Mrtvá a živá

Spíše potěšení z krásné, elegantní filmařiny ranného Hollywoodu v honosných kulisách a s výborně vybranými a stylizovanými herci, než z příběhu. Ten už dnes nedokáže strhnout jako v době svého vzniku, a rouško diváckého vzrušení přináší až závěrečným rozkrýváním pravdy. Navíc, úzkostnou pozici hlavní hrdinky v příběhu více procítí ženské, než mužské publikum. Pro mě je Rebecca především o star-power charizmatu Laurenca Oliviera, dizajnu a atmosféře pochmurného sídla Manderley a černé siluetě tajuplné hospodyně v interiérech s dlouhými záclonami. Tedy o prvcích, které Hitchock později zužitkoval ve výraznějších a pro mě důležitějších dílech. [Noir Film Fest] (26.08.2019)

Na Hitchcockovy poměry nikterak úžasné. Rukopisem zaměnitelná povídačka, v níž jako by Hitchcock brouzdal jen po kolena. Schází mi skutečná vášeň - u režiséra i u postav. Těch pár silných okamžiků, kdy se přízrak mrtvé paní domu sugestivně vznáší nad panstvím, to bohužel na úroveň, která by mě zajímala i podruhé, nevynese. (26.12.2007)

Na MRTVÉ A ŽIVÉ aka REBECCE je pro mě pozoruhodné, jak je vlastně z dnešního pohledu úplně jiná, než pravděpodobně byla tehdy. Tehdy šlo primárně o Selznickův film, o "nehitchcockovské" melodrama, o veskrze romantický příběh s pohádkovým základem. Hitchcock ten film tak moc neměl rád, že si o mnoho let později v ROZHOVORECH s Truffautem ani správně nepamatoval, o čem byl. Ovšem z dnešního pohledu jde o se vším všudy hitchcockovský film, do něhož se jeho způsoby snímání prostoru i lidských tváří, práce s pohyby kamery i precizně načasovými střihy během rozhovorů, stejně jako thrillerový motiv vyděrače a zesilovaného napětí promítly mnohem významněji, než si byl sám vědom a než bylo možno v té době rozpoznat. Dnešní sledování filmu optikou hitchcockovských schémat do značné míry potlačuje aplikaci interpretačních schémat dobových. Klíčovým se stává labyrintický prostor domu a nevyzpytatelnost jednání všech postav kolem naivní hrdinky (která rozhodně nezmoudří, jen nahradí jednu naivní víru jinou). Romantické interpretační schéma je zatlačováno do pozadí schématy thrillerovými, jak nás naučily pozdější filmy jako PODEZŘENÍ (1941), ANI STÍN PODEZŘENÍ (1943), POCHYBNÁ ŽENA (1946), VRAŽDA NA OBJEDNÁVKU (1954) či PSYCHO (1960). Navíc je film precizně rytmizován, každou půlhodinu přichází posun v perspektivě - a poslední půlhodina po klíčovém odhalení je pak "čistým" hitchcockovským thrillerem, ve kterém se na jedné straně musíme ptát, nakolik je Olivierova postava vlastně upřímná a nakolik všemi kolem sebe manipuluje, a na druhé straně cítíme hluboký odpor i zneklidnění stran vyděrače a jeho metod. Ano, původní Selznickova REBECCA je pro většinu diváků již mrtvá, zatímco ta druhá Hitchcockova REBECCA je dodnes živá a svěží - ačkoli by to zřejmě nejvíce překvapilo právě Alfreda Hitchcocka. (06.02.2020)

NFR 2018, Oscar 2 : Nejlepší film, Kamera ČB + 9 nominací: Režie, Herec HR - Laurence Olivier, Herečka HR - Joan Fontaine, Herečka VR - Judith Anderson, Výprava ČB, Speciální efekty, Střih, Hudba, Scénář (11.03.2004)

Tak trochu jiný Hitchcock, než co znám, ale musím říct že povedený. První polovina je skvělá, tak zvláštně "romanticko-mrazivá" - nová paní de Winter (zvláštní, že se během celého filmu nedozvíme její křestní jméno) si musí zvykat na obrovský dům plný služebnictva, ze kterého jde občas strach (z paní Danvers nejen občas, ale pořád) a kteří ji pořád porovnávají s minulou paní domu Rebeccou. Navíc její manžel Maxim se při jakékoliv vzpomínce na svou zesnulou ženu chová víc než podivně... Druhá polovina, kde se začne vyšetřovat a vysvětlovat už tolik poutavá není, ale i tak jde o zajímavé dílko, které by nemělo zůstat bez povšimnutí. (18.11.2007)

Skvěle zrežírovaná, pomalu a opatrně vyprávěná, váhavě gradující adaptace románu Daphne du Maurierové, s úžasně charismatickými herci. 80% Zajímavé komentáře: Galadriel, jojinecko, jatamansi (30.07.2006)

║Rozpočet $1,288,000║Tržby USA $6,000,000║Tržby Celosvetovo $6,050,000║ Alfred Hitchcock bravúrne ovláda príbehovú skladbu a hlavne záver strhujúco vygraduje, veľké plus sú aj herci nevyspytateľný Laurence Olivier, krásna Joan Fontaine a temná Judith Anderson. /90%/ (07.02.2010)

Scénář: Robert E. Sherwood, Joan Harrison .. Rebecco, Rebecco, co na Tobě každý vidí? V úvodu vláčné, celkově zbytečně dlouhé a ani nijak výrazné. Snaha udělat některé stěžejní scény silně dramatické až tajemné bije do očí, ovšem povýšit tím celý příběh se nedaří. Takže mimo detektivního vyústění, které má sice grady, se nic omamného nekoná. Nevyzrálý Hitch. (03.03.2008)

Daphne du Maurier autorka předlohy a režisér Alfred Hitchcock, tak tohle spojení vždycky fungovalo (Jamaica Inn 1939, Ptáci 1963). Dramatický příběh podivného milostného trojúhelníku.Bohatý šlechtic Maxim de Winter si na své staré sídlo Manderley přiváží novomanželku. Ta je, ale neustále srovnávána s bývalou manželkou Rebeccou, která sice za podivných okolností zahynula, ale díky nezdravému zbožňovaní hospodyně zůstává i po smrti jedinou a skutečnou paní Manderley. (25.07.2005)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. (18.09.2009)

Další báječné drama génia Alfréda Hitchcocka. Další neopakovatelný zážitek, který ze mne hned tak nevyprchá a který mě na celé dvě hodiny doslova přikoval k obrazovce a nedovolil mi ani na minutku vydechnout. Atmosféra, složka, která na žádném Hichcockově díle nezklame ba dokonce ohromý. Přelévání z romantiky do dramatu, místy bych řekl až do thriller, je ukázkové. O hereckých kvalitách Laurence Oliviera a Joan Fontaine se nemá cenu rozepisovat, zkrátka další jejich herecký koncert........ (23.09.2008)

Bylo-li někdy na tomto snímku cokoli hrůzostrašnýho, tak to za ta léta patrně vybledlo. Já jsem byl mírně znepokojen pouze z upjatýho kukuče paní Danversové, kterou bych poslal na dlažbu kopem do sedacího nervu ihned po příchodu na Manderley. Jenže to by pak nebylo vůbec žádný drama. Takhle je tady alespoň souboj živý paní de Winter se svou mrtvou předchůdkyní. Jenže Mrtvá byla dokonalá a evidentně již nehodlá udělat žádný chyby, kterými by si zkazila posudek. Ustojí to Živá, rozbije něco, omdlí či snad skočí? Toť je otázka, kterou je třeba zabývati se, nicméně na můj vkus mne Mistr napětí tentokrát napnul příliš něžně. (29.11.2015)

Je to spíš Selznikův než Hitchův film (což je samozřejmě trochu škoda) a první polovina je trošku víc rozvláčná, než by bylo záhodno, ale jinak klasika. Pro Joan Fontaine mám slabost, Sir Laurence je jistota, ale i ostatní role byly moc dobře obsazeny. (24.02.2007)

Strašně nedotažené. Motivace postav jsou přehnané, většina linií je uprostřed utnuta a začnou se řešit jiné. Hitchcock z toho určitě dělá působivou podívanou, takže jsem ty čtyři hvězdy málem dal, ale ten konec to pokazil úplně. (06.04.2011)

(1001) Vím, že tohle není zrovna nejintelektuálnější způsob, jak začít přemýšlet o tomhle filmu, a také se netýká jenom tohoto díla, ale nemohu si pomoci: Jak je to sakra možné, že je Laurence Olivier tak démonicky krásný i s tím příšerným knírkem? A co se týče těch vznešenějších výplodů, tak tohle je jeden z těch filmů, které se mne nikterak vnitřně nedotýkají, na které se dívám jako na okno do minulosti - ale ne v tom pozitivním smyslu. Tenhle film pro mě zkrátka není nadčasový, je zatížený až hanba a to mi znemožňuje se na něj napojit nebo ho nějak prožít. Ta terapie láskou tady pro mě není funkční (oproti Langovu modrovousovštějšímu Secret Beyond The Door, kde nová žena opravdu pomůže svému muži z labyrintu předchozích nejistot) a jako jediné ponaučení mi z filmu trčí "nežeňte/neprovdávejte se k čertu za někoho, o kom nic nevíte". (09.10.2014)

Ještě nikdy jsem nezažila tak kontrastní rozdíl mezi originálem a dabingem - ČT2 uvedla tento film v rámci "Filmových návratů", ovšem nějak se jim to nepovedlo - první 2/3 filmu pustili pouze originál v angličtině, což vůbec nebylo na škodu; pak si toho asi nějak "všimli", na chvíli vypadl zvuk a pak najednou běžel český, zcela otřesný, dabing. Přesto nešlo nevidět, jak vynikající je "Rebecca" film. Jen škoda té atmosféry... (30.07.2006)

A půl. Česká televize vysílala tento snímek ve velmi pozdním čase a se svou dvouhodinovou stopáží ve mně vzbudil lehké obavy, aby se mě během sledování nezačala zmocňovat únava. Jenže Hitchcock je mistr a zase to dokázal:) Od začátku až do konce jsem měla smysly zcela nastraženy, byla jsem připoutána k obrazovce a s napnutím, občasným strachem i otevřenými ústy, jsem pozorovala toto ohromující dílo. Rozhodně mě neuspalo, zato mě však dokonale probralo, nedalo mi ani na chvíli vydechnout, ani mi nenabídlo slabší místo, kde bych měla nutkání se podívat na hodiny. Na ty jsem se podívala až deset minut před závěrem:) Děj má spád od úvodních titulek až do závěru. Excelentní výtvarné zpracování exteriérů i interiérů samotného sídla Manderlay, postupné překvapivé vyjasňování zápletky, bravurní hra se světly a tmou, hustá atmosféra, neustálé napětí doplňované ráznou hudbou, okouzlující Joan Fontaine a fenomenální vrcholná a tajemná postava celého snímku, paní Danversová. Měla jsem díky ní dojem, že už asi tuším, kde hledalo inspiraci spousta současných tvůrců ve svých filmech, pro postavy záhadných a zvláštních služebných s kamennou tváří a chladným odstupem:) Možná, že nebýt jí, ztratila by Mrtvá a živá hodně ze svého kouzla. Nad honosným panstvím se vznáší stíny minulosti a uvnitř neustále obchází postava v černém... Tehdy museli zřejmě diváci zažívat v "biografech" doslova infarktové stavy. Uběhlo již přes sedmdesát let a já se dokázala leknout tak jednoduchého "strašícího" prvku, jako otevírajících se dveří nebo větrem náhle otevřeného okna. To mi dokazuje, že Hitchcock bude svým mistrovstvím a tvorbou vždy umět překonávat dobu. (06.04.2011)

Jeden z Hitchcockovch raných hollywoodských filmů. Sice vypadá hodně anonymně až zakázkově, jinak je to ale slušná duchařina. (04.12.2002)

REBECCA je vůbec první film co jsem od Hitchcocka viděl. Byl jsem ohromen režisérovou genialitou, protože to co předváděl se světlem a hudbou bylo úžasné. Navíc perfektně zvládnutá atmosféra (ta samozřejmě u Hitchcocka není neobvyklá, jak jsem se už dříve dočetl). Laurence Olivier a Joan Fontaineová byli typově skvěle obsazení a hráli skvěle. Každopádně určitě se teď hodně rychle začnu poohlížet po dálších mistrových dílech. Na programu jsou PTÁCI A VERTIGO. :) (30.07.2006)

V Hitchově Rebecce vynikne zejména podobnost románu Du Maurier se stěžejním dílem Brontë Jane Eyre. Nikoli náhodou hraje Joan Fontaine hlavní role v obou těchto hollywoodských gotických románech krátce po sobě. Bohužel ale ani ona, ani Olivier v Rebecce nijak nepřekročili dobovou manýru. Seriál z 90. let byl sice také slabý, ale v některých aspektech byla jeho dramatizace mnohem zajímavější, než scénář hollywoodského týmu hvězd. Nicméně látce zkusím dát šanci ještě jednou, pro změnu na Netflixu. (08.10.2021)