Kruh

Zase jsem v průměru o jednu hvězdičku níž než zbytek. Možná je to tím, že jsem o "Kruhu" měl poměrně dost informací předem a nešel do něj "natvrdo"...Nejvíc mě zaujala výtvarná stránka filmu, která se mnohem víc než samotný scénář zasluhuje o to, že se "Kruh" může pochlubit solidní atmosférou. Ale pouze solidní, žádné nervydrásající napětí jsem nezaznamenal. Naomi Watts je zajímavá žena a herečka, ale "Kruh" je pro mě pouze další důkaz, že její výkon v "Mulholland Drive" byl něco výjimečného...Z "Kruhu" si skoro nic neodnesu - snad jen dvě věci - vzpomínku na opravdu strašnou (i když skvěle natočenou) scénu s koněm na trajektu, a pak samotné "vyřešení" problému s videokazetou. Problém je, že tomuto pravděpodobně "temnému vrcholu" filmu jsem se musel smát... (03.02.2006)

Japonskou verzi jsem sice neviděl (a dle zdejších ohlasů to asi ani neplánuju), každopádně tento americký remake mě nadchl natolik, že jsem si kdysi dokonce sehnal a přečetl (velmi chytlavou) knižní předlohu od Japonce Suzukiho. A víte co? Ačkoliv američtí tvůrci oproti knize nemálo věcí pozměnili (včetně pohlaví hlavní postavy či třeba podoby konce), udělali skvělou práci. Kruh ve své postatě není typickým hororem. Značnou část projekce jde spíš o takové deadlinem vpřed poháněné „detektivní“ vyšetřování s ozvěnami něčeho zlověstného. Napětí graduje postupně a divák si vychutnává to hlavní, kvůli čemu se ke Kruhu já osobně opakovaně vracím, tedy ATMOSFÉRU. Znepokojivou, tajemnou, děsivou. K zúčastněnému sledování napomáhají i postavy, zejména (ne)matka v podání Naomi Watts a nezdravě působící syn Davida Dorfmana. A samozřejmě nemůže chybět Samara a je celkem jedno, kolikrát ji už někdo zparodoval, nic to nemění na faktu, že patří k těm nejlepším žánrovým postavám vůbec. Můj nejoblíbenější hororový kousek. (17.12.2007)

Největší sranda je, že nejvíc mě děsily ty jakoby vymáčený oči a tvář hlavní hrdinky (a to nemluvím o té mrtvole vyleznuvší ze studny). Tohle nepovažuji za horor, tím míň dobrej. Spíš jen trapnej a pokoušející se vypadat jako kůl, ale moc se to tomu nedaří. Tu hvězdičku za přesměrování remakeovýho zaměření na asijský země a pryč z Francie si však zaslouží. (14.02.2006)

Klasické hororové schéma nepřekvapí, nicméně Verbinski a Zimmer vykreslili atmosféru děsu natolik dobře, že při jedné z posledních lekacích scén "plížením z televize vpřed" mé tělo málem předčasně opustily exkrementy. Pamatuji časy, kdy bylo ve videopůjčovnách spousta kazet, po jejichž zhlédnutí jste nezemřeli za sedm dní, ale nudou již po pár minutách.. (14.10.2008)

O tomhle filmu se vlastně ani nedá dost dobře říct, že je to horor. Úvodní scéna sice diváka docela "našponuje", ale pak se snímek začne tvářit spíše jako dramatický thriller a do ryze hororových vod se vrátí opět až v závěrečné čtvrthodině. Tím ovšem nechci tvrdit, že snad divák nebude větší část filmu napjatý a nebude mít u toho snímku strach. Pravdou ale je, že já jsem se nevyděsil. Nicméně film je to skutečně zajímavý a napínavý, nevím do jaké míry je zachována idea původního japonského hororu, ale mně se tenhle originální námět líbil dost. Z herců mě zaujal přes nepříliš rozsáhlý prostor hlavně malý David Dorfman, který ve své roli působil opravdu přesvědčivě a chvílemi skoro až "dospělácky" vážně. Ostatní herci už tak výrazní nebyli, ale u tohoto snímku to nebylo až tak podstatné, tady byla důležitá atmosféra, a ta se skutečně povedla navodit velmi dobře. (12.07.2003)