Její zpověď
-
Blackmail
Thriller / Krimi
Velká Británie, 1929, 82 min
Režie:
Alfred HitchcockHudba:
Hubert BathObsah
-
Mladá dívka Alice se v náhlém rozmaru pustí do flirtu s neznámým mužem, aniž by tušila, jaké následky to bude mít. Muž se ji pokusí znásilnit a Alice jej v sebeobraně ubodá. Na případ je nasazen detektiv Frank, Alicin snoubenec, který brzy tuší, že vše souvisí právě s ní. Není však jediný, kdo zná pravdu - zanedlouho se ohlásí vyděrač, který viděl Alici při činu... (oficiální text distributora) -
Mladá žena zabije v sebaobrane násilníka a ocitne sa v neľahkej situácii medzi výsluchom detektíva a vyhrážkami vydierača. (POMO)
Komentáře uživatelů k filmu (51)
-
DaViD´82
V závěru možná zbytečně rychle utlé a málo doslovné. Lze-li vůbec něco takového o němě (v tomto případě spíše jemně) zvukovém filmu říci, ehm, tedy napsat. Prostě film, který jasně ukazuje co budou v budoucnu Alfrédovy silné stránky. Spokojenost tedy náramně náramná. A to i s Hitchovým výstupem a navzdory tomu všudypřítomnému otravnému klaksonu, který simuloval ruch ulice. Němá verze: ?/5, Zvuková verze: 4/5(2.1.2009)
-
Kulmon
Trochu překvapivě výtečný thriller. Alfred Hitchcock již v počátcích své tvorby vytvořil tento poměrně neznámý klenot. Nás může zajímat, že se to odehrálo i s českou účastí. Hlavní ženskou roli si zahrála Anny Ondráková a své úlohy se zhostila na výtečnou. Žádné zběsilé mrkání či koulení očima, ale nadprůměrný herecký výkon. Asi nevtipnější rolí ve své herecké kariéře se blýskl sám Alfred Hitchcock, jako muž, kterého v městské dopravě otravuje malý chlapec. Zajímavosti: Hlas Anny Ondrákové byl nadabován Joan Berry, protože Ondráková mělá příliš německý akcent. *** Velká část filmu byla původně natočena jako němá, během natáčení se stal zvuk dostupným a tak další scény byly natočeny se zvukem a do němých byl poté zvuk přidán. *** První britský zvukový film. *** V němé verzi hrál šéfinspektora Sam Livesey, ale ve zvukové byl nahrazen Harvey Brabanem.(8.5.2009)
-
B!shop
Docela prijemny prekvapeni, i kdyz to na to ze zacatku nevypadalo. Ze zacatku tu je totiz extra jednoduchej pribeh, herci, jeste asi zblbly z nemy ery se silene xichti a dabing je nejakej podivnej, jednou se jim hejbou pusy a neni nic slyset, jindy slyset je, ale pusy se hejbou jinak. Nastesti nekdy v polovine se herci konecne rozehrajou, pribeh se zacne stacet zajimavym smerem a namluveni zacne dobre sedet. Navic Hitch pouziva sem tam docela vymakany kamerovy triky, s ohledem na dobu vzniku filmu. Takze celkove nadprumernej thriller za lepsi 3*.(26.3.2009)
-
EdaS
Údajně též dostupná němá verze má být ještě lepší, jenže i tak jsem se výborně bavil. Je radost sledovat s jakou invencí je Hitchův první (polo)mluvený film natočen - nejvíc mě svou rafinovaností dostala scéna, kdy hrdinka sedí druhý den po vraždě rozrušená u snídaně a z otravného vyprávění sousedky slyší pouze znova a znova slovo "knife". **** 1/2(6.4.2007)
-
igi B.
Zločin z vášně aneb Alice v rukou chlípníka za závěsem a jak to bylo dál... . . . No, komu by připadalo, že tu cosi zbytečně zlehčuju, to už udělal Mistr ve filmu vícekrát sám. Ale je fakt, že Anny O. je rozkošná, hopsá před kamerou jako diblík a scény s převlékáním, potažmo pak svlékáním i oblékáním hrdinky (d.m.s.n. si milou Anku milý Alfréd docela vychutnával... ;-) působí i přes absenci nějaké té odhalené bradavky na svou dobu docela napínavě a odvážně... Bohužel však napínavěji, než většina filmu dál... . . . Každopádně - jak jsem řekl - škoda, že je ve filmu těch pár zbytečně hloupoučkých odlehčujících motivů. I jinak zápletkou vůbec jde pak čistě scénáristicky o dílko tak nějak trošku prostoduché a prostě všelijakými těmi dějovými klišé a hereckými kreacemi nezapře svou dobu vzniku... Ale zase na druhou stranu - Mistrovy hrátky se zrcadlem, odrazy obrazu, hra se světly a stíny a to úžasné (skoro už) finále na kupoli Britského musea...!!! . . . Po kterém nakonec přijde tak banální The End... :-/ . . . Můj dojem z filmu je tedy poněkud rozporuplný - ale (!) - ano, je to prostě osmdesát let starý film, žánr byl v plenkách a A.H. je jedním z jeho otců a s láskou ho vychovával a ovlivňovali se navzájem... Budiž tedy moje hodnocení tak jako tahle zpověď tolerantní... Tři hvězdičky za film jako příběh v rámci doby a žánru, pět hvězdiček za Mistrovo novátorské vidění a originální metody režírování - výsledkem pak kompromis... - - - - - (Poprvé viděno ve zvukové verzi 13.1.2009 na dvd, komentář zde jako osmý - 13.1.2009)(13.1.2009)
-
genetique
S britskou epizódou Hitchcockových filmov mám (zatiaľ až na film 'The 39 Steps') pomerne problém. Filmu bol výrazne odlišný v scénach, ktoré boli točené ešte s plánom natočiť nemý film, a v naopak scény, v ktorých dostalo prvýkrát v britskom filme priestor hovorené slovo. Zjavný chaos musel nastať aj na počas natáčania, ako poľahčujúce okolnsoti to však brať nemienim. Hluchých miest je medzi hlavnými bodmi, ktoré vytvárajú atmosféru napätia, príliš veľa, aby si Sir Hitch dovolil naťahovať film až takmer na hodinu a pol. Motív a zápletka filmu sú pomerne strohé, no efektné a dej plynie naozaj slušným tempom, Hitchcock nezaprel niekoľko originálnych nápadov a ja zas nezapieram celkom príjemný dojem. 70%.(14.5.2009)
-
Rogue
Anny Ondra, ve které stále převládá herectví němých filmů je otvírajíce naprázdno pusu zasazena mezi mnohem minimalističteji hrající muže. Pecka. A zajímalo by mě, nakolik byla situace ohledně natáčení Blackmailu inspirací pro Zpívání v dešti. Hitchcock je beze zvuku sice silnější, ale i ve zvukové verzi má několik geniálních momentů (knife...knife...knife). První půle je trochu roztahaná, ale i tak, oproti filmům z této doby (Langovo M), Blackmail neskutečně šlape. Díky hitchovi za potajmu natočenou němou verzi a geniální soundtest http://www.youtube.com/watch?gl=IE&hl=en-GB&v=zl6SMOSXa7A(26.9.2009)
-
sportovec
Jeden z historicky vůbec prvních zvukových filmů tehdy začínajícího umělce je pozoruhodným dílem. Jakkoliv s novou filmovou technologií svádí místy až nerovný boj, prosazují se již v tomto okamžiku typické znaky jeho tvůrčí metody: silný příběh, jasné postavy - zde navíc v pozoruhodné míře nadané schopností vývoje - i silný závěr (výčitky hrdinčina svědomí nebyly dány samotným vražedným aktem, ale lehkomyslností, s jakou se dala vylákat do chlípníkova bytu i obavou ze ztráty milovaného muže). To, že se ZPOVĚĎ nevyvarovává sentimentu, je jen pochopitelné; dobový hraný film nebyl jiný. Je zajímavé sledovat na tomto stříbrném plátně i velkou českou herečku Anny Ondrákovou, která tu víc než obstojí ve srovnání s ostatními představiteli a působí dojmem odlišného uměleckého skupenství. Srovnáme-li tento její projev s ochotnickým kňouráním téže talentované herečky v dobových českých filmech (KANTOR IDEÁL, ON A JEHO SESTRA), zjistíme.bez větších nesnází, že srovnáváme nesrovnatelné. Kvalitativní předěly v míře profesionality a talentu v režii i scénáři srovnávaných filmů jsou nepřehlédnutelné. Uvědomíme-li si, jak rychle tenkrát výroba filmu probíhala, doceníme ještě více Hitchcockův přínos a prokázaný talent. A také nadčasový dosah tohoto pozoruhodného klasického psychologického filmu.(21.6.2010)
-
kinej
Jak jsme u Hitchcocka zvyklí je příběh zajímavý a nedpředvídatelný až do posledního záběru. Také je zde pár záběrů hodných mistra. Například geniálně zkratkovitě a jednoduše natočený záběr telefonického hovoru mezi starou paní a policistou. Či například řada střihů nechává tušit, že máme co do činění s člověkem, který prostě umí myslet filmem. Na druhou stranu si v sobě film nese dědictví němého filmu a to především v hereckém projevu a v délce záběrů. To co výtečně funguje bez mluveného slova však vypadá s mluvenými dialogy nepatřičně. Například neúměnrě dlouhé, střihem nepřerušené záběry na výrazy obličejů film zbytečně protahují a nejsou zrovna záživné. Působí to na mě tak, že zde Hitchcock sáhodlouze vypráví něco, co by se dalo bez problémů vložit do jedné třicetiminutové epizody jeho pozdějšího seriálu.(25.5.2009)
-
Lavran
Dlouhé hodiny jsem přeléval hodnocení mezi 4* a 5*, dokud jsem se nezapřísahal, že si Blackmail dopřeji podruhé, doslova jej prozkoumám pod drobnohledem a teprve tehdy učiním spravedlivé závěry. Ale předsevzetí záhy vzalo za své, k čemuž postačilo, že jsem si v rámci denní před-spánkové rekapitulace promítl všechny ty úžasné nápady a inovace, které činí celý film tak ohromně (slovy ing. Prokopa) brizantním, a ze kterých jsem se při jeho sledování rozplýval blahem. A to už bylo jen krůček od toho, abych mistra napětí a překvapení, který (jeho vlastními slovy) tak elegantně kašle na pravděpodobnost, uctil hned následující ráno pěticí.(8.1.2009)
-
formelin
Obě verze jsou tak na stejno...(6.9.2007)
-
NinadeL
Poslední ze čtyř filmů, které natočila Anny Ondra samostatně v Anglii. Nezačínala tam u Hitche, ale u Grahama Cuttse. Nechala tehdy na nějakou dobu Karla Karlem a vyjela vstříc novým zážitkům. Tady se poprvé střetla se zvukovým filmem a když se vrátila do Německa založit novou produkční společnost (a dala si mezitím ještě jeden němý film Děvče z U.S.A.) měla velký náskok. Její zvukový test dopadl dobře, ale Hitch měl svůj důvod, proč z něj udělal frašku (jedním z faktů budiž obsazení Joan Barry do Co moře pohltí, o které se dnes málo ví, že nebyla jen náhradní dabérkou, ale také hlavní hrdinkou jednoho z dalších Hitchových filmů). Tvrdí se, že Anny měla přízvuk, legenda praví, že německý, což vám ale nikdo nepotvrdí, navíc faktem zůstává, že se do Výmarské republiky natrvalo odstěhovala až v roce 1928. Konečně Anny své výborné jazykové schopnosti obhájila, když v roce 1931 přidala ke svým koprodukcím v němčině a češtině jako samozřejmost francouzštinu. Pravda je ovšem taky taková, že ve střední Evropě svého času nebyli moc nadšení z filmování Anny na ostrově a nepovažovali její anglické filmy za výjimečné... buď jak buď, dnes je situace jiná a jestliže Marlene natočila "jen" Modrého anděla, tak Anny udělala "Její zpověď". Dneska zvuková verze stojí pár korun v eLKáčkách a v tzv. lepší edici se stává povinností jako součást FilmX, přičemž němá verze zůstává dostupnou jen pro chytřejší fandy. Bohužel na fenomén celého filmu se často nabaluje mnoho akademických klišé a to mění v určitých situacích Blackmail v poměrně tragicky školometskou záležitost. Škoda, minimálně scéna s pokusem o znásilnění Anny-Alice Cyrilem Ritchardem je velice silná (i v Piccadilly jsem ho nenáviděla). A jestliže Dorothea Friedrichová tvrdí, že Anny potřebovala zvukový film jako sůl kvůli lepším zápletkám, tak nebyla rozhodně moc střízlivá. Srovnání němé a zvukové verze dopadá pozitivněji pro verzi němou.(13.2.2009)
-
Fingon
Docela mě mrzí, že jsem neviděl tu němou verzi, protože naroubování zvuku do němého filmu mi nepřišlo příliš organické a vlastně docela zbytečné (ale chápu, že to byla příležitost - a z producentského hlediska je rentabilnější dodělat několik zvukových scén než natočit zcela nový film.) Zajímavé by bylo srovnání tohoto filmu s prvním českým zvukovým, s Tonkou Šibenicí...(27.9.2008)
-
WANDRWALL
Tohle DVD jsem si koupil díky časopisu Reflex, které jej vydalo ve sběratelské edici III.(10.9.2011)
-
Webb
Hitchcockův standart ve kterém nic nepřekvapí. Děj pozvolna plyne do zdárného konce a ani scénář není více propracovaný. Špatné to nebylo ale po zhlédnutí si připadám trochu ochuzený. [6,5/10] (BIP, Gainsborough) (Čb. /// Produkce: John Maxwell /// Scénář: Benn W. Levy, Charles Bennett, Alfred Hitchcock podle divadelní hry Charlese Bennetta /// Kamera: Jack Cox /// Hudba: James Campbell, Reg Connelly) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE](18.2.2010)
-
Němi
Pomerne banalni film s vrazdou (zabitim?), kde by Hitchcock uvodni hodinu v pozdejsich filmech shrnul strihovou desetiminutovkou... Jenze! Hitch pracuje natolik soustredene, ze mi 'proletela' pred ocima, aniz bych se jen jedinkrat podival na stopaz. Po hodine preslapovani najednou film nabere tempo, cast s vyderacem je usekla a jeji pulminutove finale v muzeu je velmi nevyuzite, aby mi uplny zaver kazila herecky nezvladajici Anny Ondrakova, jejiz diblikovska kreace patri do nemych grotesek a mezi seriozni vykony ostatnich (po "Manxman" opet) nezapada... __ Videna vyborna zvukova verze. Dialogy nepusobi dodatecnym pridanim, jsou prirozene a cast Knife! Knife! je az genialni. Bohuzel knikani Joan Barry pri dabingu Ondrakove jen podtrhuje jeji naivni vykon.(25.3.2010)
-
Xeelee
Ve filmu je několik opravdu povedených momentů, ale já se u něj dost nudil. Pěkná filmařina, u které jsem se nedokázal naladit na atmosféru snímku. Možná se ke mě někdy dostane němá verze, která je prý lepší.(31.12.2008)
-
iamek
Vzhledem k době vzniku výborný thriller. Už na začátku kariéry můžeme vidět klasický rukopis Hitchcocka.(18.10.2010)
-
Shaqualyck
Je fakt, že postavy se občas chovají podle pravítka, ačkoliv jejich motivace je, hm,... řekněme diskutabilní. Ale kdo by to sakra řešil! Píše se rok 1929, obraz si konečně podává ruku se zvukem a Hitch pokládá setsakramentsky pevné základy žánru. Jen jedna věc mi nejde do hlavy - v onen kritický okamžik, kdy hlavní hrdinka zkontroluje kuchyňákem obsah vnitřností vilného chlíváka, neulpí na čepeli nebo jejím sněhobílém negližé jediná kapka malinovky... Že by mistrova nepozornost!? Nebo snad úlitba tehdejšímu nepříliš otrlému diváctvu...?(26.7.2010)
-
Rosana
Psychologické drama mi místy přišlo zdlouhavé a nijak moc myšlenek a zábavy ten film nemá. Hitchcock mě zklamal, čekala sjem podstatně víc :((1.4.2009)
