-
Příběh vychází z románu Comptona MacKenzieho z roku 1918 „Život a dobrodružství Sylvie Scarlett“. Román byl volně inspirován senzačním případem britského Crippenu.
(Pavlínka9)
-
Největší problémy s obsazením měl režisér s postavou Jimmyho Monkleyho. V RKO se nenašel nikdo, kdo by uspokojil Cukorovy nároky na ten pravý cockney akcent, který má Monkley jakožto „gentlemanský dobrodruh“ mít. Katharine Hepburn dala Cukorovy tip na Caryho Granta. Cukor do svého filmu Caryho Granta obsadit nechtěl, jelikož o něm jednou prohlásil: „ Z představy Caryho Granta se mi nikdy kolena nerozklepala.“
(Pavlínka9)
-
Na předpremiéře filmu otevřené pro veřejnost proklouzli do sálu Cukor, Hepburn a Grant postranním vchodem a čekali jen samý smích a potlesk. Místo toho se stali svědky toho, jak se film promítá před mlčícím a zmateným publikem. Až do konce filmu vydržela sotva polovina diváků. Mezi těmi, kteří odešli dříve, byl i B. B. Kahane, nový šéf RKO.
(Pavlínka9)
-
Z prvotních reakcí diváků, kteří na film reagovali negativně, byla nejzničenější Hepburn a až do oficiální premiéry naléhala, aby film neuveřejňovali. Dokonce slibovala, že příště vystoupí zadarmo. Světová premiéra se konala 3. ledna 1936 v Radio City Music Hall a instinkt Hepburn byl správný – kritici i veřejnost film jednomyslně odmítli.
(Pavlínka9)
-
Mnozí z převlékání Katharine Hepburn do chlapeckého oblečení usuzovali, že je lesba.
(Pavlínka9)
-
Krátce po premiéře Liga pro slušnost titul oficiálně zakázala.
(Pavlínka9)
-
Kritici vychvalovali pouze Caryho Granta. Časopis Variety napsal: „Cary Grant…doslova ukradl film všem ostatním.“ Časopis Times: „Vynikající ztvárnění cockneyovské postavy Carym Grantem je vrcholem celého filmu.“ List The New York Times: „Cary Grant, jehož předchozím úkolem bylo příliš často zobrazovat šarmantního obchodníka, se v roli nepříjemného cockneyho proměnil v herce a je přitom překvapivě dobrý.“
(Pavlínka9)
