Harry Potter a Ohnivý pohár

Průšvih, co si budeme povídat. Čím jsou předlohy dějovější, tím víc vadí, že Kloves je otrok s náhubkem od dominy Rowlingové, který si nedovolí do košatých předloh výrazněji zasáhnout a udělat z nich pořádný, pevně strukturovaný příběh. Newellovi zase vyloženě sedí komediálně-vztahová poloha prostřední části filmu, jinak ale jenom popisuje, bez zvláštního smyslu pro atmosféru (viz Cuarón) či rytmus / dynamiku scény (nemluvě o celku). Ta s Voltemortem je bez debat zklamáním, což platí i o arcipadouchově designu, kde bych dal přednost eleganci romantického horroru před tímto vyholeným ošklivkou. A Radcliffe jenom potvrzuje absenci talentu a charizmatu. Možná je ale hlavní problém v předloze samotné: Rowlingová se opakuje, vývoj se omezuje na konkretizaci, zhmotňování Zla. Harry Potter jako osobnost, hrdinský mýtus se prakticky nevyvíjí, pouze se znovu a znovu dostává do dramatických vírů, které autorka buduje podle stejného mustru. Mění se pouze jednotlivosti – nositelé Zla, rekvizity, vizuální atrakce – a i zde se projevuje jisté opotřebování, resp. ucházející invence. Takže si společně s Public Enemy notuju: Don´t Believe the Hype! A Mirce Spáčilové. (04.12.2005)

Divák si přál dospělejší a temnější pojetí, což se mu naposledy splnilo. Cukernatost a infantilnost jsou dál na ústupu, tým okolo čtvrté knihy J. K. Rowling nelenil a na plátna kin se prodral další díl. Aby také ne, mimořádný zájem i díky kvalitnímu marketingu trvá a děti i dospělí rostou spolu s hrdiny. Ohnivý pohár je zase pořádná bichle, mnoho stránek tak muselo nenávratně zmizet, ovšem místy to (a samozřejmě čtenáři to museli těžce rozdýchávat) opravdu vypadá jako kvapný přepis událostí. Těch skoků v ději je ve výsledku hodně, ostatně nikterak výrazný Mike Newell, ač má za sebou hodně projektů, o svém umění přesvědčil vlastně jen inteligentními, milými a groteskními Čtyřmi svatbami… Tady je znovu, no, obyčejný... Může ale děkovat kolegům trikařům, protože technicky je Ohnivý pohár docela vyzrálý a vyrovnaný. Platí ale, že Alfonso Cuarón je mnohem zdatnější filmař. (13.11.2023)

Nedá se svítit, filmový Harry Potter pro mě zůstane i po čtvrtém pokusu pouze lehce nadprůměrnou fantasy podívanou s tučným budgetem. Nečekal jsem od Mika Newella žádný zázrak (když to nedokázal ani silný autor typu Cuaróna, co čekat od konzervativního Angličana?) a také jsem žádný nedostal. První část filmu je nudný sled nezapamatovatelných epizod a hovorů, ve kterých se zrcadlí režisérova nejistota a nefamiliérnost s fantasy světem K. D. Rowlingové. Čtvrtý Potter nikoli překvapivě naskočí až plesovou scénou, která sedí Newellově sentimentálně-komediálnímu naturelu a je vyvedena s britským šarmem a humornou lehkostí. Dalším pozitivem je druhá část filmu po intermezzu, kdy už se Newellovi lépe daří evokovat tolik omílanou temnou atmosféru. Sice si neustále zoufale pomáhá zaručenými rekvizitami (déš't, mlha, chrliče), ale i divák knihy neznalý už si má šanci v dynamičtějších sekvencích kouzelnických tyrád mistra Pottera pár vděčných míst najde (bludiště, podvodní scéna). Složím-li to zpětně do celku, je to lehce nesourodá tříšť, které chybí pevnější motivace a silnější příběh, který by tomu dělal kostru. Navíc do logiky oproti knize (jak jsem se doptal) dost zatéká a film místy příliš nepočítá s nezasvěceným divákem. Závěr napovídá, že už si snad příště konečně i my Potter-bezvěrci budeme dívat na něco jiného než na nekonečný seriál Bradavice 90210. Shrnuji: filmařsky čtvrtý Potter kvalit Cuarónova předchůdce zdaleka nedosahuje, je opět dětinštější, škrobenější, méně civilní, staromilský, ale hlavně o poznání víc podpořený rekvizitami. Herecky opět průměrné (ale Hermiona potvrzuje růst po všech stránkách, na kterýžto se hezky hledí). Technicky je to báječné, spektakulární, vymazlené. Bohužel je pro mě trochu těžké hledět tři hodiny na krásné barevné obrázky, když mi za tím chybí hlubší emoce. Ale to už je zkrátka můj problém. (11.12.2005)

Ohnivý pohár je ze všech Potterů zatím nejobyčejnější. Oproti trojce pád dolů. Daniel Radcliffe hraje díl od dílu hůř. Jak stárne projevuje se u něj čím dál více nedostatek talentu. Přesně naopak tomu je u Ruperta Grinta, který je opravdu dobrý herec. Dost mě znervózňovalo také randění hlavních protagonistů. Je to poprvé, kdy jsem se v této sérii setkal s takovou trapností. Na druhou stranu Ralph Fiennes je skvělá volba. (15.04.2006)

S Ohnivým pohárem vychází najevo, jak zoufale je série Potterovských filmů závislá na muži/ženě na režisérském sesli. Hlavní hrdina – na rozdíl třeba od bondovek – nedokáže utáhnout celý film. Knižní předloha je sice kvalitní, avšak její otrocký přepis výsledku jedině ublíží, takže zábavu v konečném důsledku zajišťuje hlavně ten režisér. Pro mnohé bylo velkým překvapením, když se Vězně z Azkabanu ujal mexický „odborník na teenagerskou erotiku“ Alfonso Cuarón, jenže ten všem pochybovačům vytřel zrak, když natočil temný, napínavý a hlavně svižný snímek oproštěný od upjatosti prvních dvou dílů. Vybrání nevýrazného Mikea Newella tedy nebylo až takovým odvazem, no, každopádně měl nač navazovat. A pustil se do toho se vší vervou. Stylizace úvodního Mistrovství světa ve famfrpálu je velmi moderní a velkolepá, o to více po úvodním „nažhavení“ zamrzí nekompromisní střih na pozápasové veselí přerušené zásahem smrtijedů, jejichž pochodující šiky připomenou aktivity Ku-Klux klanu. Ale slušné tempo Newell udržuje ještě během efektivního nástupu krásek z Krásnohůlek a bulharských drsňáků. Polevuje teprve v průběhu hodiny „Pošuka“ Moodyho, kdy pitvoření s přerostlým pavoukem a Hermionina přecitlivělost působí velmi nepřirozeně, tedy i rušivě. Bohužel podobných momentů je zde více. Částečně vinou chabých hereckých výkonů ústřední trojky, částečně i příliš okatou snahou sdělit nám, že „Hermiona je taky holka“. Počínaje prvním úkolem Turnaje tří kouzelnických škol, filmu zcela dochází energie a až na malé oživení v podobě „rockového plesání“ se až do tolik očekávaného finálního střetu „face to face“ drží zlaté, nevzrušivé střední cesty. Od Columbusových filmů se to liší předně velkolepější výpravou, lepšími triky a dospělejšími hrdiny. On to nebyl špatný nápad, koncipovat Ohnivý pohár jako napínavý thriller s hororovými prvky (zvlášť scéna z bludiště za mnohé vděčí Osvícení), ale stále je zde patrná snaha vyhovět především dětskému publiku (což je zároveň nejzásadnější odklon od teenagerského Vězně z Azkabanu). Když dospívají čtenáři, knihy a jejich hrdinové, tak proč by nemohly také filmy? 75% Zajímavé komentáře: kiddo, Marius, Legas, emo, Indy (14.08.2006)