Sběrné surovosti

Takový hodně neortodoxní historky ze sběrny papíru. Vcelku příjemné, zábavné, ale dvě výtky bych přece jen měl, ta hororvá hudba mě značně vysírala a konec, koneček, tam se to s ním chtělo víc a hlavně dřív pomazlit. (20.02.2013)

Smetiště vzpomínek, Haňťův oslnivý úsměv a ztracený Pepíček. „Joo, svět je plnej podivnej krás a jeden život na to nestačí.“ (26.04.2006)

Dvacet minut se zdá, že to bude nejlepší zfilmovaný Hrabal, ale místo konce je tam deset minut navíc. A kouzlo je rázem pryč. (17.01.2009)

Byl by to paradni kratas, kdyby mel klasickou delku 10-15 minut a nebyl natazenej do 30 minut. Ze zacatku je to totiz fakt parada, vtipny, misty trosku skoro az cernej humor, uchylny postavy a zajimavy prostredi. Jenze to vydrzi tak 15 minut a pak uz to je jen takovy o nicem. Skoda, trosku zkratit a bylo to na 5*. (26.08.2008)

Hromada škaredých lidí dělá divné věci a do toho třicet minut hrozný kravál. Ale přesto mě na tom něco přitahovalo. (17.01.2009)

Herzův styl jde rozpoznat velmi dobře už v jeho krátké prvotině. Dobré, ale možná až příliš dlouhé. 70% (23.11.2008)

"Paní, pět kilo papíru za jednu korunu" - "Ale to jsou moje milostný dopisy" - "I kdyby jste jich měla pět kilo od Churchilla, bylo by to za korunu" (10.05.2009)

Literární předlohu, ač je to ostuda, jsem dosud nečetl, a nevím tedy, jak přesně dokázal Herz převést Hrabalův text do filmové podoby, nicméně musím konstatovat, že díky výraznému Herzovu režijnímu stylu jde o osobitou filmovou chuťovku v černobílém provedení se zajímavými postavami a zvláštní atmosférou. Výborné je herecké obsazení, kdy byly režisérem vybráni neherci představující určitý lidský typ, a to se Herzovi povedlo na výbornou. V některých případech si sice pomáhá určitou nadsázkou, která ale rozhodně nevadí. Je to syrové a působivé. Sběrna odpadu jako konečná stanice lidských vzpomínek, osudů a uměleckých artefaktů. Celkový dojem: 85 %. (20.01.2009)

Sběrna papíru, nadržený vedoucí, zmetek Hanťa (před tímhle uřvaným a vychechtaným individuem dávám přednost pánovi z Příliš hlučné samoty-knižní verze) a několik postaviček, které se vedením osudu dostanou do tohoto podivného světa zasypaného do papíru. Kvůli absolutně nesympatickému Hanťovi bych nejraději hodnotil pouze průměrem, ale za to krásně cynické rozřezávání postaviček, fotku Audrey Hepburn a skoro slisovaného Pepíčka to ještě budou slabší 4*. (27.07.2012)

Povídka Baron Prášil je z Hrabalovy knihy povídek Perličky na dně moje nejoblíbenější. Neherci Václav Halama a František Ketzek se coby Hanťa a soudruh vedoucí na své role skvěle hodili. Juraj Herz rovněž film nenatočil tradiční formou a neobešel se bez svých tradičních trademarků (praotec Českého filmového hororu se nezapře). Jediná, ale obrovská škoda je fakt, že povídka Baron Prášil, podle níž byly "Sběrné surovosti" natočeny, je dosti rozsáhlá, že by hodila v klidu na celovečerní film. Tentokrát je 30 minut bohužel málo. Ale aspoň něco. 83%. (27.08.2008)

Poetizácia robotníckeho života, nebojaca sa zmesi trpkej životnej reality zmiešanej pol napol s komikou i tragikou. Zberné suroviny v období rozvinutého socializmu 60. rokov zahŕňali v sebe rôznorodé spoločenské spektrum: od bývalej grófky, cez pražskú pivnú galerku, vidiečanky až po všetečné paničky. Svojrázny jazyk a priliehavá hudba Zdeňka Lišku dotvárajú tento kolorit podzemia. Dej je obohatený o bizarne fantastické predstavy jedného zo zamestnancov zberne. Všetko dýcha starým papierom, ukrývajúcim rôzne príbehy. Diváka obklopí robotnícka atmosféra kumbálov vytapetovaných fotografiami prsnatých krások z časopisov a kovových mechanických váh. Pivo, preliate hrdlami zamestnancov zberných surovín za dlhých zimných večerov po celodennej šichte je z tejto skvelej polhodiny doslova cítiť.. (04.09.2014)

"Pan děkan to vodpustí a já to musím uklidit!"                                                                                                                          Se vší úctou k Jiřímu Menzelovi jsou Sběrné surovosti nejzdrařilejsí adaptací Hrabalovy předlohy. Herzovi se povedlo poskládat mozaiku z filmových záběrů, aniž by narušil ducha knižní předlohy. Syrovost vyprávění si nebere žádné servítky, předhazuje nám jednotlivé figurky, takové jaké opravdu jsou. Byť bylo původně zamýšleno vytvořit povídkový film Perličky na dně i s touto povídkou, vidím to jako přednost, že je prezentována samostatně. Větší prostor umožnil odhalit větší škálu toho obyčejného člověčenství, kterého je v Hrabalových knížkách tolik. Juraj Herz vytvořil velice zdařilou filmovou povídku, ponechal ducha předlohy a přece přidal dost vlastní invence. I když jde pouze o fragment, výsledek je mnohem plnokrevnější než koprodukční Příliš hlučná samota. Pro mne osobně je to dokladem toho, že Hrabala dokáže správně pochopit, vstřebat a předat jenom našinec.                                                                                                                                   "Jen mi nic nezapírejte, už jsem pochovala celkem dva muže.!" "Je na vás hned vidět, že ste dáma!" (21.02.2015)

Není to škoda pro tento film, že nebyl obsažen v Perličkách, jsou to naopak Perličky na dně kdo je ochuzen absencí tohoto dílka. Tato povídka, přestože i ona je hodně osobitá, obsahuje to co si představím pod pojmem Hrabalova poetika. Ve Sběrných surovostech se Herzovi podařilo položit důraz na hlavní charaktery, podivínské blázny, a ty jsou vskutku nezapomenutelné. Zejména Haňta. Divák se zde více baví Hrabalem a méně vkladem režiséra. Sběrný dvůr dle Hrabala je hodně povdivné místo, zejména co se osazenstva týče a přidá-li to své Herz není o bizarní scény nouze. Například řezání soch svatých mi paměti asi jen tak nezmizí. Ač jsem ateista, tohle přeci je působila provokativně, možná až dekadentně. (27.09.2010)

Hrabala nedokážu číst. Ale téměř všechny dramatizace považuji za vydařené. Juraj Herz se s nimi nedokázal popasovat tak jako Jiří Menzel, ale i tak vznikl pěkný film, který zvláště v šedesátých letech mimořádně zaujal. (11.11.2014)

Při tehdejší "socialistické" produktivitě práce můžeme ještě rozjímat nad lisováním artefaktů věčnosti, časnosti, kultury, dějin, vzpomínek. Dnes už i ten proces sám je zlisován. Pokud jde o filmového Hrabala, tak ani tady u Herze nemám pocit, že "tohle je ono". Taky Hanťa mi tady typově nesedí - přesto mě dokonale přesvědčil. Herz jako by Hrabalovým postavám (alespoň pokud jde o Hanťu a kostelníka) vracel realističnost, všední uvěřitelnost - a přitom jim ponechává jejich nevšední hrabalovskou působnost. K závěru: Co to říká Hanťovi pan vedoucí? A jak na to reaguje Hanťa ve finální scéně? Celkově mám z toho drobného filmu neodbytný pocit, že je ztraceným úvodem k čemusi - k něčemu, co se nikdy nestane, nerozvine. Přitom se zabývá tím, co už padá do lisu času. Rozhodně bych dal Sběrné surovosti do Perliček místo Menzelova příspěvku. Herzův pohled jde mnohem hlouběji než na úroveň kochání se pábením. (05.06.2011)

Jaké štěstí, že se povídka nevešla do oficiální sbírky PERLIČEK a máme jí možnost okomentovat individuálně. Herz-Hrabal a dodělá to Liška. Bláznivá melodie, provázející celý snímek, Haňťovo pábitelské vyprávění a mystifikování, nádherná všednost, osobitost a prostota zaměstnanců i návštěvníků sběrny a experimentální režie. Herz ve své prvotině naplno ukázal své cítění filmu a jedinečnost režie. (23.01.2013)

Ech, tento Herzův režijní debut mě bohužel příliš neoslovil. Pro mě osobně stojí za zajímavost, že "Sběrné surovovosti", coby filmová adaptace Hrabalovy povídky "Baron prášil", tematicky předznamenávají Příliš hlučnou samotu a probleskne zde i jeden motiv, který se později v téměř identické podobě objeví ve filmu Něžný barbar, ale to je tak všechno, osobně mi nesedlo obsazení hlavní postavy (Václav Halama coby Hanťa fakt ne-e) ani jakási urputná pitvornost, jíž na mě tento kraťas působil. I když... vlastně ani pořádně nevím, proč mi to nesedlo, vzato kolem a kolem to není špatný film, ale osobně jsem si k němu zkrátka cestu bohužel nenašel. (27.03.2013)

Hrabal byl v šedesátých letech zkrátka in, je dodnes, a to jak knižně, tak filmově. Začínal s ním i Juraj Herz, a rozhodně si na něm zuby nevylámal, ba naopak. Jedná se o precizně zvládnuté středometrážní dílko, které svým nehereckým obsazením, humorem a prostředím opravdu navozuje atmosféru Hrabalových povídek. (02.05.2007)

Je to síce absurdné, ale mám opačný názor, ako jednotka medzi mojimi obľúbenými užívateľmi - gudaulin. Hrabalovu predlohu som čítal a neherci nezodpovedali mojej predstave po prečítaní knihy. Pri výbere a vedení nehercov som vnímal rozdiel medzi Herzom a Formanom, pri pretlmočení Hrabala som zasa vnímal rozdiel medzi Menzelovým a Herzovým pojatím. V každom prípade považujem Sběrné surovosti za zaujímavý a podnetný film, akurát, že som ním nebol primerane nadšený. (03.09.2014)

Herz evidentně pochopil, o čem Hrabal píše, a jeho adaptace povídky Baron Prášil je prostě výborná. (19.01.2009)