. Napadá mne úplně jiné jméno - Alain Robbe-Grillet. Nicméně je potřeba zdůraznit, že Herzův rukopis je v tomto snímku nadřazen jakékoliv potenciální inspiraci a jsem moc rád, že jsem jej takřka 20 let po premiéře "objevil".... (08.09.2015)

Je mezi tím přímá úměra: Když to odsejpá, tak je to zpravidla dobrý. Když se to vleče, tak to bývá mizérka. Tohle bylo nekonečný. Úvodní dvacetiminutovka trvala hodinu a hodina mi připadala jako tři. Chtěl bych si vybavit jedinou scénu, která mě nějak obohatila. Šukačka na hajzlu to nebyla. A nic jinýho mi z toho v hlavě neutkvělo. Je to přitom sotva deset minut, co jsem od toho odlezl. Dávám tomu jednu pecku za odvahu k natočení tak nekomerční, nedivácké věci. Byť byl v té době Franz Kafka, jehož tvorbu by to mělo připomínat, extrémně v kurzu. Přesto to i tehdy byl artovej biják. Bohužel pro mě jsem se na peripetie Michala Karla Formana nedokázal napojit. Šlo to celý úplně mimo mě. Profesionální recenzenti řadí Pasáž mezi zásadní tuzemské filmy 90. let, já na ni ale do zítřka spolehlivě zapomenu. To pro ni není dobrá vizitka. (14.10.2019)

Zmatený film. Hvězdičky mu nedám, nevím co si mám o něm myslet, viděl jsem jej před lety a utkělo mě z něj v paměti málo. Jen to, že tam žerou krysy, či jinou haveť a nějaká kunda tam na hajzlu ušuká chlapa. Prostě pokus o podobenství od mistra Herze, které na mě asi moc nezapůsobilo. (26.09.2007)

Asi jsem nepochopil, o čem to je:-( (02.01.2004)

Zpočátku bavilo, ale s ubíhajícím časem jsem se začínal nudit čím dál více. Těžko hodnotitelný film, ale dám těch dvacet i když to nebylo nic moc. Dokonce jsem se začal těšit na konec. (18.07.2018)

Konečně konečně mohu svobodně natočit naprosto co chci a tak natočím ... tohle??? Jo podobenství? no to by nebylo první jakoby podobenství, co mistr natočil, dokonce i před odchodem, jo já jsem takový malý český mistr tajemna. Kde jsou časy Spalovače a dalších dobrých filmů, kde tajemno bylo skutečně přítomno i bez vnějškových jako efektů. Škoda. , (21.08.2018)