Prezident v pořadí

1. série: Myšlenka seriálu je opravdu zajímavá. Celkově seriál je uchopený velice dobře a věrohodně. Je v něm dávka napětí, je v něm dávka zajímavosti, že jaké jsou plány "co by kdyby", a i vybraní herci jsou sympatičtí. Problém nastává v polovině první série, kdy prezident začne řešit "obyčejná" témata a v zásadě zajímavá dějová linka se přesune výhradně do roviny FBI/tajné služby při hledání záporáků. První polovina řady 5*, druhá polovina 3*. (28.04.2019)

Je to celé taková ...no, prostě taková politicky korektní slátanina se spoustou chyb, nelogičností a čišící neprofesionalitou. Prezident je takový hodný, důvěřivý strýček, má jednoho člena ochranky, jeho děti se starají sami o sebe, protože chůvu nemají a o jediného bodyguarda se dělí celá rodina. Prezident si chodí,kudy si zamane, po chodbách ho přepadávají různí kolemjdoucí a novináři, manželka je pipina, která vždy někam vpadne a překáží. Jó, a samozřejmě nechybí agentka FBI , která sama a na jehlách zachraňuje bezpečnost celé Ameriky i v těch nejzávažnějších akcích.Od začátku přesně víte,co se bude dít, kdo je zlý, kdo je ten hodný a jak to celé skončí. A pokud v klidu přeskočíte všechny tiskovky a proslovy,kterých je každý díl plný, vůbec o nic nepřijdete, jen si zkrátíte utrpení. Přesto se na to dá koukat. Nebo je to tím, že mi vytrhli několik zubů, jsem doma a na nic lepšího jsem nenarazila. No, ke konci už se mi z té hromady nesmyslů chtělo zvracet. 2. i 3. sérii si odpustím, nejsem masochista. (06.05.2019)

Béčkový seriál úrovně a myšlenkového rozsahu Rosemundy Pilcherové se dobře sleduje jako černobílý boj dobra a zla. 1) Kdo by nefandil Jacku Bauerovi, který povýšil do funkce prezidenta Spojených států?_____ 2) Chvílemi až hloupé dialogy a dějové zvraty doprovázejí průhledné zápletky na hraně snesitelného a slušného._____ 3) 1.10.2020 - druhé řadě chybí dějová kompaktnost řady první. Už jen 2*. (26.01.2020)

Viděl jsem 7 dílů a končím. Takovou podobnost s House of Cards jsem nečekal, dokonce se ani nemáhali postavy jinak pojmenovat. Tedy ne, že by hrála stejná jména stejné postavy. Ale jediné co oba počiny odlišuje jsou prezidentské děti. A pak kvalita. Zatímco Underwoodovský boj o Bílý dům má pro mě punc uvěřitelnosti, tohle je pouze pohádka plná amerického patosu. Ale možná je to jen o tom, že nemám růžové brýle a nedokážu si představit hodné vládce USA, vykreslené klaďákem Kieferem a jeho věrnou družkou Nataschou, mimochodem stále jí to moc sluší, stejně jako v Californication. (25.11.2016)

Kýfr se na stará kolena transformoval z podrážděného pitbula Jendy Bauera do páprdovitě naivního prasidenta Spojených sráčů amerických, ovšem ukrutně správňáckého, morálně neposqrněného, pyjonýrsky čestného a zásadového, který si libuje v pateticko patriotistických projevech a po nocích samou láskou k vlasti vášnivě prcá srolovanou hvězdopruhatou vlajku. No charakterizace xblití a jako vystřižená z nějaké kýčovité ufonské Emerichárny. Ovšem na straně druhé je tahle naivní konspirační bajka O poctivém chujopletovi, jenž pravdou a návistí sveřepě potře každou lež a nelásku ohrožující integritu nejzdegenerovanější demokracie světa, tak nějak vinně potěšující a svižně odsejpající, až jsem se těšil na každý další díl. A navíc je Mařenka Kvéčko snad jediná ťamanka, které bych dobrovolně zabrnkal na Géčko, aniž by musela přinést vlastní kytaru, platit nebo úpěnlivě škemrat. (22.05.2017)