Komentáře uživatelů k filmu (6)

  • Karlos80
    **

    Zajímavosti: Poslední český film Herberta Loma (menší role chasníka). Natáčelo se na Chodsku a v Domažlicích. Jinak šlo o zvukovou verzi původně němého filmu z roku 1929, jeho tehdejší režisér Josef Medeotti-Boháč pracoval souběžně s Václavem Wassermanem na německé verzi "Die Gottes Mühlen", kde z českých herců hrála pouze Jiřina Štěpničková.(10.5.2006)

  • Kulmon
    ***

    Nejdřív zapřete třista zlatejch mrtvýmu sedlákovi, pak vám začne syn klátit ženu svýho bratra. No pámbu to kontroluje, tak se nedivte, že špatně skončíte. Boží mlejny melou pomalu, ale jistě. Aspoň tak to vysvítá podle tohoto filmu. Je to spíš průměr, ale nenudí a pohled na krásu Jiřiny Štěpničkové rovněž ne.(31.12.2008)

  • Ony
    ***

    No jo no, s takovejma penězi nechodí štěstí do domu. To byla zas jednou pěkná zvrácenost. Sex, násilí, nelogika, folklór. Fuj, jsem z toho úplně vedle. A ty dveře?(9.5.2009)

  • raroh
    *****

    Drama zasazené v prostoru a čase - do chodského venkova proniká už technika, ale svatba se vystrojuje tradičně, přestože na vesnici nehraje chodský foklor, ale už modernizovaný dechovými nástroji (to při tancovačce v hospodě, jinak jsou lidové písně upraveny v dobových k vážné hudbě směřujících aranžmá), jazyk si zachovává něco dialektismů, ale celkově už se přibližuje obecné češtině (což zní z úst opravdu dobře vybraných, až na Boháče, Štěpničkovou a Marvana méně známých herců mnohem věrohodněji než v pozdějších Fričových Psohlavcích). Pečenkova kamera klasicky vynalézavá, soustředěná na podstatné symboly - slaměná holubička jako symbol mateřství, Kristus na kříži i ony příslovečné boží mlýny.(20.1.2011)

  • Marthos
    ***

    Na přelomu let 1937/38 se scénárista a režisér Václav Wasserman zahleděl do námětů z vesnického prostředí. Vedle působivého dramatu Lidé pod horami přistoupil v téže době k adaptaci chodské románové trilogie Jana Vrby Boží mlýny. Děj přibližuje osudy dvou povahově rozdílných bratrů, kteří svádějí neustálý boj o lásku půvabné kovářovy dcery Nany a osudy starého sedláka, který se pro peníze dopustí křivé přísahy. Příbuznost obou filmů, daná motivem viny a trestu, vesnickým prostředím i téměř shodnou dobou kinopremiéry, je ještě podtržena podobným hereckým obsazením a obrazovým ztvárněním (u obou byl kameramanem Ferdinand Pečenka). Vedle standardně dobrých výkonů Jiřiny Štěpničkové a Ladislava Boháče bych poukázal i na pozoruhodný výkon Karla Černého v úloze starého Záhoře, kterého nečisté svědomí postupně dožene až k neodvratné tragédii. Tehdy dochází k naplnění lidového moudra o božích mlýnech. V rámci soudobé produkce i Wassermanovy tvorby se jedná o nadprůměrné dílo. I přesto tvoří MLÝNY spolu s předchozími filmy jen torzo toho, co v té době Wasserman vytvořit chtěl a co mu nacistická okupace znemožnila.(15.12.2008)

  • Kovaja
    ****

    Hodně podařené drama z roku 1938 nás zavádí na statek do kterého si přichází sedlákův synek jehož otec je právě rok nebožtíkem pro dlužných 300 zlatých.Sedlák a otec dvou synů mu však zlaté zapře s vysvětlením že otec musel před smrtí trpět ztrátou paměti a že peníze určitě vrátil.Synek však uvádí že mu otec na smrtelné posteli přísahal že žádné peníze mu vráceny nebyli a tak se vše dostává k soudu kde musí vychytralý sedlák přísahat k bohu že peníze vrátil,to také sedlák udělá.No a jak už to tak bývá Boží mlýny melou pomalu ale jistě a stihnout semlít jak sedláka tak jeho 2 syny.Mladší syn se žení a na statek si přivádí mladou a krásnou manželku,jenomže na sedlačení nestačí protože by jen poroučel ale popravdě práci moc nerozumí a vše důležité za něj dělá starší bratr.Jednoho dne přeskočí jiskra mezi starším bratrem a mladou nevěstou a při rozhovoru plném vášně je v sýpce pozoruje děvočka která vše roznese po vsi.To se pomalu dozvý jak starý sedlák tak oba synové a při výměně názorů neumyslně zabije starší bratr mladšího.(14.12.2008)