Nepřítel

Spočiatku pomalé, s minimálnou snahou o vyvolanie akéhokoľvek druhu emócií. No od určitého momentu vás nečakane zasiahne tak ťaživý pocit úzkosti, že neprehltnete vlastné sústo slín. Človek by v živote nepovedal, že dokáže na tak dlhú dobu zadržať dych. Malá rada na záver, je dosť možné že vám samotný snímok celkom solídne skazí deň, čiže vybrať vhodnú chvíľu, dobu či čas, na sledovanie takéhoto druhu filmu, opierajúceho sa o takýto druh príbehu, je zrejme skrátka "nemožné". Skutočne som nečakal, že film, ktorý od úvodu nedisponuje takmer žiadnou atmosférou, v podstate si len tak plynie, sa takýmto spôsobom zvrtne, pričom ponúkne emócie, ktoré ho doslova zarazia do fotelky. (10.09.2017)

Je to hodně dlouhý film, vlastně se v něm až tak moc neděje, Auteuil podává svůj standardní výkon, Cluzet nemá prakticky prostor, hudba je tak nenápadná, že ji nepostřehnete... Jenže tohle všechno dohromady skvěle funguje. Garcia předkládá zádumčivý příběh, který vypráví s ideálním odstupem. A dokáže se s kamerou ukrýt za roh, i když jde starostlivý taťka měřit dětem teplotu. A že tahle scéna se dala natočit úžasně blbě, ani nechci domýšlet, jak by ji pojali Patamatové z Hollywoodu. (26.07.2012)

Film má pomalé tempo, časové skoky a neskutečného Daniela Auteuila. Vcelku brzy je jasné, že hlavní hrdina předstírá přede všemi, že je někým, kým není. Zbytek filmu jsou střípky ze života, v nichž sledujeme, jaké problémy takový život ve lži přináší. Auteuil je absolutně přesvědčivý ve vykreslení člověka, který neví kudy kam, který žije neustále v hrozném stresu, což nakonec může vést ke zkratu... Auteuil je celkem nenápadná hvězda, není tak světově proslulý jako např. Dépardieu, ve Francii je ovšem nesmírně populární a zde je vidět proč. Je to herec nesmírně tvárný, je schopen hrát ve filmech nejrůznějších žánrů od Kondomedií před historické královny Margot až po thrillerového Protivníka. Tento film je takové jeho one-man show. Hlavní zápor je tu možná délka, v prostřední části může film trochu nudit, protože nepřináší nějaký vývoj v dění, závěr ovšem z hlavy ais jen tak nevymažete. Režisérka byla nominována na ZLatou palmu v Cannes a na herecké Césary byli právem nominováni Daniel Auteuil za hlavní roli, Emmanuelle Devos (Marianne) a Francois Cluzet (Luc) za vedlejší role. (22.07.2005)

Film, ktory stoji a pada na Danielovi Auteuilovi /Jean od Floretty, Kondomedie/. Napinavy pribeh, film ma tempo a vyborne dialogy, takze divak sa rozhodne nebude nudit. Rziser Nicole Garcia odviedol vybornu pracu. Auteuil mozno nie je Gabin, ale je neskutocne tvarny herec, takze sa da s nim dobre pracovat a jeho skala hereckych moznosti je skutocne obdivuhodna. Zaver je uplne masakrozny, Daniel Auteil a Nicole Garcia na reziserskej stolicke sa predviedli : 100 % (16.06.2015)

„Na nic jste se neptal? Vůbec o ničem jste nepochyboval?“ - „Možná jsem mu jen neuměl naslouchat.“ Nevím, do jaké míry byl film inspirován skutečným příběhem. Nic to ale nemění na tom, že tohle psychologické drama se mi postupně dokázalo dostat pod kůži. Hlavní hrdina Jean-Marc od začátku působí zvláštně a divák poměrně dlouho netuší, co se mu honí hlavou, proč se chová tímto způsobem, jaké je vlastně jeho tajemství. Ale od chvíle, kdy navštíví svého tchána, se mnohé změní. Divák začne Jean-Marca vnímat jinak. Jeho lhaní, tajnůstkaření, předstírání tiše pozoruje, a čeká na moment, kdy spadne klec. Jenže čím blíž je konec snímku, tím víc člověka mrazí, protože počáteční apatie Jean-Marca, jež odpovídá i záměrně sterilnímu způsobu vyprávění (vůči němuž naopak emocionálně rezonuje Badalamentiho krásně posmutnělá hudba), se postupně mění v čirou chladnokrevnost…Daniel Auteuil je každopádně skvělý a ani si nedokážu v jeho roli představit jiného francouzského herce, který by byl typově přesnější. Za mě silné 4*. (05.08.2023)