Režie:
Jan SchmidScénář:
Pavel HanušKamera:
Saša Rašilov ml.Hudba:
Miroslav KořínekHrají:
Jiří Císler, Bronislav Poloczek, Jana Synková, Ladislav Frej st., Petr Popelka, Jiří Wimmer, Jan Schmid, Pavel Havránek, Julius Neumann, Světlana Nálepková, Jiří ŠolcObsahy(1)
Jiří Císler a Bronislav Poloczek jako dva svérázní policajti řeší nejeden „zapeklitý" případ. Byrokratický systém rakousko-uherské monarchie byl předmětem kritiky mnoha spisovatelů a dramatiků Jaroslavem Haškem počínaje a současnými autory konče. Je tomu tak i u mikrokomedie, kterou napsal P. Hanuš a režie se ujal v roce 1980 J. Schmid. Ale napřed dáme ještě slovo skupině expertů, kteří se domnívají, že k tomu mají také co říci... (Česká televize)
(více)Recenze (14)
Československý televizní film, jenž si utahuje z byrokratického a zkostnatělého systému bývalé rakousko-uherské monarchie. V hlavních rolích krátké veselohry s divadelními prvky se představí J. Císler a B. Poloczek jako svérázná dvojice policejních úředníků. Celá taškařice je dosti zbytečně uvedena třemi pány (z nichž jeden je režisér tohoto díla J. Schmid) v televizním studiu, kteří tvrdí, že byla nalezena unikátní nahrávka ze starého mocnářství. V názvu filmu spočívá hlavní vtip celého díla, neboť jak se později ukáže, ztracený manžel a zastřelený výhybkář je totožná osoba. Ve vedlejší roli se objevil L. Frej, jenž byl zatčen za plivnutí na zem a díky podivným myšlenkovým postupům obou komisařů byl prohlášen za šéfa anarchistické skupiny a musí se doznat ke vraždě, kterou nespáchal. Naopak k dvojici nerozvážných chlapíků v kostkovaných sakách, kteří zabili sekyrou nějakého muže a přijdou se na komisařství přiznat, se oba úředníci chovají nepatřičně blahosklonně, jejich udání je zesměšňováno a bez důkazů a svědků, jež si mají sami opatřit, nebude proveden zápis do protokolu. Jednoho z těchto vrahů, kterého hryže svědomí, ztvárnil J. Wimmer. Kromě zajímavé dvojice byrokratických úředníků neshledávám na tomto krátkém, čtyřicetiminutovém televizním díle nic výjimečného, a proto bych ho s klidným srdcem zařadil do slabšího soudku československé televizní tvorby. ()
Lehce cimrmanoidní komedie 1) se jako asi většina děl podobného typu zabývá kritikou byrokratické společnosti, samozřejmě skrytou v rakousko-uherských kulisách a poměrech._____ 2) Chvilkami vtipná, chvilkami nudná dadaoidní hříčka pobaví nejvíce hereckými výkony vyšetřovatelů. Ten hubený je 52letý Jiří Císler, ten tlustý 41letý Bronislav Poloczek. 37letý Jiří Wimmer (vrah z dvojice, s fousy) ještě nedokázal na sebe upoutat pozornost jako později v individuálních skečích. Všichni jmenovaní jsou už po smrti._____ 3) Hvězdičku přidávám za skvělé herecké výkony a za nostalgickou vzpomínku. ()
Schmid otvírá, Císler vládne a Wimmer nebude daleko. Frej jako nikdy, Synková jako vždy, Poloczek skokan roku, Šolc na cenu Týtý. A jde o jedna, dvě... no o moc. Nejvíc. I když úvod je rozhodně víc. ()
Neodolatelně suchá byrokratická absurdita s kouzelnou poetikou Ypsilonky, která mi silně připomněla Gilliamův Brazil. No vážně, kdyby se Brazil odehrával v Rakousku-Uhersku, určitě by to v něm vypadalo nějak takhle. Skvělá dvojice Jiří Císler a Bronislav Poloczek hraje úřednickou přesilovku proti bezmocnému Ladislavu Frejovi, neustále jim do toho lezou vrazi Jiří Wimmer a Petr Popelka a spolu s nimi Jana Synková, jejíž muž odešel pro noviny a už se nevrátil. ()
Reklama