Obsah
-
Jiří Weiss, syn židovského podnikatele, se po mnichovské zradě a následné okupaci naší republiky dostal do složité situace. Jeho nadějná kariéra režiséra dokumentárních filmů byla přerušena, kvůli svému původu byl českými antisemity vyhnán z barrandovských ateliérů. Před pravděpodobným transportem do koncentračního tábora ho zachránil útěk do Anglie, kam dorazil ještě v roce 1939.
Z filmového materiálu, který nasnímal během dramatických mnichovských událostí, sestavil svůj první britský dokument nazvaný více než výmluvně Uloupení Československa (The Rape of Czechoslovakia, 1939). V následujících válečných letech natáčel další dokumenty od aktualit přes agitky až po propagační filmy. Několik filmů věnoval československými letcům bojujícím ve službách britského královského letectva, s nimiž se účastnil ostrých bojových akcí. V závěrečné fázi války prošel jako válečný zpravodaj s americkou armádní jednotkou osvobozovanou Evropou až zpět do vlasti.
Nashromážděný materiál vtělil do celovečerního dokumentu Věrni zůstaneme, který měl premiéru v našich kinech jen několik měsíců po válce. Název filmu je odvozen z posledních slov prezidenta Edvarda Beneše, která vyřkl nad rakví svého předchůdce, legendárního „Prezidenta osvoboditele" T. G. Masaryka. Edvard Beneš také obstaral závěrečný proslov dokumentu, naopak úvod patří ministru zahraničí dr. Hubertu Ripkovi.
Kromě vlastních záběrů využil režisér další autentické válečné záběry z anglických, ale i sovětských dokumentů. Tento snímek mapuje historii Československa od Mnichova 1938 přes dění v protektorátu, zahraniční odboj i konečné osvobození naší země. Nevyhýbá se ani nejdůležitějším zvratům 2. světové války.
Weissův snímek byl zřetelně ovlivněn civilismem britské dokumentaristické školy, na druhou stranu z něj čiší režisérovo silně levicové přesvědčení a víra v nastolení „lepších zítřků". Filmu nechybí humor ani patos, především je ale přesvědčivou rekonstrukcí válečného osudu Českoslovenka a také hrdou oslavou nezlomného ducha našeho národa. Zároveň se jedná o Weissův poslední dokumentární film. O rok později započal svou kariéru režiséra celovečerních hraných filmů dramatem Uloupená hranice. - Jan Šulc (Letní filmová škola) -
Proslulá závěrečná slova smutečního projevu Edvarda Beneše pronesená nad Masarykovou rakví 21. září 1937 se stala nejen symbolem demokratického protifašistického československého odboje, ale symbolicky i názvem filmu, který měl být jakousi zprávou exilové druhoodbojové londýnské vlády pro československou veřejnost. Krok za krokem sleduje tato obsáhlá bilance nesnadnou cestu československých antifašistů počínaje hořkým mnichovským prologem podzimu 1938 a ještě smutnějším 15. březnem 1939. Pokračuje líčením nesnadných let "zlaté éry" německé bleskově vedené války, během níž wehrmacht obsadila větší část Evropy. Nevyhýbá se kritickým chvílím domácího i zahraničního odboje a nezamlčuje nic podstatnějšího ani z mezních obecných okamžiků druhé světové války ať už jde o frontu východní, západní či severoafrickou. Triumf převážně demokratické koalice vítězných Spojených národů symbolizuje vyvrcholení filmu, jímž je shrnující a zobecňující projev prezidenta Edvarda Beneše, referující jak o činnosti zahraničního odboje londýnského i moskevského, tak o připravovaných prvních krocích v osvobozované vlasti, jež měly a mohly domácí vlády Čechů a Slováků konat během prvních týdnů a měsíců nedlouhé existence třetí Československé republiky. Je zbytečné dodávat, že se jednalo o záměry a úmysly, které se značně lišily od toho, co se v naší zemi opravdu od května 1945 začalo dít. (sportovec)
Komentáře uživatelů k filmu (2)
-
sportovec
Zcela neznámý a jen velmi vzácně promítaný dokument vynikajícího českého režiséra - jeho osud paralelou připomíná životní příběh Gustava Machatého - v původní a působivé montáži válečných filmů světové dokumentární dobové kinematografické produkce i proslulých Lamačových filmových zpravodajských měsíčníků z prvních měsíců druhé světové války je účtem, který londýnská exilová druhoodbojová vláda předložila svému lidu po návratu do Prahy. Vrcholem - obsahovým i ideovým - je Benešovo vystoupení, které věcně a přesně naznačuje první kroky obnovené demokracie v osvobozené, byť o Podkarpatskou Rus nedobrovolně zmenšené vlasti. Také tento černobílý šperk by si zasloužil převedení na dévédéčkové nosiče a přiměřenou popularizaci pro všechny generace. Neznámé totiž v tomto případě znamená nové, poutavé, vtahující, obohacující, posilující. Je to málo? Je to víc než mnoho.(24.8.2007)
-
Ilicka
Poválečné shrnutí působení Československa za druhé světové války. Vím, že z dostupného materiálu to jinak vyrobit nešlo, ale film vypadá, jako by čeští vojáci celou válku pořádali nekonečné přehlídky. Dokument je taky dost podřízen dobové atmosféře a náladám v Československu 1945. (LFŠ 2011)(30.7.2011)
