Reklama

Reklama

Znamení Raka

  • angličtina Sign of the Cancer
Krimi / Drama / Psychologický
Československo, 1966, 87 min (Alternativní 85 min)

Režie:

Juraj Herz

Předloha:

Hana Bělohradská (kniha)

Kamera:

Bedřich Baťka

Hrají:

Zdeněk Štěpánek, Zora Božinová, Lubomír Černík, Ilja Prachař, Josef Chvalina, Karla Chadimová, Věra Vlčková, Eduard Kohout, Václav Lohniský (více)
(další profese)

VOD (1)

Obsahy(1)

Jedna vražda a sedm motivů... Jednoho dne je na nemocničním inspekčním pokoji nalezen zavražděný dr. Hahn (J. Langmiler). Přivolaní vyšetřovatelé (V. Lohniský, S. Zindulka) vedou výslechy, ze kterých jim vyjde hned několik podezřelých: Hahnova kolegyně a jeho dlouholetá intimní přítelkyně MUDr. Marie Nováková (Z. Božinová), kterou lékař veřejně podváděl s mladou a pohlednou zdravotní sestrou Jiřinou (V. Vlčková), samotná Jiřina, dále doktor Petera (L. Černík), kterému se nikdy nepodařilo udělat kariéru, starý sklerotický pacient Zima (J. Vlček) a nakonec i nepříliš schopný přednosta kliniky (Z. Štěpánek). Každý z nich měl nějaký motiv Hahna nenávidět. Zatímco policie rozplétá nitky pravdivých i lživých výpovědí, mezi personálem nemocnice se vyjasňují složité profesní i osobní vztahy… Kriminálně psychologický snímek vznikl podle románu Hany Bělohradské "Poslední večeře" a byl prvním dlouhým hraným filmem režiséra Juraje Herze. (Česká televize)

(více)

Recenze (69)

SOLOM. 

všechny recenze uživatele

Juraj Herz natočil během své plodné kariéry mnohem lepší filmy, ale je potřeba brát v potaz, že tohle byla jeho celovečerní prvotina. Tento příběh z nemocničního prostředí, který byl napůl detektivka a napůl drama mě místy popravdě nudil, ale našlo se tu i několik opravdu povedených pasáží a hlavně tu většina zúčastněných předvedla slušné herecké výkony a depresivní „nálada“ z toho jen sálala… ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Poctivé kriminální drama, v němž Juraj Herz vykresluje nemocniční prostředí takovým způsobem, že by se tam nechtělo strávit jedinou noc ani chronickému simulantovi. Řada opravdu působivých scén a hereckých výkonů, z nichž vyčnívají Lubomír Černík dabovaný Jiřím Sovákem, na smrt nemocná Iva Janžurová a také Zora Božinová. ()

Reklama

topi 

všechny recenze uživatele

Kriminální příběh z nemocničního prostředí staví hlavně na různých podivných postavičkách, které se ve špitále nacházejí, ať už od pacientů, zřízenců až přes lékaře. Škoda, že někteří herci byli předabovaní, ztrácí to jejich tvář a filmu to dost škodí, i když to režisér Herz tak zamýšlel. Na svůj první celovečerní film se Juraj rozhodně nebál experimentovat a tak místy ve spojení s Havelkovou depresivní hudbou snímek působí dost originálně a temně. Skvělé herecké party Ivy Janžurové (pacientka Prokopa trpící rakovinou plic), Pavla Landovského (nemocniční zřízenec) nebo Lubomíra Černíka (alkoholik doktor Petera - role přímo pro něho, neboť ve skutečnosti se potýkal s velkou závislostí na alkoholu, kterou až přesvědčivě mrazivě popsal ve své autobiografické knize Chobotnice). A ještě jedna skutečnost, proč je film zajímavý - odhalené mohutné poprsí Míly Myslíkové! ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Kupodivu vcelku dobrý film, kterému pomáhá výrazná kamera (tu měl Herz vždy zajímavou, experimentální a neobvyklou), velmi dobrá hudba a řada hereckých výkonů, jaké dnešní herci předvést nedokáží. Stačí vzpomenout jen drobné role smrtelně nemocné I.Janžurové - doslova herecký koncert! Koncentrace vynikajících herců je obrovská, proč jsou někteří předabováni, bylo již vysvětleno. Nemocniční vztahy nejsou přívětivé, doktoři chlastají a hulí, páří se s pacientkami, pacienti doktorům nevěří a pomlouvají je, stejně je tomu i naopak, a do toho ještě vraždy! Není divu, že tenhle film skončil v trezoru - dobrá reklama pro socialistické zdravotnictví to rozhodně nebyla... Vedle hezkých žen jsou jedním z bonusů i obří prsy M.Myslíkové. Svůj první opravdu velký film natočí Herz o dva roky později... ()

Oskar 

všechny recenze uživatele

Vidím, že jsem v menšině, ale podle mě je to zdařilý film. Jeho hlavní problém je divákovo očekávání detektivky. Vyšetřování vraždy na lékařské klinice je především impulsem k nedobrovolnému odhalování vzájemných vztahů zdejšího personálu a pacientů, a té zákulisní stránky nemocničního dění, o které by pacient podle zaběhlých zvyklostí neměl vědět. Lékaři a sestry podléhají vzájemné nevraživosti, žárlivosti, neřestem všeho druhu nebo paranoie z domnělého politického vlivu svých konkurentů a film je neukazuje "tolerovatelnou", zromantizovanou optikou jako Nemocnice na kraji města, ale se suchou věcností, která je až nepříjemná. Záměrně nepříjemná. Kamera neucukne ani v momentech, před nimiž byste jako reální svědkové situace odvraceli zrak, buď z rozpaků nebo z ohledu na ostatní přítomné; některé z těchto scén jsou ještě formálně doladěny nasnímáním v hmatatelně blízkých záběrech (třeba při scéně, kde Zora Božinová trpělivě čeká, až starý pacient podlehne narkóze a v polospánku jí říká jakési oplzlosti, jsem měl až horrorově úzkostný pocit). Juraj Herz sice na tento přechodně zakázaný film nevzpomíná zcela v dobrém, protože nejdráždivější scény z něj prý byly vystřiženy, ale nezdá se mi, že by v příběhu něco zásadního chybělo. Nakonec je paradoxně opravdu nejproblematičtější ten detektivní rámec s rutinními scénami výslechů a podobných momentů, které k němu patří, ale místy nudí. Matoucí fakt, že polovinu obsazení předabovali jiní herci, lze přičítat dlouhé čekací době mezi natočením filmu a jeho konečným sestřihem. Například Lubomír Černík postsynchrony namluvit nemohl, protože byl tou dobou v alkoholické léčebně (proto ho předaboval Jiří Sovák), další herci měli v době odkládaných dokončovacích prací nasmlouvaná jiná natáčení. 70% ()

Galerie (5)

Zajímavosti (12)

  • Natáčelo se v Praze, nemocnice je VFN na Karlově náměstí. (rakovnik)
  • Na začiatku ôsmej minúty pozerá doktor Karel Petera (Ľubomír Černík) na vizite na röntgenový snímok hrudníka, pričom ho drží hore nohami. (dyfur)
  • Scénář k filmovému zpracování dostal Zbyněk Brynych. Ten ovšem přenechal úlohu režiséra na Juraji Herzovi, který u něj dříve působil jako pomocná režie u filmů Každá koruna dobrá (1961) či Transport z ráje (1962). Herz jako první změnil název filmu, který před tím byl „Poslední večeře“. Herz název změnil, protože jej pobavilo, jak režisér Jasný trval na astrologických znameních jednotlivých herců, když je obsazoval pro svůj film. (mchnk)

Reklama

Reklama