Velká ryba

Můj nejmilovanější Burton. Laskavější, smířlivější, moudřejší, ale neviditelná křídla příběhu mají stále to šílené rozpětí. Fantasmagorie, která se tváří jako pohádková cesta od kořenů k potomkům.................. Albert Finney/Ewan McGregor a jejich osudové ženy společnými silami natáhli síť, ale Velkou rybu chytil na háček samotný Velký Tim, jeden z největších filmových poetů. Kontrasty otec-syn, realita-snovost, osud-volba ústí do závěrečné scény u řeky, jíž se koloběh uzavírá. I syn v chladném podání Billyho Crudupa konečně vstupuje do otcova barevného a barvitého světa... (25.04.2007)

Zatím nebudu film hodnotit, musím jej asi vidět podruhé, abych si ujasnil své závěry. Nicméně mi to přijde, jako kdyby se Steven Spielberg chtěl vyzkoušet motivy Tima Burtona a vzpomínal na svého žáka Roberta Zemeckise. No, je to asi trošku jinak, už kvůli tomu, že pod filmem není podepsán Steven Spielberg, ale Tim Burton. A to mi přijde podezřelé a celou dobu jsem přemýšlel, čím se mi nakonec vysměje do obličeje, jenže ono nic.___ Myslel jsem, že patologické rozebírání vztahu otce a syna na pozadí lehce retro filmu s fantaskními motivy a příjemnou nadsázkou je "patent" Stevena Spielberga a nikdo jiný se do něho pouštět nebude. Nicméně Burton se do něj pustil a natočil film, který je víc "spielbergovský" než Spielbergovy poslední filmy. Spielberg by ale nejspíš nevyprávěl o výjimečnosti "zrůd" a nepřevracel je naruby (siamská dvojčata, obr, vlkodlak, lilipután, čarodějnice), nevyprávěl by příběh s tak absurdní nadsázkou (celá sekvence práce v cirkuse) a neodkazoval by na Felliniho a Browninga. Burtonův hrdina je hybatelem událostí, kdežto Spielbergův by jimi byl vláčen a rozdílů by se našla celá další řada, ale pokaždé jde jen o Burtonovu příchuť v oceánu "spielbergovského" příběhu.___ Burton z nepochopitelných důvodů natočil příběh, který s jeho předchozími filmy vlastně nemá moc společného, nekončí (ani nedisponuje) hořkými zklámáními a deziluzí, ani se nikomu nevysmívá. Velká ryba je především vyprávění o vyprávění o vyprávění, přičemž jednotlivé příběhy a světy jsou nakonec natolik propojeny, že je člověk zmaten tím, který svět řídí který a jestli to nakonec není Will, který se snaží utéct před "tím skutečným" světem. A k tomu všemu se Burton na téma rodičovské téma dívá obráceně, protože většinou to bývá syn, který se snaží, aby jej otec pochopil... ___ Už jsem to podruhé viděl. ;) (29.02.2004)

Magickorealistický Forrest Gump. Óda na vyprávění a vypravěče, jejíž jednotlivé příběhy se sice neskládají do stejně konzistentního a emocionálně působivého portrétu člověka nebo doby jako například v Malém velkém muži, ale pořád je dostatečně chytrá a nápaditá, aby zaměstnala vaši pozornost na dvě hodiny svého trvání a přiměla vás vážit si vlastní imaginace po mnoho hodin následujících. 85% Zajímavé komentáře: Douglas, tron, Eddard, MIMIC, Fr, Frankie, hudy78 (17.08.2005)

Film má dvě hlavní roviny: V realitě a současnosti se odehrává klasický vztahový příběh otce a syna a ve vyprávění se odehrávají příběhy ze života starého pana Blooma. Divácky vděčnější je pochopitelně otcovo vyprávění, protože to je přímo nabušené fantazií a s šedivou realitou toho nemá (?) moc společného. A hledali bychom někoho skutečně povolaného k vyprávění příběhů plných fantazie, pak na Tima Burtona by si člověk po filmech jako Střihoruký Edward vzpomněl mezi prvními.Chvíle, kdy sledujeme Ewana McGregora coby mladého Eda při jeho neuvěřitelných zážitcích patří k tomu nejzajímavějšímu, co film nabízí. Scéna s čarodějnicí a jejím okem („tak takhle teda umřu“) patří k mým nejoblíbenějším. Postupně ale graduje i linie ze současnosti, která vrcholí skutečně nádhernou závěrečnou scénou – dalo by se skoro říct katarzní. K nádhernému zážitku kromě hravé režie Tima Burtona přispívá krásná hudba Dannyho Elfmana a přesné herecké výkony zvláště McGregora a Finneyho. (12.09.2004)

"Holý fakta nemají šťávu." A Edward Bloom uměl šťávičku servírovat tak dokonale, že i šeherezádiny pohádky vedle jeho historek vypadaly jako suché oznámení ze společenské rubriky. Přiznám se, že už jsem se v minulosti nejednou v Burtonových fantaziích spolehlivě ztratil, často jsme se nerozcházeli v dobrém, ale tentokrát jsem ke své spokojenosti chytil tááákhle velkou rybu. (15.04.2016)