Obsah
-
Stavba gigantického objektu, jakým je jaderná elektrárna v Dukovanech, si žádá pouze ty nejschopnější odborníky. Takovým je inženýr Hlaváč (Jiří Krampol), který se na projektu podílí od úplného počátku jako stavbyvedoucí. Musí se vypořádat s mnoha problémy, zejména s nedostatkem pracovních sil.
Kvůli intrikám podřízených a alibistickému vedení je nespravedlivě sesazen na nižší funkci, čas mu ale dá za pravdu a při slavnostním zahájení provozu elektrárny je už opět hlavním vedoucím. Náročná práce si však vybírá daň nejvyšší, jeho srdce nevydrží zběsilé pracovní tempo...
Film Atomová katedrála byl natočen podle románu Stanislava Rudolfa Běh znaveného koně. Režisér Jaroslav Balík se pokusil o ambiciózní psychologickou sondu do pracovních i rodinných problémů vedoucích pracovníků a za pomoci pro něj typických retrospektiv předložil svůj obraz tehdejší funkcionářské elity.
Balíkův snímek vybízí ke srovnaní s o deset let starším filmem Jiřího Menzela Kdo hledá zlaté dno (1974). Ten také postavil do centra dění elektrárnu (vodní nádrž Dalešice) a díky poetické kameře Jaromíra Šofra tato stavba působí až podmanivým dojmem. Naopak kamera Viktora Růžičky v Balíkově filmu nenabízí nic než šedivé, neosobní záběry betonových kvádrů. Kontraproduktivní je i hudební doprovod, dlouhé pasáže z Mahlerových symfonií a klavírních koncertů Petra Iljiče Čajkovského patří do zcela odlišného typu filmu.
Film dále sráží ploché dialogy a nepřesvědčivé herecké výkony. Jiří Krampol je v roli inženýra Hlaváče stejně bezradný jako ve své druhé ústřední roli normalizační éry, kterou je uvědomělý předseda JZD Štěpán v propagandistickém filmu Karla Steklého Tam, kde hnízdí čápi (1975).
Vzhledem k tomu, že se oslavné budovatelské opusy točily především v 70. letech, je Atomová katedrála tématem i pojetím jakoby o dekádu zpožděná. Nicméně především díky ní byl Jaroslav Balík v roce 1985 oceněn Státní cenou Klementa Gottwalda. (Letní filmová škola) -
Snímek Filmového studia Barrandov ze života ředitelů, stranických funkcionářů a dalších výše postavených. Film popisující mj. i rodinné problémy a pracovní vytížení ředitele stavby atomové elektrárny natočil Jaroslav Balík podle svého scénáře na motivy románu Stanislava Rudolfa Běh unaveného koně. (hippyman)
Komentáře uživatelů k filmu (35)
-
Lima
odpad!Sonda do života tehdejší "aristokracie" minulého režimu. Jinými slovy, dozvíte se něco o rodinných a pracovních problémech komunistických funkcionářů a ředitele atomové elektrárny. No řekněte, může být něco zajímavějšího, než tohle?.........Ehm, může......(20.9.2003)
-
igi B.
odpad!A tak kadit prdět, páni umělcové. Viděno nějak tenkrát, zapomenuto ihned. Hovno z hovna vzejde, i když atomový...(28.12.2005)
-
Faidra
odpad!Proletáři všech zemí, styďte se! Tohle už se nedá omluvit vůbec ničím.(15.11.2007)
-
dobytek
Asi jsem viděl jinej film než ostatní. Čekal jsem nějakou totální sračku, která bude k smíchu, a dostal jsem celkem uvěřitelnej film ze života jednoho stavebního inženýra. Oproti dnešní době se toho zase tak moc nezměnilo. Když jsem ještě pracoval jako zaměstnanec v různejch firmách, tak jsme se sice neoslovovali "soudruhu", ale lidský charaktery a chování zůstalo prakticky stejný. Všude se najde nějakej zmrd a kariérista, kterej vám při první příležitosti vrazí kudlu do zad. Hlavní hrdina je spíš takovej poctivec, nicméně nejedná se o žádnou vyloženě kladnou černobílou postavu ve stylu soudruha Pláteníka a podobně. Prostě celkem uvěřitelnej charakter. A i když Krampola zrovna moc nemusim, tak tady ze sebe vypotil jeden ze svejch životních výkonů. Zdatně sekundujou i další herci jako Vlasák, Teplý nebo starej Zounar. Iritoval mě pouze Pavel Kříž. Ten opět hraje takovýho zasněnýho básníka a intouše a mam takovej pocit, že už ho to ani samotnýho nebavilo, tak si jenom odřikal svoje repliky a šel domu. Celkově mi film nepřišel špatnej. Konec je teda trochu deus ex machina, ale budiž. Za sebe řikám, že je to průměrnej film. Na místa v "bottom 300" bych našel teda vhodnější kandidáty.(11.1.2012)
-
WANDRWALL
Na rozdíl od většiny diváků tohoto filmu jsem byl na této velké stavbě v době jejího vzniku, tři hodiny jsem se tam procházel a nahlížel do problematiky, a mluvil tehdy s pracovníky této stavby, tak cítm tento film jako poděkování všem, co se na stavbě podíleli. Je zajímavé, že dodneska odebírá energii z této atomové elektrárny hodně uživatelů CSFD, ale náhle mají plnou pusu řečí o proletářách, špatných komunistech atd. Podobně s byty, neb kde by jste vy blbečci asi tak bydleli, než v panelácích, které budoval můj otec, a které jsem s ním chodil prohlížet? To vám asi hrdninům své doby nedochází! Stydte se! Ale to neumíte.(4.4.2011)
-
Crocuta
Typická ukázka pozdně normalizační hovadiny, ale občas tu někdo z aktérů slušně zahraje.(11.7.2007)
-
Cimr
odpad!Všechno špatně. Mizerní herci pronášejí své ubohé a nevěrohodné repliky tak trapně, že se mi úplně obracely nehty. Po chvíli už jsem se zmohl jen na výkřiky typu ,,Néé, už néé!" Za prznění Mahlera a Čajkovského žádám pro režiséra demonstrační políček.(21.9.2010)
-
Elden75
Krampol překvapil zejména závěrečnou scénou, Vlasák ukázal klasickou roli tehdejšího prospěcháře a také jejich nadřízení, kteří nechtějí nic řešit - hlavně žádné problémy a nic nepodepisovat, aby to nebylo na ně. A když se jim zachce, udělají změnu ve vedení stavby.(24.9.2008)
-
cariada
Ano pro většinu je to odpadní záležitost, ale já si říkám proč? Mě to zase tak děsný nepřijde, stavba jaderný elektrárny se ve filmu jen tak nevidí, a zplnit plán se musí stůj co stůj a k tomu problémy na stavbě jako kdekoliv jinde. Pro mě určitě zajímavá sonda, do socialistických vod.(19.4.2012)
-
wosho
Socialistické drama o stavbě novodobé rudé katedrály je přesně takové, jak si člověk může domyslet. Herecké obsazení je sice dobré, ale herci se vůbec nepřrdvedli. A ono je to vlastně na stejno. Dříve točili takové levicové sračky a dnes zase takové komerřční sračky. Naneštěstí film vznikl v době, kdy se už do filmu nedávala extrémnost (strana vyřeší každý problém a za každým rohem je nějaký ten diverzant). Tak ani nedokáže pobavit debilitou jako třba DS70 nevyjíždí. Ale kdyby se filmu uchopil schopný scénarista a režisér (a neměli by svázány ruce stranickým aparátem), tak by se mohlo klidně stát zázrak a Atomová katedrála by mohla být zajímavým filmem. Bohužel jak jsem napsal na úvod, film vznikl v době, kdy vímě dobře jak se celý film bude rozvýjet a jak většinou dopadne.(15.6.2009)
-
MarekT
odpad!Já se té záliby v politických dramatech snad nezbavím. :-) Ale teď vážně - z těch, co jsem měl možnost vidět, jsou tady asi nejslabší dialogy, které srážejí výsledný dojem. Prostředí by mohlo být atraktivní, ovšem bez přítomnosti soudruhování a politiky vůbec. Takhle film začne circa po půlhodině nudit a tu 104 minut dlouhou stopáž jsem přečkal jen díky tomu, že po ruce byly ještě nějaké (školní) povinnosti... Sice Krampol a Moravec ve vedlejší roli hrají celkem slušně, ale i tak musím konstatovat - politický snímek standartní kvalit, připomínající hodně Okres na severu, nicméně neuráží tolik jako tvorba let padesátých nebo zmíněný seriál.(15.6.2009)
-
ghatos
Jsem relativně překvapen. Podle všeobecného hodnocení se dal očekávat hrozný děs. Je to však nespravedlivé hodnocení. Viděl jsem x horších komunistických snímků, ve kterých hráli legendy jako Menšík. Ty nikdy nedostali tak špatné hodnocení. Jirka Krampol vzal roli po svém - celkem se to dalo zvládnout, Kříž dost přehrával a Vinklář byl výborný. Finální vyvrcholení je poměrně dobře zpracované. Nebýt některých zbytečností nestyděl bych se dát tři hvězdičky.(13.12.2009)
-
Big Bear
Tak jsem to viděl. Kupodivu jsem čekal větší průser. Vezmeme-li to čistě osobně, pak Krampol zahrál uvěřitelnou roli poctivého vedoucího inženýra na stavbě atomové elektrárny (byť místy křečovitě). Uvěřitelný je i jeho boj s flákačstvím, nadhodnocovanými výsledky i zakopávání o klacky jež mu pod nohy hází připosraní soudruzi z vedení, či jeho po zádech mu šplhající kolega. Tohle může zažívat i dnes leckdo z nás. Je zde i stránka rodinná na níž má hrdina čím dál méně času. Krampol si přestává rozumnět se synem a i s manželkou. Být to takto s elektrárnou v pozadí, nebylo by to tak hrozné. Je zde však ještě ten dělnický opus. Beton, bahno, tatrovky, vé3esky, dělníci, mládežnická brigády, schůze v umakartových zasedačkách s nezbytnými popelníky na každém ze stolů...hnus.... Honí se plán, termíny........A to je to peklo. Spojit hudbu Gustava Mahlera a Čajkovského s betonováním chladících věží či s náhledy přes spleť jeřábů na opravdu hnusné staveniště (byť se hrdina několikráte tím výjevem kochá), to hned tak někdo nedokáže....Vidět to nepřipraven asi bych byl v šoku. Snímek je však dost podobný filmu - Kdo hledá zlaté dno s Rudou Hrušínským ml. který coby řidič tatry pozná pravou chlapskou práci při stavbě vodní elektrárny.... I zde hrdina opovrhuje prospěchářstvím a zvráceností okolí a sám o sobě se tvrdě ponoří do své práce. Jen pro sebe, jen pro své vlastní uspokojení.... Co je zde nutno ocenit, že film nikde nezdůrazňuje vůdčí roli strany atd... Je to spíš takový náhled do socialistického budování mega staveb typu Dukovany. *(17.8.2011)
-
klúčik
Budovanie socializmu bolo ťažké !!!(1.12.2008)
-
PatoP
Pre DoneyGal : Výstižnejší komentár som na CSFD hádam ani nečítal. 100 percentný súhlas. A to mám 34 rokov.(25.4.2012)
-
Denny
Jiří Krampole, nikdo není dokonalý, že?(20.1.2003)
-
dražis
odpad!Název je to ale výbornej.(24.9.2008)
-
Rodin
odpad!O mrtvých jen dobře, ale neodpustím si to. Podle literární předlohy Příběh unaveného koně vznikl opus natočený unaveným volem.(19.2.2010)
-
waits
Nemůže to být jinak, než že si Balík zašel v cizině do kina, uviděl tam Manhattan a po vzoru Woody Allena, který do úvodních titulků a krásných záběrů New Yorku pustil Gershwinnovu Rhapsody in Blue, nasadil do prvních záběrů svářečů a betonových bloků elektrárny Gustava Mahlera. Žel, emočního dopadu Allenova majstrštyku nedosáhl, spíš diváka před filmem znervoznil. Film je takovým klasicky podivným socialistickým výtvorem, která má diváka vychovat, ukázat mu, že se u nás vyrábí a že nedostatky jsou, ale překonají se. Nic proti tomu, ovšem jedním z rozdílů proti kapitalismu je ten, že se u nás vyrábí, nedostatky jsou, někdy se překonávají, někdy ne, to je každého věc, ale hlavně nikdo na téhle myšlence nestaví film, kdo by na něj proboha chodil. Atomová katedrála neprovokuje přehnanou propagandou, jen je nudný, neoriginální, postavy jsou vyhroceně dobré nebo špatné, rozhovory únavné. Účastní herci nehrají vyloženě zle, Krampol v hlavní roli se nepitvoří a je snesitelný, ale to nestačí. Měl jsem co dělat, abych film dokoukal. A to jsem přivrženec jaderné energetiky!(28.4.2011)
-
xaver
Ten film není zase až tak odsouzení hodný. Je potřeba na něj nahlížet i jako na dobový dokument. Umělecky ten snímek skutečně nic moc, ale na druhé straně zajímavé momenty o výstavbě díla, které zvládne i dnes pouze pár státu na světě.(16.4.2012)
