Oči mé matky

Rozhodně zajímavý počin, který nízkorozpočtovost chytře maskuje černobílým obrazem, ale škoda, že rejža hold neměl dostatečně velké koule se urvat z řetězů jako režisér v Lidské stonožce 2. Vždy když mělo dojít k něčemu, co by mohlo oku lahodit, se na to režisér zkrátka a jasně vysere. Místy jsem se cítil jako nahý svázaný v posteli přítomný ženského striptýzu a po dlouhém a dráždivém teasování ženská jen zkrátka práskne za sebou dveřma. Což je snad nejhorší, co ženská může vůbec udělat. V tomhle případě je na vině režisér. Konec je také velmi rozpačitý, ách jak já nesnáším, když celý film staví na divákově představivosti. Pokud si v tomhle režisér libuje, příště nechť raději vydá knihu. Velká škoda škoda, ale jistá dávka zvrácenosti zde přece jen je .55% (04.12.2016)

Ne. Fakt jsem se na to těšil. Hájp jako prase. Trailer jsem neviděl. Komenty nečetl. A? Netušil jsem, že budu hodinu a čtvrt koukat na rádoby artovou sračku s neuvěřitelně stupidním příběhem, bez jakýhokoliv lepšího nápadu. Nedá se tomu ale vytknout solidní atmoška a psycho Kika. Jinak bohužel kužel. Tohle mě minulo o světelný roky. Jak už píče ŠestejSun, sick & boring. 30% P.s.: konec rozhodně odfláknutej... (03.01.2017)

Kdo má rád filmy jako Lidská stonožka 2, bude nadšenej, Tentokrát tu místo psychopata máme psychopatku bydlící na samotě u lesa. Pro mě je tohle přesně ten druh filmu, kde chápu veškerá hodnocení, já bohužel pro mě, patřím do té skupiny, co se drtivou většinu času nudila. Hlavní herečka předvedla dobrej výkon, pár znepokojujících momentů tam bylo, ale nevtáhlo mě to a jen jsem čekal, až to skončí. (14.02.2017)

Za trochu lásky šel bych světa kraj, stodolu měl zamknutou a šel bych bosý, těla u ledu - ale v duši věčný máj, v hlavě vichřici - a bodal jako vosy... Další nekroslátanina o omamné vůni hnilobného zápachu a chorých hlavičkách patologických patologů, tentokrát Normičky Batesové. Absence barvy měla vnést do studie nemocné psyché trochu toho umění, leč bez nápadů a nějakého ozvláštnění zavedených žánrových šablon můžete nasvěcovat zbídačelé zajatce před stodolou klidně hodiny a efekt to nepřinese. Podezřívám režiséra Pesceho, že u natáčení některých scén vytáhl z příruční ledničky ruku své matky a hladil se s ní v rozkroku.. (10.01.2017)

Tohle byl vskutku podivný art, i když ne zas tak moc. Na druhou stranu byl velmi uklidňující a znepokojivý zároveň. Další adjektivum by asi bylo nenáročný, avšak depresivní. Zkrátka ve mně The Eyes of My Mother vyvolalo hodně smíšených kontrastních pocitů. Že by to byl ale kdovíjak originální, šokující počin se asi říct nedá. Vizuální stránka je vyřešena velmi dobře a kryje tak řemeslné nedostatky. Řečnit se tu moc taky nemusí, za všechno mluví činy spáchané hlavní hrdinkou, které v divákovi vyvolají spoustu otázek a dají málo odpovědí. Každopádně na doporučení to může být asi jen pro okrajové publikum. (12.02.2017)