Reklama

Reklama

Sieranevada

Trailer

Obsahy(1)

Tři dny po teroristických útocích na pařížskou redakci časopisu Charlie Hebdo a čtyřicet dní po smrti otce přijíždí Lary, úspěšný lékař, do rodičovského bytu, aby tu strávil sobotu se zbytkem rodiny a uctil památku zesnulého. Vrcholem má být příchod kněze a zádušní hostina. Vše je naplánováno, ale nic nevychází. Program narušují drobné nehody, pozdní příchody, vpády nezvaných hostů, neustávající sled rozmíšek, které odhalují mnohé o samotných aktérech i společnosti, jíž jsou součástí. (Film Europe)

(více)

Videa (5)

Trailer

Recenze (42)

misterz 

všechny recenze uživatele

Veľmi náročné na pozornosť, zo začiatku hrozne ubíjajúce, neskôr aj chaotické (chvíľu trvá kým sa divák v tých rodinných väzbách ako-tak zorientuje), no pokiaľ má človek v sebe aspoň štipku trpezlivosti bude odmenený... Podobne ako v Smrti pána Lazaresca aj v tomto prípade režisér dodržal svoj autentický prístup smerom k postavám, dôsledkom čoho bol pocit, ako keby som bol súčasťou tej rodiny. Rodinka to bola ako vystrihnutá z reálneho života a ako v každej rodine i tu sa riešili rôzne problémy, či už v osobnej rovine jednotlivcov (manželské problémy, podvádzanie, generačné vzťahové problémy...) alebo aj v globálnejšom merítku (september 2001, Charlie Hebdo masaker...). Na týchto príkladoch režisér krásne demonštroval márne hľadanie pravdy alebo nejakého riešenia problémov, čoho dôsledkom bol akýsi neurčitý tiesnivý pocit (hlavne ku koncu). Asi vážne nám nezostáva nič iné iba sa na týchto veciach zasmiať a skúšať si žiť ďalej svoj normálny, obyčajný život, veď človek aj tak zostane len človekom. Treba si tiež uvedomiť, že asi najpálčivejšia otázka, ktorá sužuje ľudstvo už od začiatku jeho existencie - "ako žiť?" nebude zodpovedaná asi nikdy, márnosť nad márnosť. Slušný nadpriemer a hŕba všelijakých pocitov k tomu. 80/100 ()

luka4615 

všechny recenze uživatele

Někdo možná tento snímek označí za "těžkou" filmařinu, která ne každému sedne. Ale mě se styl malých a velkých osudů společně se skvěle vykonstruovanými katarzemi a rozmíškami, které jsou navíc brilantně umocněny o tísnivé prostory panelového bytu vážně moc líbil. Režisér Cristi Puiu téměř ve všech scénách a dialozích drží kvalitativní laťku na vysoké úrovní, pročež až na pár hluchých či přímo zbytečných scén Sieranevada funguje tak jak se od podobných typů filmů očekává. Vážná a svým způsobem hluboce lidská gurmánská záležitost, jíž je nejlepší podávat ve stavu naprostého soucítění se všemi postavami. Skvělá práce! ()

Reklama

Dzeyna 

všechny recenze uživatele

Mám z toho takové smíšené pocity. Na jednu stranu je to reálné až bída, ale na tu druhou je to místy až moc přehnané nebo utahané. Je tam spousta zbytečných scén, díky kterým musíte vydržet skoro tři hodiny a nedá se říct, že byste si je nějak užívali. Spousta politiky, rodinných vztahů a bizarnosti. ()

EKLEKTIK 

všechny recenze uživatele

"Mám sto chutí odjet do Bulharska." Toto pohřební úsměvné drama se odehrává tři dny po teroristických útocích na pařížskou redakci časopisu Charlie Hedbo. Trvá tři hodiny. Dám mu tři hvězdičky. Takhle dlouho jsem totiž na večeři snad ještě nečekal a přestože měla proběhnout třetí den po antentátu ve Francii, její očekávání zaplňovala hlavně připomínka událostí z jedenáctého září dva tisíce jedna, jako kdyby snímek vznikl k jejich patnáctiletému výročí, debata o výhodách i nevýhodách komunistického režimu, nebo hádka s tématem orálního sexu, či trampoty způsobené nepadnoucím oblekem, špatným parkováním, ale také ožralou feťačkou. Název filmu je podle režiséra prý samolibý nesmysl, žert který má zabránit jeho různým výkladům v zemích distribuce, avšak evokuje také jakousi emociální vyprahlost. ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Vždycky, když někde uslyším nebo si přečtu slovní spojení "film pro náročného diváka", jako první se mi vybaví právě filmy od Puiua, a to především Smrt pana Lazaresca a Aurora. Dneska mezi ně můžu slavnostně zařadit i Sierunevadu, jelikož jsem si na ni konečně našel čas a podíval se na ni. A zase to stálo za to. Ona totiž i Sieranevada je pro opravdu náročného diváka, a to nejen délkou. Po člověku je zde požadováno hodně pozornosti, ačkoli se některé scény můžou zdát banální, ale věřte, že v tom všem se dá najít něco hlubšího. Členové rodiny totiž nemusí být nutně jen členové rodiny, ale i obrazem určitých typů lidí. Postavy zde dokonce jsou celkem promyšlené, některé sice víc a jiné míň, ale jsou. Některé scény však mají hloubku jen ve své propracovanosti - například scéna, ve které jeden člen rodiny vypráví dvěma dalším (včetně Laryho) o konspiracích ohledně 11.září, přičemž on sám jim pevně věří, člena naproti němu z toho má srandu a ten uprostřed (shodou okolností Lary) se toho moc nezúčastňuje jen poslouchá a má na to neutrální názor. Tohle dokonale odkazuje lidské názorové rozdělení nejen při tématu konspirací, ale i mnoha jiných. Těch je zde dost, dojde na politiku nebo i nějaká rodinná tajemství a problémy. Trochu mi to připomnělo Domů na svátky od Jodie Foster, ale to spíš jen tématem. Na rozdíl od Domů na svátky Sieranevada veškeré rodinné vazby a problémy promýšlí detailně, ostatně, má na to celé 3 hodiny. Každopádně sledovat 3 hodiny hromadu lidí v jednom bytě může dost lidí unudit, ale když se vám povede do filmu a jeho tématu dostat, čeká vás opravdu zážitek. Mě se to (jako zatím skoro u všech Puiuho filmů) povedlo a i tady jsem se moc nenudil. Někdo by mohl namítat, že se zde nic neděje, ale to bych netvrdil. Spíš naopak, každou chvíli se něco stane, jedna událost skončí, druhá začne a tak je to po celé tři hodiny. Ale ano, přiznávám, některé části/děje jsou příliš dlouhé a ne všechny mě bavily, to ale nemění nic na tom, že většina z nich mě zaujala. To umí fakt málokterý režisér, navíc v tak minimalistickém prostředí. Po filmařské stránce je ten film taky dokonalý, kamera působí maximálně realisticky, dialogy taktéž a když se vám povede dostat do atmosféry filmu, kamera bude s divákem spolupracovat (v bytě paneláku se totiž film odehrává nejmíň dvě hodiny, než někdo půjde ven, ale když Lary vyjde ven, člověk pocítí, jako by byl na čerstvém vzduchu a na chvíli si od toho shonu v malém bytě odpočinul - stejně jako Lary). Taky mě zde velmi potěšilo pár humorných scén - a nejmíň u dvou jsem se i zasmál nahlas. Já si ten film fakt neskutečně užil, byl fascinován jeho situacemi a i když jsem určitě ne vše pochopil na poprvé (přece jenom - délka 3 hodiny), rád se k Sieřenevadě někdy vrátím a určitě v ní zase uvidím něco víc. Cristi Puiu mě prostě opět potěšil a já jsem strašně rád, že jsem jeho filmy objevil, protože v dnešní moderní době, kdy takhle promyšlených (a snad bych se ani nebál použít slovo mistrovských) filmů bohužel ubývá, je to velmi příjemné. Je ale třeba si na to udělat čas, jelikož tohle prostě není žádný konzumní film, u kterého jen vypnete a nic neřešíte. Právě naopak. Hodně naopak. Ale nutnou uznat, že tenhle film rozhodně není pro každého, a to rozhodně nemyslím špatně. Dejte tomu tak 20-30 minut a uvidíte sami, jestli vás Sieranevada osloví či nikoli. Na Smrt pana Lazaresca to ale podle mě nemá. Btw, hodně se mi líbilo, že Puiu zůstal věrný typu záběrů z Aurory - zabíraní dějů v jednotlivých místnostech bytu z chodby, přičemž je vidět jen to, co rámuje prostor pro dveře. 5* () (méně) (více)

Galerie (36)

Zajímavosti (2)

  • Film byl vybrán jako zástupce rumunského filmu, který se ucházel o Oscara v sekci cizojazyčný film. (orkadimenza)
  • Na otázku po významu názvu filmu se režisér nechal slyšet, že: "Nemá žádný význam, jen se mi líbil." (trojúhelník)

Související novinky

Be2Can: Filmy z Berlinále, Benátek a Cannes

Be2Can: Filmy z Berlinále, Benátek a Cannes

30.09.2016

Festival Be2Can, který se uskuteční v kinech v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci a Zlíně od 6. do 12. října 2016, zveřejňuje kompletní program, jehož ozdobou bude čerstvá držitelka Ceny poroty z Cannes,… (více)

Reklama

Reklama