Sharpe's Siege
Sharpeovo obliehanie
Režie:
Tom CleggKamera:
Chris O'DellHrají:
Sean Bean, Daragh O'Malley, Christian Brendel, Amira Casar, Hugh Fraser, Christopher Villiers, Féodor Atkine, Sylvester Morand, Abigail Cruttenden (více)Obsahy(1)
Francúzsko, 1813. Vojna vstupuje do svojej záverečnej fázy. Francúzi formujú zúfalý plán na zajatie špičkového Wellingtonovho špióna, generála Rossa. Medzitým je Sharpe požiadaný, aby asistoval plukovníkovi Brandovi pri zničení hlavných zásob pušného prachu uloženého v jaskyniach Rocha. Otázky ohľadne Brandovej loajality sú však stále naliehavejšie. Naviac, Sharpe začína prehrávať bitku na domácom fronte. Jeho osamelá žena podlieha čaru mladého básnika... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (10)
Sharpe sa oženil a teraz odmieta krásne Francúzky, ktoré si pred ním rozväzujú živôtiky. Sean Bean je vo svojej úlohe čoraz viac udomácnený a fakt si to užíva. Ďalšia výborná časť s peknými tureckými exteriérmi suplujúcimi španielsko-francúzske pohraničie a skvelou záverečnou bitkou, ktorá patrí k najlepším akčným scénam série. Vápno zo spálených ústricových mušlí rovno do francúzskych tvárí a potom pekne sústredená paľba do zmätených davov... Au! ()
Sharpe se oženil, což nejspíš znamená konec sličným děvám, které anglickému důstojníkovi porcházely postelí. Ale to je tak jediná vada na kráse. Ve Wellingtonově táboře se objevuje francouzský šlechtic, slibující podporu kraje Bordeaux prostřednictví povstání proti Napoleonovi. Jako tradične je coby předvoj poslán Sharpe s opět tradičním neschopným důstojníkem. Vše je pochopitelně jinak a tak se tsrhne spousta přestřelek, které vrcholí závěrečným dobýváním hradu francouzskými jednotkami v čele se sympatickým generálem-gurmánem. 80% ()
Jedna z těch horších Sharpovin, kterou spasilo pouze to, že další z nekonečné řady tupých plukovníků vyklidil prostor pro střeleckou grupu (a s ní se zase projednou vrátil Sladkej Wiliam) a jejího Majora. Vlastně je to typický Sharpe a to je... Trošku škoda, v každém díle je něco, co by dokázalo děj ozvláštnit a tady ne - pořád je to ale výborně natočená, dobrodružná věc s lehkou dávkou humorů a vítečnou bojovou scénou. "Jste monstrum! Anglické monstrum!" ()
Tak hned na úvod musím podotknout, že obsah filmu, který si můžete přečíst výše, patří k nějaký jiný sharpovce a s Sharpovým obléháním nemá nic společnýho. No a pak musím říct, že tento film je stejně hrozivá píčovina jako ostatní filmy o Sharpovi. Samozřejmě že z knížky zůstalo jen ubohé torzo a samosebou se jedná o levnou televizní inscenaci. Tomu ostatně odpovídají i ubohé herecké výkony. Říkám si ale stále, co bylo motivací k tomu, aby se zjevně finančně náročný film (outdoor, spousta herců, náročné bitvy) natočil za pár šestáků - kdo se na to jako chce dívat? Ale k jádru věci - kromě směšných hereckých výkonů musím vyzdvihnout stupiditu bojových scén; kulemi zasažení vojáci se sunou k zemi, dramaticky - nešťastní jak stará Blažková, vojáci zasažení na ochozu hradeb padají teatrálním saltem (přirozeně s výkřikem) přes cimbuří do hradního příkopu, dopady dělových koulí jsou znázorněny jako pyrotechnický pšouk, kolem kterýho (opět teatrálně) popadají nešťastní pěšáci - ovšemže celou dobu jdoucí proti hradbám jako ovce na porážku. Nejlepší je ale záběr na Brity dobyvší bránu, kdy jeden z herců buď dostane pokyn z režie, aby padl, anebo snad sám iniciativně zemře (že jako záběr vylepší), což provede tak, že komicky nadskočí a sesune se k zemi; tuhle scénu jsem si pustil asi sedmkrát a moc jsem se nasmál - slyšel jsem ostatně, že sharpovky jsou plné humoru, ale takový záchvat smíchu jsem nečekal. K tomu humoru - knížky jsou spíš historicko-dobrodružná literatura, kdežto z filmů se místy stává pitvořivá komédie. V knížce Sharpovo obléhání tak nastoupí na Sharpa generál Calvet, veterán z bojů v Rusku a vážně s ním není moc prdel. Ve filmu je to tajtrdlík, který po nezdařeném útoku odchytí nějakýho tlusťocha a ptá se ho: "Tak co, Jeane, bylo to jako u Moskvy?" Tlusťoch plačtivě: "Ano, pane!" Calvet: "Tak to muselo být hrozné", načež se obejmou a odcházejí smutně asi někam stimulovat si řitě. Co to jako kurva má bejt?! Musím ovšem říct, že jsem fanda knih o Richardu Sharpeovi a vždycky, když dočtu knížku, se pokusím dát šanci dalšímu filmu, ale je to pokaždý stejný zklamání. Ještě bych to vzal na milost jako levnou televizní srágoru poplatnou 90. létům a určenou hloupýmu divákovi, ale ta ohromně zfušařená filmařina (patrná právě v bojových scénách) je tak hrozivá, že nemůžu jinak než dát odpad. ()
Proč se moje manželka zamilovala do Seana Beana? Proč se chystám do knihovny pro tlustou knihu o máršálu Wellingtonovi? A proč si oba bezděky broukáme „Over the hills and far away“? Může za to hrdina románů Bernarda Cornwella a televizní série Toma Clegga, seržant, kapitán, major Richard Sharpe. Ne, ten seriál není úplně geniální, ale něčím nás dostal. Kdybych mohl hodnotit komplet, dám 5 hvězdiček. Po jednotlivých dílech už je to složitější. Nejprve tedy pár výtek. Občas je příliš vidět televiznost a nedostatek financí (davové scény v bitvách, opakující se lokace atd), nevyrovnanost dílů (všechny jsou stejně dlouhé, ale ne stejně nabité dějem), podobné zápletky (Sharpe dostane speciální úkol a musí splnit), takže po španělských dílech Honor, Gold, Battle a Sword , pro mě byl neakční anglický díl Regiment, velmi osvěžující. A ještě poslední věc – dost často jsou Francouzi degradováni na pitomce a potravu pro Sharpeovy střely. A teď už jen samá pozitiva sociální jistoty. Tak zaprvé výborný, úžasný, skvělý Sean Bean (prakticky nesleze z plátna a jeho postava má vše co je třeba – budí sympatie u obou pohlaví a jistou černobílost chrabrého bojovníka bez bázně a hany vždy včas naruší nějaká chybička či selhání nebo zranění) v hlavní roli a jeho supportující parta vybraných můžů, kteří táhnou i slabší díly. Ve vedlejších rolích tehdy nastupující hvězdy britského filmu: Daniel Craig, Paul Bettany, James Purefoy, Mark Strong, Toby Stephens, Elisabeth Hurley, Emily Mortimer atd. Nesmím zapomenout na Hugha Frasera jako maršála Wellingtona – fascinující směs geniality, samolibosti, pragmatičnosti, ale i lidskosti a vtipu. Velmi mě bavil. Pro popis série se asi nejlépe hodí tři adjektiva – dobrodružný, válečný, romantický. A i když vidíme plno násilí, mrtvých (a to včetně žen a dětí) a zmaru, přesto má člověk převažující pozitivní pocity. Končí delší obecná část, začíná kratší konkrétní :-) v podobě: název, počet hvězd, v závorce zajímavost nebo kulervoucí moment. 1) Rifles 4 (okouzlení začíná), 2) Eagle 4 (poprvé výborný záporák plukovník Sir Henry Simmerson + zahrajte si hru Kdo identifikuje Daniela Craiga), 3) Company 5 (nejlepší sharpeovský záporák Pete Postlethwaite + útok na Badajoz), 4) Enemy 5 (podle mě nej. díl, opět záporák Pete P., vtipní raketýři, objevuje se prima postava Fešáka Fredericksona a nejkrásnější ozdoba série Elisabeth Hurley), 5) Honour 4, 6) Gold 4 (třetí nejkrásnější žena Jayne Ashbourne), 7) Battle 4 (vybraní muži, já Vám na trik skočil), 8) Sword 4 (velká role James Purefoy, opět lotr Sir Henry, druhá nejkrásnější Emily Mortimer, útok na pevnost), 9) Regiment 5 (opět Sir Henry, zde úplně nejlotrovatější + hon na utečence), 10) Siege 4 (první sympatický Francouz generál Calvet + chudáci francouzští pěšáci), 11) Mission 4 (Mark Strong a akce studna), 12) Revenge 4, 13) Justice 3, 14) Weterloo 5 (rozhodně nejvýpravnější, Paul Bettany :-), Prusové a další Spojenci by se asi divili, že to u Waterloo vyhrál prakticky Sharpe sám), 15) Challenge 4 (bondovský záporák Toby Stephens rules + útok na pevnost), 16) Peril 3 () (méně) (více)