Zelená kobra
-
Cobra Verde
-
Zelená kobra
Dobrodružný / Drama
Západní Německo / Ghana, 1987, 111 min
Režie:
Werner HerzogHrají:
Klaus Kinski, Peter Berling, Carlos Mayolo, José LewgoyPlakáty
Obsah
-
Herzogův napínavý příběh z druhé poloviny 19. století sleduje osudy obávaného bandity F. Manoela de Silvy - bezzásadového dobrodruha a neúspěšného zlatokopa, který se na krátký čas stane dodavatelem afrických otroků. (Letní filmová škola)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (19)
-
Le_Chuck
Od naivných očakávaní, cez hľadanie záchytného bodu (myšlienky) a pocitu offtopicovej bezradnosti, až po totálnu rezignáciu, apatiu a chlámaní sa na scénach, ktoré asi teda mali byť vážne (téma otroctva) som si podstivo pretrpel túto pseudo-atrovu zhovadilosť. Keďže ku koncu fičalo na plné hrdlo už celé kino, tak som sa zbavil pocitu, že ja som ten chuj čo tu niečo nepochopil. Tragický nepodarok.(7.8.2006)
-
oli.G
Slovami lachima, na LFŠ 2006 bol film uvedený s príšerným českým dabingom, ktorý mu ubral pravdepodobne dosť na jeho pôsobivosti. Aha! Tak preto tie blbé dialógy a zábavné hlášky, ktoré rozosmievali celé osadenstvo kina... V originále som to nevidel a asi ani neuvidím, no ani pri všetkej snahe si to proste nedokážem predstaviť ako vážnu dobrodružnú drámu o otroctve a otrokoch, obsahujúcu nejaké myšlienky, ktoré by ma mali osloviť. Hodnotenie na IMDb a celková obľúbenosť a uznávanosť Herzogovej tvorby napovedajú, že sme filmu možno ukrivdili, ale bavili sme sa skvelo. Treba však uznať, že Kinski je tak charizmatický, že charizmatickejší je už snáď len černoch so spaľujúcim Isherwoodovským pohľadom, ktorý pravidelne upieral do kamery. Stále to mám živo pred očami...(5.8.2006)
-
Exkvizitor
Exoticko-dobrodružná story Zelené kobry zapadá mezi příběhy o vášních a tragickém střetu diametrálně rozdílných kultur typu Muž, který chtěl být králem nebo Lord Jim. A jde tedy o příběh navýsost herzogovský, navíc se všemi atributy Herzogova autorského rukopisu. Když ho miluješ, není co řešit, jak se říká v jisté reklamě - a naopak. Kromě (opět vlastně herzogovsky standardního) výkonu Kinského je třeba vyzvednou kameru Viktora Růžičky - obrazová stránka Cobry verde jistě předčí i tu z Růžičkou nasnímé klasiky Tajemství hradu v Karpatech (jejíž kvality byly poněkud jinde).(27.6.2008)
-
Vishnar
Naštěstí jsem to viděl v originále bez příšerného českého dabingu, na který tu všichni nadávají. Sice to nedosahuje kvalit Aguirre nebo Fitzcarralda, ale pořád jde o skvělý film.(5.3.2008)
-
anderson
Réžia českého znenia (ÚPF) = Jan Moravec, Kinskiho dabuje Petr Pelzer --- Ja proti českému kinodabingu nič nemám. Ale slovenský kinodabing so STANOM DANČIAKOM je lepší. (4.8.2009)(4.8.2009)
-
giblma
Spousta hluchých míst je vyvážena několika scénama, na které člověk do konce života nezapomene. Herzogova fascinace krajinou zůstává, párkrát mi kvůli vyprahlým planinám a zástupům mrzáků připomněl Jodorowského. Nehledě na to, že je hrozně zajímavý kontext, že chvilku po tomhle snímku údajně Kinský umělecky úplně shořel, viz Herzogův dokument o Kinském Můj milovaný nepřítel. To Herzogovo typické, těžko definovatelné transcendentálno tu prostě je a jen na divákovi, jestli ho nechá působit. (Seminář archivního filmu Uherské Hradiště 2011, původní znění)(8.5.2011)
-
Rhed
Mě rozesmál ten tlustý plantážník s extrémní potencí. Když si pak Kinski pohrál s jeho dcerami a známý plantážkíkovi radil, ať samodruhou dceru za Kobru provdá, odpověděl: "No jo, ale kterou? Zprznil všechny tři!"(9.11.2006)
-
xxmartinxx
Mrzí mě, že tomu nemůžu dát vyšší hodnocení, ale Herzog tu opět zapřahá vynikajícího Kinského a opět propadá fascinaci přírodou a přírodním člověkem, ale příběh je strašně řídký a je to vážně, no, nuda!(8.11.2011)
-
Mulosz
Zdalo se mi to, anebo mel ten film hodne nechtene parodicke sklony?:-)(26.8.2006)
-
d-fens
viac ako moralizujúci dobrodružný príbeh to treba brať ako autentický dokument o koloniálnej dobe v čase zrušenia otroctva, o pôvodnej africkej kultúre a najmä o jednej osamelej, stratenej duši blúdiacej na oboch brehoch južného Atlantiku, hľadajúc zmysel vlastnej existencie, ktorú v absolútne cudzom svete s pre neho nepochopiteľnými pravidlami a zákonmi, nenachádza, no nemá už síl z toho nenávideného miesta ani odísť :-/ ... a zamyslenia hodný citát zo záveru: "Otroci raz predajú svojich pánov, a nechajú si narásť krídla"(28.11.2010)
-
Katullka
Opět monstrózní záběry. Kdyby see však hoši nemlátili, mohlo to dopadnou o 100% lépe.. škoda. /// XIII. seminář archivního filmu, UH 2011(23.5.2011)
-
Niella
Film,v ktorom ide viac o jednotlive sceny (v ktorych si clovek moze, ale nemusi najst hlbsi zmysel - vid.zaverecny suboj s clnom) nez o celistvy pribeh. Pre mna az prilis nasilna snaha filmu byt "art". Jedine co sa Vam vsak nepochybne vryje do pamati su oci africkeho princa.(31.7.2006)
-
PavelR
Film vůbec nedrží pohromadě, chybí jakákoliv myšlenka. V konečným důsledku je to sled pěkných a méně pěkných scének. A protože mám slabost pro Herzogovu režii a Kinského démonismus, bylo to aspoň trochu koukatelné.(25.1.2010)
-
jatamansi
Jeden z mých nejmilejších filmů s Klausem Kinskim. Ve vrcholné formě, připeklý sluníčkem, vyšisované vlasy. S pohledem, který mne stále dokola dostává. A k tomu zem, podobně jako Kinski doběla vypálená, na troud suchá. Nádherná. „Nevěřím botám. Nikdy bych nevěřil koni a nevěřím ani žádnému člověku.“ Geniální spojení Herzog – Kinski ještě umocňují temní, tajemní a výbušní Popol Vuh. Úžasná kombinace dvou žánrů, filmu a hudby, dokonalost sama. Scéna s lisem na třtinu byla v době vzniku filmu jen pro silnější povahy, dnes už inflační krev z ní udělala běžný obrázek. Pro mne ovšem působivá zkratka toho, jak člověk někdy a někde nemá žádnou cenu. Kinski ve tmě za oknem, to je pohled pro bohy. Byť předtím zprznil všechny tři dcery svého plantážníka. A jak se zbavit bandity? Poslat jej do Afriky pro otroky. Kinski v napoleonském, další pohled pro bohy. Nebo že by spíš pro mne? A znovu vyprahlá, vybělená, vysušená země, ale nyní Afrika, s nebem modrým jako oči hlavního hrdiny. Afrika teplá, jeho pohled ledově chladný. Vedro se na nás dere z každého záběru, při pohledu do očí ledově zamrazí. A k tomu ta nádherná pevnost a zpěvy černochů. "Ještě tu nikdo neviděl bělocha pracovat.“ Jen nekonečná řada otroků. Stejně jako všechny možné známé i neznámé eufemismy o otroctví. Ale jinak by zase nevzniknul takový film. Já vím, že 5* si až tak nezaslouží v porovnání s jinými kinematografickými skvosty, ale já nemohu nedat svému dvornímu padouchovi jiný počet. Prostě si občas dovolím být nekritická.(4.8.2011)
-
charge
Celkem dobře zobrazená poslední léta legálního otroctví, ačkoli byl film dlouhý, je tam poměrně dost změn, nejdřív je bandita pak správce otroků na plantážích a nakonec i jejich překupník, takže i když jsem občas myšlenky a chování hlavní postavy nechápal, celkem rychle film uplynul, zde zmiňovaný údajně nepovedený český dabing mi připadá celkově na úrovni, až teda co se týče Petra Pelzera na Kinskiho, ten na něj vůbec nesedí. 60%(29.12.2011)
-
Trpish
Herzog Cobru nedotočil podle původního plánu, jelikož Kinski opustil natáčení (Cobra Verde byla jejich poslední spoluprácí) a na filmu je to přeci jenom znát. Více než příběhovou fikcí je tak rozmáchlou etnografickou podívanou, kterou právě příběh zločince a otrokáře nazývaného Cobra Verde spojuje dohromady. A i když film má film hluchá místa, jeho atmosféra a výjevy jsou natolik pohlcující, že lze tenhle fakt odpustit.(9.5.2011)
-
ledzepfan
Zatím teda nejslabší Herzog ale pořád hodně solidní nadprůměr(25.6.2011)
-
pepino
Nemám slov. Opravdu nehorázná blbost. Pár světlých momentů tam bylo, proto aspoň ty 2 hvězdičky. A ještě ten českej dabing- hrůza.(23.8.2006)
-
Yahey
"Slavery is an element of human heart." // Buď jste Herzogova krevní skupina a od prvního záběru vás vezme za srdce a vtáhne do svého světa až do posledního záběru jedním dechem, anebo se na všechny záběry budete dívat skrz prsty a marně v nich lovit smysl. Hodnocení na IMDB naznačuje, že i Zelená kobra je pozoruhodný a poctivý kus filmařiny. Podle mě nejde o rozumové sdělení pro hrstku intelektuálů nebo umělecké neumětelství, ale prostě o pochopení citem jakéhosi vnitřního patosu a síly ukrytého v Herzogových filmech. O přesvědčivý přednes, rytmus vyprávění, který nebazíruje na sterilní dokonalosti provedení. Je to něco jako megalomansky výpravné divadlo, takže se ztrácí hranice mezi filmem a realitou. Vzniká (hovořím o všech H. filmech) něco jako obrazový mýtus.(4.1.2010)