Říkali mi Džigu

Amíci mají Kickasse, Angláni mají Podfu(c)k, Němci Klepání na nebezkou bránu, taloši si udělali Džiga. A pak že se film o superhrdinovi nedá udělat originálně (chtěl bych vidět nějakého z Avengerů jak po nocích čumí na porno). Klaďácká linka se moc originálně vymyslet v dnešní době moc nedá, ale u záporáků je to jinak. Hollywood nám servíruje furt dokola zničení měst, zemí planet a galaxií, Evropané si vystačí s jedním psycháčem a kvalitním houfem ostatních mafošů. Krom Jokera mě jen tak z fleku nenapadá nikdo, kdo by se mohl rovnat Cikánovi. Zajímavé překvapení pro odrostlejší publikum... Já se bavil BRAVO (18.06.2017)

Zajimavej snimek, hlavni hrdina dost syrovej, zadnej sladous jako v amerikejch pocinech podobnyho zanru. Misty az dost brutality. Pozvolnej zacatek, vlastne celej film byl v pomalejsim tempu, ani chvili sem se ale nenudil. Mozna se z toho ale dalo dostat jeste trochu vic. Po vcerejsim zhlednuti Vetrelec Covenant mi to zas zvedlo naladu😀 (30.12.2017)

Tohle opravdu není komedie typu Avangers, ale naopak dosti drsné drama. Není to uhlazené a není to pěkné. Místy dost jiné, dost divné, zvláštní a tvrdé. Ale celkově uchvatitelný příběh a dobře zahrané. Chtěl jsem původně hodnotit méně hvězdami, ale prostě nad tím musím přemýšlet, protože se mi to vrylo do paměti svou silnou emocionální stránkou. (15.02.2022)

51. KVIFF - Po shlédnutí filmu jsem se musel podívat na datum výroby amerického Deadpoola (podobnost je obrovská) a zjistil jsem, že tento italský kousek vznikl dřív. A osobně musím říct, že se mi snad i líbí víc. Říkali mi Džigu je totiž naprosto výborná evropská komiksárna, což je samo o sobě dost neobvyklé. Škoda jen chvílemi až brutální drsnosti, která v kontrastu s evropským prostředím a scénářem působí neuvěřitelně krutě. A nepovedená sexuální scéna tomu taky dvakrát nepomůže. I přesto ale film nabízí celou řadu naprosto úžasných a zábavných scén, u kterých už teď vím, že na ně nikdy nezapomenu. A nezapomenu ani na Lucu Marinelliho, který svoji verzi batmanovského Jokera zvládl na výbornou. Stejně tak i Claudio Santamaria, který mi svojí postavou připomněl, že hlavní role nemusí nutně vybočovat inteligencí, ale může být i poměrně tupá a blbá. Což je u tohoto filmu vlastně devíza. (04.07.2016)

Italský superhrdinský film? Ani bych neřekl. Tvůrci si vypůjčili pouze základní premisu hrdinských filmů. Tzn nějak se z loosera stal superhrdina a musí se s tím popasovat. A to je společně s dlouhou stopáží asi tak vše, co má tento film společné s americkými popkornáři. A oboje jsou také jediné slabiny, jinak velmi zdařilého dramatu o Enzovi, kterého láska vrátila mezi lidi. Kde Džigu jednoznačně boduje, je prostředí a postavy, které sledujeme. Civilní až špinavé pojetí, je v přímém rozporu s technickými fičurinkami, naleštěným brněním, vystajlovanými maskami a CGI hollywoodobordelem. Žádní vědci, inženýři, doktoři... . Ty "malé" sci-fi filmy jako Freaks, Upgrade, Spring a teď i Džigu, které stojí hlavně na autenticitě a tvůrci se opírají především o scénář, beru jako velké osvěžení, kterého je mi v té mainstreamoské smršti načančaných sci-fi, opravdu zapotřebí. (21.02.2020)