Martin Scorsese v roli průvodce americkým filmem

I když dávno milujete film a je pro vás něčím důležitým, s Martinem Scorsesem si tuhle lásku můžete uvědomit naplno. Věnuje se filmu od jeho počátků až do 60. let a dělá tak se skutečnou láskou, která se přenese i na vás. Filmy si podobnou pozornost zaslouží, protože je to něco, co nás ovlivňuje, co nás provází, co nás vysvětluje. A Martin Scorsese to podává cestou, která je úchvatná. (28.02.2015)

Scorsese má úžasné charisma a jeho poučenému, humorem proloženému povídání o filmech bych dokázal naslouchat dalších pár hodin. Během svého výletu do dějin americké kinematografie zmiňuje všeobecně profláknuté tituly spíše sporadicky a mnohem více prostoru věnuje filmařům méně známým, ale srovnatelně významným (část z nich trefně nazývá „smugglers“ – pašeráci). Jde tedy o velice poutavé povídání (a podívání) i pro ty, kteří si myslí, že o filmech již něco vědí. 90% (28.10.2008)

Škoda jen, že ten dokument nemá hodin aspoň šest, ty necelé čtyři utečou, ani nevíte jak. Jen těžko říci, nakolik bude pro koho přínosný. Dokument končí v šedesátých letech a věnuje se především období klasického Hollywoodu, přičemž rozhodně nejde linií slavných jmen a titulů. Kdo tedy nemá příliš nakoukáno, toho čekají minimálně desítky spoilerů. Ale také desítky inspirací a zajímavých pohledů. Klasický Hollywood je prostě základ ;) (12.03.2009)

Uff, skoro čtyři hodiny monotónního hlasu a zbytečně dlouhých ukázek z povětšinou neznámých filmů... Pasáže, které se věnovaly známým filamřům (Griffith, Welles, Wilder, Kubrick atd.) mi určitě něco daly, ale většinu ostatních jmen jsem neznal a jinak božský Marty ve mě nedokázal o tyto filmy vzbudit zájem. Obsahově nemůžu dokumentu nic vytknout, ale jednoduše nebavil mě, tohle nebyla výuka ve stylu školy hrou. Elementy Scorseseho nostalgie a vzpomínání na filmy jeho mládí se na mě, jako diváka, nepřenesly. Navíc dokument se věnuje jen filmům do doby než sám Scorsese začal točit a já se paradoxně těšil, že bude také trochu hodnotit své kolegy (což on přesně přiznal, že nedokáže, resp. nechce). 6/10 (24.03.2014)

Marty mluví o svých oblíbených filmech a mluví se zanícením a nadšením sobě vlastním. I ta struktura se mi líbí, je Američan a vyrůstal na amerických žánrovkách (převážně) které se v době jeho mládí rekrutovali z gangsterky, muzikálu a westernu (možná je škoda, že právě ten nikdy netočil). Čili je logické kolik času jim věnuje. Je hezké, že se zastaví u šedesátek a své souputníky už nehodnotí (i když ty čtyři hoďky jsou pořád málo). Nicméně podnětů zůstává hodně a já rozhodně doplním to neviděné od Minnelliho, Tourneura, možná Sirka. (05.06.2021)