Komentáře uživatelů k filmu (6)

  • raroh
    **

    Nezvládlý pokus o zesměšnění hodně pokleslého melodramatu, v níž Věře Ferbasové (i když z jejích úst vyslovované - Jsem žena upír, jsem žena démon... zní vtipně a mile) její masochistická přání nikdo nesplní (její touha dostat na zadek je opravdu nahlas vyslovováno neuvěřitelně často). Za určité pozitivum považuji obsazení Evy Vrchlické v roli ziskuchtivé matky (kupodivu Slavínský nevyužil ku prospěchu věci svou oblíbenou Nedošínkou) nezaměstnaného sazeče, role ji padla a škoda, že ji český film téměř neznal. P. S. Pozorný divák si jistě všiml, jak Věra Ferbasová se pere se svým nevlastní synem oblečena do krátkých kalhot a poté utíká po schodech v dlouhých.(13.12.2010)

  • Marthos
    ****

    Červená knihovna naruby. Bohatá dívka odmítá bohatého nápadníka, chudý dělník je vykořisťovatel nejhrubšího zrna, otec odmítá pomyšlení na vdavky své dcery. Tedy od základů zbouraná schémata typická pro svůj žánr. A je více než pozoruhodné, že je porušila kmenová autorka červenoknižního braku Maryna Radoměrská, jejíž předešlá zfilmovaná literární díla jsou prototypem kýče a iracionality. A je až ohromující, že režisérem tohoto neobvyklého snímku byl stabilní tvůrce naivních příběhů Vladimír Slavínský. Román a film se sice zdánlivě přidržují předepsaných regulí, ovšem jednotlivé části z nich výrazně vybočují. Především postavy nezaměstnaného sazeče a jeho matky, kteří jsou zosobněním zla v jeho nejhorší podobě (matka je pohodlná a vypočítavá, syn nezodpovědný flamendr a zhýralec) vykreslují prostředí tzv. proletariátu v ryze negativním světle. Ostrý kontrast ovšem vytváří i vztah mladší sestry titulní hrdinky k stárnoucímu advokátovi, který je sice odlehčen lehkou satirickou notou, přesto naznačuje závažné téma milostného poblouznění a nevěry. Celý film je pak harmonizován standardním happyendem. Herecké obsazení (Bušová, Ferbasová, Pfeiffer, Hilmar, Schránil a další) nijak nevybočuje ze svých typů, sympatickým překvapením je svěží výkon mladinkého Herberta Loma, který se později proslavil v zahraničí. Neobvykle zpracovaný námět, který mohl - a možná i měl - být jen dalším doplňkem komerční produkce své doby, tak nastínil možnost, že je žádoucí vysmát se žánru žánrem (na tomto principu ostatně funguje Fričova Pytlákova schovanka). Závěrem se zkusme zamyslet nad závěrečnými slovy titulní hrdinky: "Člověk by si neměl nikdy zoufat a i ve své nejbolestnější hodině si vzpomenout, že i po nejkrutější zimě přijde jaro a že i po nejstrašnějších dnech může vzejít slunný den. Je krásné žít. Žít!"(20.6.2009)

  • Rousse
    *

    Film jsem si sehnala jako "gurmánskou specialitku", abych se mohla podívat na herecké začátky mého milovaného Dreyffuse a zároveň padoucha hledající Stříbrné jezero. Ono tohle dílko totiž na normální dívání opravdu moc není. Pokud chcete něco na vypnutí po nedělním vyčerpávájícím obědě, budiž. Ale ani tak vám občasné výbuchy smíchu na teatrálností a hlavně stupiditou zejména Sášiny nedají odpočinout. Je to právě "žena démon a bestie" Ferbaska a její rádoby vtipné monology a glosy, co mi vadilo nejvíce. Bušová se svým strašným přehráváním a teatrálností tomu zrovna nepomáhá a zbytek už se s tím jen veze....(27.6.2011)

  • consuela1
    ****

    Očekávajíc ryzí charaktery a vroucí srdce v proletářské rodině a povrchní život plný laciného pozlátka a falše v rodině buržoazní, byla jsem mile překvapena neočekávaným vývojem událostí. Film se nijak nevymyká průměru a standardu doby, pokud se týká hereckých výkonů, či řešené problematiky. Ovšem překvapivě "chudoba, která cti netratí", zde čest ztratila během pár dní poté, co si syn přivedl bohatou nevěstu, s jejíž očekávaným věnem se to ukázalo být jinak, než ženichova matka a i on sám počítali a tak se nevinná, zamilovaná dívka dočkala pouze hrubosti, nočních toulek a pochopitelně i z nich vyplývající nevěry manžela. Její sestra provdána na počátku z menší vzájemné vášně za vyzrálého, zajištěného advokáta se dočká slušného zacházení, úcty a lásky, kterou upřímně opětuje. Vedlejší linie s milostným vzplanutím nevlastného syna k "macešce" je možná zbytečnou, pokud nepočítáme její pozoruhodné obsazení, o kterém se zmiňuje v komentáři Marthos. Důvod ke shlédnutí filmu tak spatřuji zejména v odvaze porušit očekávanou dějovou linii a v příjemné a vcelku i poučné atmosféře příběhu dvou sester.(12.12.2010)

  • Candid
    odpad!

    Věru Ferbasovou ve filmech nemusím obecně, ale tohle je opravdu vrchol hlouposti. Myslela jsem, že horší film než Madla zpívá Evropě u nás vzniknout nemohl, ale to jsem se hodně mýlila. Celou dobu jsem nepochopila, jestli se dívám na komedii nebo tragédii. Teatrálnost a útrpnost Heleny Bušové byla prostě nesnesitelná, stejně tak přidementnělá Ferbasová. Rozhodně si nemyslím, že bylo v té době normální, aby herci hráli takovýmhle hrozným způsobem. Ve stejném roce vznikla například Bílá nemoc a z komedií Mravnost nade vše, kde sice taky hraje Ferbasová, ale když tyhle filmy postavím vedle sebe, tak rozdíl je do očí bijící. Žena pod křížem je vrchol dna. Jsem zvyklá, že staré české komedie bývají naivně přihlouplé, ale tohle je vážně moc. No a ten konec (SPOILER), kdy mladý lékař obdivuje statečnost zotavující se ženy, která se právě pokusila o sebevraždu ;-D To snad ne!! Ten to asi chudák taky nebude mít v hlavě v pořádku.(12.12.2010)

  • jakoby
    ***

    Celou dobu jsem si myslela, zenska ty si za to muzes sama. Bohata a muzi obletovana si jako naschval vezme chudeho sazece a brzy po svatbe pozna svuj omyl. Proda cely svuj majetek a manzilek rozhazuje penize s milenkou a tchyne si pojida maso a ji neda ani chvili odpocinku a poradne jidlo. Celou doby jsem si myslela, zenska muzes si za to sama, tak si ten svuj kriz nes. Ferbasova me desne stvala a stastny konec jsem si prala u tothoto filmu obzvlaste.Busova zpivala opravdu hrozne.(11.7.2011)