Režie:
Alfred HitchcockKamera:
Robert BurksHudba:
Dimitri TiomkinHrají:
Farley Granger, Ruth Roman, Robert Walker, Leo G. Carroll, Patricia Hitchcock, Kasey Rogers, Jonathan Hale, Robert Gist, Howard St. John, Alfred Hitchcock (více)Obsahy(2)
Na téhle cestě je něco podivného. Příliš mnoho věcí se tu vyskytuje ve dvojicích. Tenisová hvězda Guy (Farley Granger) nenávidí svou nevěrnou ženu. Tajemný Bruno (Robert Walker) nenávidí svého otce. Není to dokonalé východisko pro žertovný návrh: „Zabiji tu tvoji, když ty zabiješ toho mého?“. A teď se dívejte, jak Alfred Hitchcock posiluje dualitu lidské povahy. Čím déle se budete dívat, tím více uvidíte. „Není to fascinující?” ptával se často mistr napětí. Popravdě řečeno, je to dvojnásobně fascinující, protože Hitchcock natočil dvě verze Cizinců ve vlaku. Původní verze jje naprostá thrillerová klasika. Nedávno nalezená, delší pracovní britská kopie nabízí „překvapivé zdůraznění Brunovy okázalosti, způsobu, jakým je přitahován ke Guyovi i jeho psychotické osobnosti” (Bill Desowitz, Film Comment). Odhalování Brunovy skryté podstaty, skvělé scény (tenisový zápas, rozpadající se kolotoč) a napětí, které dokáže vytvořit jen Hitchcock, dělají z tohoto filmu prvotřídní jízdu. (Magic Box)
(více)Videa (1)
Recenze (287)
"Tatínkovi skandál nevadí. Je senátor." Vraždící budoucí zeťák by možná i senátorovi trošku vadil, ale tentokrát není o hrdinově nevině pochyb a hraje se jiná hra. Hra o výměně vražd, kdy se na věci dohodla jen jedna strana a hrdina musí za nenápadného policejního dohledu čistit své jméno. Jsem si jistý tím, že námět v době vzniku smrděl genialitou, Hitchcock si skvěle vyhrál s napětím, děj dopředu nebylo snadné vyvěštit a když k tomu přidám zběsilé rotace těla při tenisovém mači a dobové kopcoidní returny, tak mi ke spokojenosti nic nechybělo. ()
Cudzinci vo vlaku sú 21. filmom, ktorý som od Hitchcocka videl. Ako občas zvyknem písať, nenadchol ma, ale ani nesklamal. Neviem, čím to je, ale väčšina jeho filmov mi pripadá predčasne zostarnutá a viacero postupov v nich prvoplánových. Nemožno však poprieť, že výstavbu deja ovláda majstrovsky. A postava Bruna bola až démonická. Tiež som bol spokojný, keď som ho videl teperiť sa s basou do vlaku. Chýbalo by mi to. ()
Další výborný Hitchcock. Je pravda, že tento film nijak zvlášť nepřekvapuje a plyne po jasně nastíněné linii, ale přesto má skvělou atmosféru a působivě graduje. Za zmínku stojí především vynikající lehce vyšinutý záporák, který mistrně zatlačuje svého protivníka do kouta a některé nepřehlédnutelné režijní inovace a nápady. ()
O Hitchckových filmech se píše těžko - je velmi malá pravděpodobnost, že něco zajímavého vymyslíte, zvlášť o těch snímcích prvotřídních. Cizinci jsou dokonale propracovaný thriller s prvotřídním padouchem, který za padesát let vůbec nezestárnul. Jen hrdina nemusel být takový moula. Takhle to vypadá, že si svoje problémy zasloužil... což ovšem mohl být tvůrčí záměr... ()
Hitchcock v plné síle a nejlepším rozmaru. Miluju, jak si vykládá film jako místo, kde se nikdo nemusí chovat skutečně racionálně a všechno se odvíjí podle rozmařilé "logiky", kterou za pochodu určují zhusta nelogická, až absurdní rozhodnutí, věčně vybočující děj neočekávanými směry. A celý systém přitom dál jede jako na drátkách, jako by nic. Lidičkové na správných místech střídají vhodné grimasy, úbory a pózy, udržují si své naivní či zlomyslné svity v očích, podle toho, jak jim byly rozdány karty, a všechno nejrozmanitějšími oklikami spěje k bravurnímu happyendu, kde se přese všechny trampoty a šmodrchanice musí třeba i náhodou prokázat, kdo byl goodguy a kdo badguy. Je to zdroj obrovské svěžesti, když se na Hitchcockovu tvorbu člověk umí takhle podívat, a samozřejmě a především od toho šibala Hitchcocka nejvtipnější způsob, jak kontuninuálně taškářsky parodovat naši západní společnost, a nezadat si. O to samozřejmější a vtipnější je, že většina jeho fanoušků by v něm sociálního kritika a posměváčka nikdy nehledala a pořád ho mají za "mistra napětí a hororu", což je opravdu povedené. Ale jestli kupříkladu zdejší bravurní vrcholná kolotočová scéna (kdo kdy viděl kolotočové koně s tak vyplazenými jazyky a uštvanými výrazy, jako by je škrtili? To si snad nechal vysochat na zakázku :) Nebo ten věčnost se plazící staříček-věchýtek, kterého všichni postrkují očima, ten klučina, co si celou u zrychlenou jízdu a pumelici mezi oběma soupeři náramně užívá, ječící slečna etc. - jesti tohle není kritická parodie spoluobčanů tak už nic...) není míněna jako komická a uštěpačná, tak jednou v nebi sním svůj klobouk před samotným Hitchcockem. Ale nějak si myslím, že mě spíš laskavě pozve na pár drinků, u kterých se celé hodiny a dny nepřestaneme hihňat a zajíkat. *~ ()
Galerie (80)
Zajímavosti (36)
- Brunov životný príbeh je plný chaosu. Musel kvôli pitiu a hazardu odísť z troch univerzít, prežíva len kvôli drobným napätiam jeho bláznivých nápadov. Riadil tryskové lietadlo, šoféroval auto so zaviazanými očami v rýchlosti 150 km/h a má teóriu, že človek by mal vyskúšať všetko než zomrie. Pri zoznámení sa s Guyom mu závidí s dodaním, že byť významnou osobnosťou musí byť vzrušujúce, zatiaľ čo on je niktoš. Dojem neschopnosti je jednak podávaný ako sexuálna impotencia, súvisí s tým, ako sám až voyeristicky nahliada do Guyovho milostného života. Taktiež to možno usúdiť zo vzťahu s matkou, ktorú spoznávame skrz darovanú gýčovú kravatu, ktorú nechce nosiť, no kvôli nej ju nosí. (Biopler)
- Mezi knižní předlohou a filmem lze zaznamenat několik rozdílů. V původním románu se Bruno Antony jmenoval Charles Anthony Bruno, Anne Morton se jmenovala Anne Faulkner a Guy Haines nebyl tenista, ale architekt. (Dreadd)
- Už v úvodných záberoch snímky sa režisér snaží charakterizovať oboch mužských protagonistov na ich ceste do vlaku za pomoci ich obuvi. Najprv zobrazuje okázalé, čiernobiele topánky Bruna, potom jednoduché topánky k obleku Guya. Vizuálny kontrast je načrtnutý okamžite a „topánková cesta“ pokračuje aj vo vlaku až kým si páni nesadnú k stolu, pričom vždy je ako prvý snímaný Bruno, až potom Guy. Už tu režisér naznačuje, kto bude vo vzťahu dominantný. K počiatku konverzácie dá však podnet Guy, lebo zavadí pod stolom o nohu Bruna. Hitchcock dáva týmto jasne najavo, že Bruno stretnutie neinicioval, napriek tomu, že vie o Guyovi všetko. Skôr to vyzerá, akoby čakal na náhodné stretnutie, o ktorom vie, že musí prísť. Z ich stretnutia sa vykľuje akési nie úplne prirodzené a vysvetliteľné puto. (Biopler)
Reklama