matka!

Sledujem tú širokú škálu rôznych hodnotení a je jasné, že tento film si hľadá fanúšika o čosi ťažšie. Aronofsky svoje filmy zvláda bravúrne a ja som mu to zožral. Radím sa do skupiny, ktorej film sadol. Našli sa momenty, keď som takmer nedýchal. Film má pomalšie tempo, čo mi max. vyhovuje a aj práve preto vyniknú napínavé a vyhrotené momenty. Herecky úžasne zahrané, Bardem skvelý ako vždy a J. Lawrence predvádza asi svoj najlepší výkon. Zvraty v deji neriešim, aj keď to bolo miestami veľmi divoké. Hodnotím ako na mňa film pôsobil. Jednoducho som od neho nevedel odtrhnúť oči, prišlo mi to zaujímavé, napínavé a veľmi dobre zahrané. Je úplne jedno či ste veriaci alebo nie, bral som to ako psychologický horor a dostal som o dosť viac než som očakával, pretože kvôli dosť mizernému hodnoteniu som film dlho odkladal. 80%. (07.07.2021)

V podstate sa mi po skončení projekcie ten film ani tak moc nepáčil. Po uplynutí nejakého času sa mi vrážal pod kožu ako nejaká chrípka - čo začne nevinným vytekaním sopľa a časom končí vysokými teplotami. Prečítal som si aj Aronofskeho úmysel a po uprataní toku myšlienok som explodoval. K filmu Pí radím druhý jeho klenot. (21.10.2017)

Uf! Psycho, atmosféra ke krájení, ale dál? Nepochopila jsem, oč tvůrcům šlo a narozdíl od jiných filmů nemám pocit, že druhé shlédnutí by tomu pomohlo (kdybych na něj měla nervy). Ani vysvětlení celé alegorie, které jsem si po shlédnutí dohledala, nezměnilo můj pocit, že jde o naprosto šílené dílo dohnané do extrému. Chápu díky tomu lépe tvůrčí záměr, ale nedělá to z Matky pro mě lepší film. Kdyby to byl "jen" horor, asi by z toho u mě vyšlo celé dílo o kousek lépe. Jedna hvězda za tu atmosféru, napětí a naprosté vcítění se do hlavní hrdinky, druhá za herecké výkony. A ještě jedna věc se nedá dílu upřít - ať už jste jste nadšeni nebo znechuceni, jen tak na tenhle snímek nezapomenete... (23.03.2018)

V silnějších chvílích nechybí intenzita Labutě nebo pod kůží napevno zalezlá nepříjemnost a sugestivnost Requiemu. Ať už ale chtěl Aronofsky říct cokoli, veškerá alegorie se ztrácí v neustálé smyčce. Neúspěšná snaha o uchránění vlastního soukromí je po chvíli tak iritující, že jsem s každou novou postavou jen kroutil hlavou s čím dál větším důrazem. Ten způsob, jakým se celá forma v poslední třetině zataví, je ale tak průhledný, zbytečný a (co je nejhorší) líně napsaný, že jsem už jen odškrtával povinná biblická zastavení a byl čím dál rozmrzelejší z toho, jak Jennifer Lawrence hraje naprosto prvotřídně a přitom ve své podstatě naprázdno. Děsí mě, že někdo, kdo dokázal o dekádu dříve rozvést jednoduchý řetězec myšlenek do životního díla jménem Fontána, teď vyplodí nápad, který očividně chce bujet do více rovin, ale on ho nechá plynout v jediné. Noe byl možná zklamání, ale matka! je hranice mezi šlápnutím vedle a ztrátou sama sebe. (18.10.2017)

Vnímám rozpolcenost publika, ale jako jeden z mála filmů poslední doby se ve mě matka! dokázala usadit, růst a (s)tvořit myšlenky. Ať už náboženskou symbolikou, eko vnímáním nebo vůbec zhmotněním ženské empatie a lásky, která naráží na svět mužů. Během sledování mi šli na mysl filmy jako Repulsion, Rosemary má děťátko a další, které se fragmenty matce! podobají, ale každý z nich sleduje odlišný směr (i když prvně jmenovaný svým způsobem není daleko). Darren si jde za svým a dělá si věci po svém, a i přes mou lásku k Fontáne (nesrovnatelné s matkou! - stylisticky i příběhově) věřím, že jeho magnum opus teprve přijde. (24.01.2018)