Až na dno

🔝 Tak opět - hodnotné snímky plné emocí, které byste dvoum hercům uvěřili, že jsou skutečné, spadají v době primu filmové grafiky a akčňáků mezi průměr. Proč má pak Světlo mezi oceány tak vysoké hodnocení? - přičemž to, kde si Vikander zahrála se svým manželem, byla naprostá krávovina. Až na dno má hlubokou filosofii, a přitom mapuje jednoduchost býti i složitost bezmoci. Lásku, která se našla a nemohla v sobě ustrnout. Dvě intelektuální duše odtrhnuté od sebe, což je snad větší bol, než prostota lásky. A celé to milostné splynutí s projevy doteků, které bych okamžitě chtěla v nostalgii znovu zažít. Ty člověk nehraje, s těmi se rodí. Konečně nádherný film s herečkou, kterou bytostně nesnáším. No jooo, taky to točil režisér Města andělů, u kterého pláču každým rokem, co jej shlédnu. Holt někteří muži umí projevit emoce a mají možnost je zakomponovat i do filmu, je to jako otisk prstu. Jako DNA. Sakra, James je fešák 😍💕 (06.07.2018)

Wenders, McAvoy, Vikander. Takové spojení přece nemůže vytvořit špatný film. Submergence se pokouší pracovat se třemi rovinami příběhu, které se liší i svým žánrovým přístupem. Rovina romantická, tedy úvod v hotelu funguje celkem bezproblémově. Chemie mezi hlavními postavami existuje a síla emočního vzplanutí tak získává poměrně solidní základ pro budoucí děj. Jenže Wenders hrdiny rozděluje a namísto toho, aby s nimi paralelně pracoval v jednom společném žánrovém i stylistickém proudu, nechává každou postavu prožívat vlastní, z hlediska předchozího děje dost nefunkční a bohužel i dost nezajímavý osud. Výsledkem je tak podivný mišmaš, který ve mně vyvolával pocit, jako kdybych sledoval několik jiných filmů, ze kterých se někdo pokusil udělat jeden. Logicky pak celý film jako celek vyznívá do ztracena a vyvstává otázka, proč něco takového vůbec Wenders točil. Myslel si, že to může fungovat nějak jinak? Nebo je výsledný tvar přesně tím, co režisér zamýšlel? Pokud ano, minuli jsme se obloukem. 4/10 (17.05.2018)

Rovno napíšem, že nie sú to poctivé 4*. Príbeh mieša prvky klišé s určitou originalitou a emócie skôr hladí a jemne hryzká, ako by ich nabíjal. Je to skôr také rozplývanie sa nad krémešom vo výklade niekde v centre Paríža. A keď v určitej chvíli precitneš, ako lížeš výkladné sklo, nemáš zuby a spomenieš si, že si vlastne bezďák. Proste trochu taká "iná" poetika. (10.04.2022)

Jaksi hodně na púl cesty. Námět zní jako příslib skvělého filmu. Jenže druhá púlka se rozpadne do prázda. Až to chce člověkuu udělat hned znovu a jinak. Mám taky dojem, že hlavní herci nezvládají jemný humor a jistou hravost, která jaksi u europských hercú u Wenderse vyznívala přirozeně. A oceanologická linka zestupu do hlubin je úplně nevytěžená, člověk dokonce ztrácí orientaci v tom, jestli se dívá na dúležitou scénu, nebo ne, jaký čas uběhl, kdo, proč, co, a kdy už přijde na velkou expedici. A celkově, od chvíle kdy Danny jakože roztomile skočí do vln a je u toho jakože rozkošná, spontánní a ....rozoškná, to jde s její postavou dolu vodou, až mě to u Wenderse překvapuje. Na druhou stranu ústřední pár se poznává skrz nebanální rozhovory a vzájemná něha je všudypřítomná. (19.06.2018)

Ten McAvoy má tak trochu smolu. V Pokání dostal ako vojak za partnerku kostru s peknou tvárou Keiru Knightley a tu znova to isté. Alicia Vikander totiž svoje neexistujúce krivky ukáže rovno v plavkách. Ale kým Pokánie malo svoju mega pointu, toto je len romantická tlachárna, konverzačka, ktorá dlho, dlho nevedie k ničomu, počúvate často filozofické žvásty. Asi po hodine sa už začnete nádejať, že to prejde do thrillerovejšej línie, ale nakoniec dostanete len jednu otázku – či tá romanťárna nakoniec skončí dobre. Lenže podvedome tušíte už z výrazu postáv, ako to dopadne. A dostanete aj jednu odpoveď, a to že Somálsko + islam rovná sa úroveň praveku. (26.10.2020)