Ptáci

Najznámejší a najpopulárnejší film kultového amerického režiséra Alfreda Hitchcocka je snímok "Psycho". No a hneď tesne za ním sú "Vtáci", ktorých natočil v roku 1963. Ja osobne ho mám ešte radšej ako "Psycho". "Vtáci" su pre mňa vrcholom jeho tvorby. Mám slabosť pre tento titul. Páči sa mi jeho jednoduchý koncept, ktorý však disponuje vďaka Hitchcockovej režisérskej genialite a famóznej filmovej kreativite velice silnou atmosférou. Výborný natural-animal horror. Päť hviezdičková klasika. ***** (02.05.2016)

Dechberoucí, nervydrásající, trikově pokrokové a navzdory žánrovému posunu pořád stoprocentně hitchcockovské. Ptáci se mi neproklovali úplně na kost, ale tiché pokoře a pokleslé čelisti jsem se stejně neubránil. Výhodou Hitchových filmů navíc je, že stárnou pomaleji než plastový kelímek uprostřed lesní obory. Klidně se na ně můžete mrknout pětačtyřicet let po premiéře a přesto se nebudete chichotat. O jaké "ptákovině" z posledních let můžete něco takového říct? Moc jich nebude. (05.01.2008)

Ptáci jsou napínavý film, ale rozhodně ne tak děsivý, jak by se podle žánrového zařazení mohlo zdát - i když hlavně zvuky, které létající zabijáci vydávají, budí v divácích určité rozpaky a Hitch ladně brnká na naše nervy. Absence hudby je díky vynikajícím zvukovým efektům (šustění křídel, hlahol racků) celkem logická a pomáhá pozvolna houstnoucí atmosféře. Tippi Hedren byla kouzelná a jedna ze světlých stránek tohoto díla. Po technické stránce filmu nemám co vytknout, kamera i režie na jedničku, triky byly povedené a i když se první hodina filmu dějově trochu vleče, pro vybudování napětí to není vůbec špatné. Co dál? Otevřený závěr. Byl to režisérův jasný záměr a když se na to člověk podívá s odstupem, tak je to vlastně nejlepší řešení, nechat konec filmu nejasný (závěrečná scéna patří do zlatého fondu světové kinematografie). Cokoliv se nám na PTÁCÍCH nepozdává (Jessica Tandy, pár nelogičností, slabší první polovina) vynahradí legendární scéna, kdy sedí Melanie před školou, čekajíc na Cathy s cigaretou v ruce a v pozadí se začínají slétávat vrány, chystající ničivý útok. To bylo opravdu výborné (a často parodované např. v Simpsonech). Podtrženo, sečteno - jedná se rozhodně o jeden z nejlepších filmů v pestré Hitchcockově filmografii a nebýt výše zmíněných hlušších pasáží v úvodu, hodnotil bych maximálně. P.S. V době uvedení filmu Alfred Hitchcock prohlásil, že pokud budeme pozorní, odhalíme smysl děsivého běsnění opeřenců a pak si film užijeme mnohonásobně intenzivněji. Přiznám se, že ani po zhruba třetí, čtvrté projekci, jsem příčinu neodhalil, ale tuším, že bude spojena s postavou Melanie. Pomůže mi někdo? (23.01.2010)

Síla nejlepších Hitchcockových filmů tkví v jejich uvěřitelnosti a reálnosti. S tím souvisí i propracovanost psychologie postav (v tomto případě psychologie jejich stresových stavů), děje a jeho zákrutů i do detailů jdoucí propracování vlastní filmové realizace. Z populárně přírodovědné literatury jsou známy hromadné sebevraždy lumíků nebo naprosto absurdní smrti velkých kytovců najíždějících (naplavávajících) na mělčiny, kde poměrně záhy hynou. K tradici odkazuje v tomto případě volba prostředí: proč k útokům ptačích hejn má docházet právě v odlehlých místech? Čím se od nich liší velkoměsta, v nichž sice ustupuje biodiverzita, ale zbylá podmnožina savčích a ptačíchdruhů se činí o to víc a působí značné problémy? Uměřenost ve výrazu i v myšlence je tedy další předností tohoto osobitého mistra světové kinematografie. Mistra, který se poprávu stal klasikem svého žánru. (07.04.2008)

(1001) Myslím, že už nikdy nevlezu do telefonní budky. Radši se nechat uklovat, než potom nemoct ven. Když se to vezme kolem a kolem, tak u původní povídky jsem se asi bála víc, ale to proto, že tam bylo víc popisu opeřenců a jejich zlověstného číhání, kdežto Alfie se ve filmu věnuje spíše dějové lince, která je úplně jiná než právě v té povídce. To ale neznamená, že by mě film nebavil. Když šla máti pokecat na farmu, tak mě málem klepla pepka, i když bylo jasné, že něco takového přijde. To je bohužel ten problém, když člověk moc čte, máloco ho potom překvapí. (20.06.2008)