poster

Znamení Raka

  • anglický

    Sign of the Cancer

Krimi / Drama / Psychologický

Československo, 1966, 87 min

Režie:

Juraj Herz

Předloha:

Hana Bělohradská (kniha)

Scénář:

Juraj Herz

Hrají:

Zora Božinová, Zdeněk Štěpánek, Ilja Prachař, Lubomír Černík, Josef Chvalina, Karla Chadimová, Josef Langmiler, Eva Bezděková, Eduard Kohout, Jan Vlček, Ivo Gübel, Iva Janžurová, Míla Myslíková, Lída Vostrčilová, Alena Kreuzmannová, Věra Vlčková, Libuše Havelková, Věra Tichánková, Pavel Landovský, Václav Lohniský, Stanislav Zindulka, Zuzana Kočová, František Peterka, Václav Halama, Vladimír Hlavatý, Ema Skálová, Zuzana Dubská, Helena Růžičková, Eva Šedivcová, Růžena Vlčková, Richard Lederer, Jindřich Blažíček, Blanka Beránková, Marta Kosinová, Marie Nedvědová, Marta Tvrzová, Marie Vacková, Blažena Vernerová, Zdeněk Grygárek, Karel Hovorka st., Karel Hruška, Zdeněk Mošnička, Rudolf Veselý, Oldřich Lepšík, Eliška Konopisková, Daniela Koutná, Jaromíra Krásná, Jindra Marešová, Miloš Choutka, Petr Křiváček, Jan Řeřicha, Eva Dubovská, Václav Kácovský, Dmitrij Turčaninov, Rudolf Žofka, Míla Svoboda, Jana Šircová, Vladimír Tvrz, Václav Vodák, Jan Diviš, Saša Grossová, Luďa Marešová, Miroslav Nýdl, Radomír Hubáček, Jiří Pleskot, Jiří Sovák, Eva Klepáčová, Ota Motyčka, Milena Dvorská
(další profese)
  • Radek99
    ***

    Celovečerní debut Juraje Herze. Z tohoto pohledu jde o dílo zajímavé, do jisté míry experimentální, v němž se dá celkem lehce vystopovat osobitý tvůrčí rukopis páně režisérův, čímž ale také končí výčet pozitiv tohoto snímku. Coby detektivka chybí základní proprieta, tedy postava detektiva či vyšetřovatele, kriminalistické duo Václav Lohniský a Stanislav Zindulka dostane tak málo prostoru, že se s nimi divák vůbec nestihne jakkoliv ztotožnit a nezačne fungovat ani bazální ,,chemie", doktoři si vyšetřují tak nějak svépomocí, což je možná příznačné pro tehdejší dobu, ne tak pro tento filmový žánr. Celý film pak působí podivně mdle, navíc trochu ruší místy přehnaně experimentální výrazové prostředky (subjektivní kamera s nádechem zmatenosti, nesourodá hudba...), naprostým faux pas je pak předabování některých herců, tím celý film (alespoň z mého hlediska) Juraj Herz zazdil...(30.3.2012)

  • Oskar
    ****

    Vidím, že jsem v menšině, ale podle mě je to zdařilý film. Jeho hlavní problém je divákovo očekávání detektivky. Vyšetřování vraždy na lékařské klinice je především impulsem k nedobrovolnému odhalování vzájemných vztahů zdejšího personálu a pacientů, a té zákulisní stránky nemocničního dění, o které by pacient podle zaběhlých zvyklostí neměl vědět. Lékaři a sestry podléhají vzájemné nevraživosti, žárlivosti, neřestem všeho druhu nebo paranoie z domnělého politického vlivu svých konkurentů a film je neukazuje "tolerovatelnou", zromantizovanou optikou jako Nemocnice na kraji města, ale se suchou věcností, která je až nepříjemná. Záměrně nepříjemná. Kamera neucukne ani v momentech, před nimiž byste jako reální svědkové situace odvraceli zrak, buď z rozpaků nebo z ohledu na ostatní přítomné; některé z těchto scén jsou ještě formálně doladěny nasnímáním v hmatatelně blízkých záběrech (třeba při scéně, kde Zora Božinová trpělivě čeká, až starý pacient podlehne narkóze a v polospánku jí říká jakési oplzlosti, jsem měl až horrorově úzkostný pocit). Juraj Herz sice na tento přechodně zakázaný film nevzpomíná zcela v dobrém, protože nejdráždivější scény z něj prý byly vystřiženy, ale nezdá se mi, že by v příběhu něco zásadního chybělo. Nakonec je paradoxně opravdu nejproblematičtější ten detektivní rámec s rutinními scénami výslechů a podobných momentů, které k němu patří, ale místy nudí. Matoucí fakt, že polovinu obsazení předabovali jiní herci, lze přičítat dlouhé čekací době mezi natočením filmu a jeho konečným sestřihem. Například Lubomír Černík postsynchrony namluvit nemohl, protože byl tou dobou v alkoholické léčebně (proto ho předaboval Jiří Sovák), další herci měli v době odkládaných dokončovacích prací nasmlouvaná jiná natáčení. 70%(7.1.2011)

  • Rudovous
    ****

    Zajimava, svym zpusobem netypicka detektivka. Ano stranou deje se najdou vytky, ale herecke vykony a svebytne ztvarneni bizarniho prostredi urcite stoji vice nez za pozornost.(30.10.2009)

  • Marthos
    *****

    Deprese na druhou. Společenství patologických charakterů. Děsivé prostředí kdysi prominentního sanatoria, obklopeného neustálým strachem. Beznaděj, nenávist, kariérismus, smrt, vražda. Herzův celovečerní debut dává tušit leccos z režisérových pozdějších filmů, v nichž hrají prim lehce obskurní až hororové příběhy a v rámci možností nabízí poměrně kritický záběr lékařského prostředí. Proti proudu plující herecké obsazení, v němž divák narazí na méně známé tváře, do svého středu přivádí i veterány české Thálie Štěpánka s Kohoutem a nikoli náhodou překvapí v několika výrazných miniaturách (skvělá Iva Janžurová, odzbrojující nahota Míly Myslíkové). Zajímavým experimentem, který vznikl vlastně coby z nouze ctnost, se ukázal dabing některých zúčastněných, podvědomě spojovaných s jejich charakteristickým hlasovým projevem. Znamení raka není v konečném zúčtování průměrnou detektivkou, jak by se očekávalo, ale drsným psychohororem, za který by se nemusel stydět ani Alfred Hitchcock.(9.2.2014)

  • Adam Bernau
    ****

    Někteří komentující si správně všímají, že postava vyšetřovatele je zcela upozaděna (dodávám, že spoluvyšetřovatel Zindulka tak zdařile, že jsem si ho ani nevšiml), nechápu ovšem, co jim na tom vadí, zvlášť když rovněž správně rozpoznávají, že Znamení raka není jen tak prostě detektivka. Mně úplně stačilo ke štěstí, že vyšetřovatel Lohniský sám vypadá jako úchylný sériový vrah (navíc s motýlkem a navíc nakřivo). Nejde ale o něj: V tomto filmu prakticky není postavy, které by se divák mohl v jakémkoli smyslu citově chytit, s níž nebo proti níž by mohl vše sledovat. Jednu postavu s tímto potenciálem jsem sice na začátku zaznamenal, jenže právě ta byla záhy zavražděna. Tento stav dobře koresponduje s - mírně řečeno - nepříliš vysokou kvalitou charakterů všech nebo téměř všech postav (včetně oběti). Mnohé charaktery jsou přímo odpudivé nebo aspoň otravné, některé vysloveně chorobné a i ty relativně sympatické přinejmenším zastihujeme v odpudivých situacích. Slovem "odpudivé" zde plýtvám záměrně, protože právě ono podle mne vystihuje základní kvalitu Herzovy dlouhometrážní prvotiny. Nevnímám sice její atmosféru tak umocněně jako Marthos ve svém komentáři a spíše se mi zdá výstižnější komentář Oskarův, ale stačí mi pomyslet na to, co tento film musel dělat s divákem roku 1966. Ne pro společenskou a politickou kritiku, která se objevuje docela zřetelně - to tehdy už nebylo nic nového. Na co ale tehdejší československý divák nemohl být připraven, ať už jel na nové nebo staré vlně, je syrovost a naprostá bezohlednost, s níž autor své postavy prezentuje, nota bene jde-li o úctyhodné lékaře, jichž si přece všichni vážíme a v jejichž středu chce pacient i divák mít aspoň jednoho primáře Sovu. Tak tedy, ačkoli se nabízí vnímat aktéry a poměry v nemocnici jako zobrazení společnosti nebo přímo státní moci, nebylo tohoto výkladu třeba k tomu, aby Znamení raka pobuřovalo. Je tu ovšem jeden podstatný detail, ktertý se mi velmi silně jako politické podobenství chce vnímat. (odtud SPOILERY). Jde o "vyřešení detektivky", tedy kým a proč byla oběť zavražděna. Po přehrabání se v útrobách a možných motivech všech kolegů zavražděného náhodou vyjde na jevo, že šlo o směšně nesmyslný skutek poněkud vyšinuté pacientky. Její motiv je ale podstatný: nechtěla slyšet pravdu o své nemoci. Téma "pacient nesmí znát krutou pravdu" je ve filmu velmi zřetelné - lékaři o tom mluví mezi sebou a dokonce v tom školí mediky. Přitom pomněme, že klamaná vraždila nikoli proto, že byla klamána, ale z hrůzy, že se klam rozplyne. (A i tento strach byl pomýlený - ani její oběť, ani nikdo jiný z těch dozorců funkcí lidského organismu by za nic nebyl ochoten ji klamu zbavit - mají pro to dobré důvody, oni vědí nejlépe, co je pro pacienta dobré.) Provokativnější narážku nejen na vládce, ale i na ovládané, si tehdy jen stěží představit, neméně provokativní však je i zobecnění v tom smyslu, že tato vražda byla konec konců jakýmsi fatálním, pekelně spravedlivým, byť paradoxním (a pachatelkou nezamýšleným) trestem, jímž to zavražděný schytal jako jeden za všechny. Příběh pak nekončí vyřešením vraždy, ale výhledem k budoucnosti ústavu a kariér. Nicméně i bez všech společensko-poltických významů o Znamení raka platí, že Herz vstoupil do československého kina vskutku nepřehlédnutelným způsobem, také díky tomu, že "ideová nálada" filmu skvěle koresponduje s jeho vizualitou. Byl to film, který mě bavilo sledovat od samého začátku, když jsem ho ještě považoval za banální. K tomu nejedna kuriozita, jako Sovák dabující opileckým drmolením někoho, kdo vypadá skoro jako Sovák a je střízlivý. A samozřejmě fenomenální Míla Myslíková, která mohla udělat skvělou kariéru v italském pornu, pámbu mě netrestej.(10.8.2016)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace