poster

Rodinné štěstí

  • Maďarsko

    Ernelláék Farkaséknál

  • anglický

    It's Not the Time of My Life

  • Slovensko

    Rodinné šťastie

Drama

Maďarsko, 2016, 81 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Davies182
    ***

    Všednost, vrah rodin. Scénář si sice vystačí s málem a režisér krásně využívá komorní prostory jediného (obřího) bytu, jinak je ale tohle maďarské konverzační drama naprosto bez náboje. Načrtnuté linie, ze kterých by šlo ždímat situační dialogové peklo (myšleno pozitivně) často jen vyšumí do prázdna, a vyhrocená scéna zde tudíž v podstatě neexistuje. Na co čučet osmdesát minut na pěkně zahrané, ostře realistické rodinné psycho, když z něj na konci ani nemám depku. Nebo aspoň mrazení.(20.1.2017)

  • Traffic
    ****

    "Jsi krásná. Nádherně stárneš." Rodinné štěstí je asi jediný film, co pamatuju, který s trefnou samozřejmostí vystihuje moji oblíbenou disciplínu "urážlivých komplimentů". Hajdu svůj zjevně autobiografický film vystavěl podle pravidla "z nouze ctnost" - ani na chvíli neopustí svůj byt, ale na omezeném prostoru dokáže přirozeně měnit temporytmus vyprávění, od vyhrocených dialogových výměn po zklidněný závěr. Kamera místy pluje mezi stolky, křesly a rámy dveří, občas se v detailu lepí na obličeje herců, jindy z povzdálí sleduje dění. Ani na chvíli ale nenudí. V souvislostech karlovarské soutěže působí Rodinné štěstí jako menší zázrak, kterému patří Křišťálový globus zcela po právu. Těžko jej ale můžeme vnímat jako dílo, které předznamenává určitý trend nebo postupuje vyloženě pionýrsky. Při porovnání s jinými srovnatelnými "áčkovými" festivaly, Locarnem nebo Rotterdamem, musí být zřejmé, že od Varů asi nemůžeme očekávat objevování budoucích autorských person (jako se to třeba Locarnu podařilo s Claire Denis nebo později s Albertem Serrou a Lavem Diazem, jakkoli tam je to už na hraně). Velmi solidní středoevropský nadprůměr je maximum toho, na co hlavní soutěž KVIFF v tuhle chvíli má. Ale díky i za to.(11.7.2016)

  • Slarque
    ****

    V dnešním světě je čím dál těžší natočit opravdu nezávislý film. Leda byste ho zvládli natočit doma se sebou, manželkou a dětmi v hlavních rolích. Szabolcs Hajdu se vydal touto cestou a uspěl. Přesný a citlivý ponor pod masky členů jedné maďarské rodiny ví přesně co a jak říci, i kdy skončit.(18.10.2016)

  • lamps
    ****

    Skromný konverzační snímek s nicotným rozpočtem se stal maďarskou filmovou senzací roku 2016. V prostoru jediného bytu a s pouhými šesti herci vzniklo lehce komediální drama s ironickým názvem, kde se naprosto přirozeně řeší základní otázky manželského soužití, péče o děti či krize středního věku. Film podchycuje již svými inteligentně napsanými dialogy a civilními výkony herců, mezi nimiž byl i sám režisér se svou ženou a dvěma dětmi, ale značně mu vypomáhá také v průběhu neustále rozvíjená práce s kamerou střídající velké celky a sledovací manévry pohybujících se postav s výraznými detaily ve vypjatých chvílích, a také hudební podkreslení, díky němuž závěrečná tichá a melancholická část emocionálně sjednocuje celé předcházející dění.(6.1.2017)

  • Marigold
    ****

    I všední maska se může lesknout. Po deseti letech skvělý návrat do formy jednoho z největších talentů evropského filmu. Poznával jsem se v tom neúprosně. Balet mezi vztahovými šrapnely ve velkém, ale vlastně příliš malém bytě. #kviff2016(8.7.2016)

  • - Režisér Hajdu, který si zde zahrál postavu Farkaše, obsadil do role své manželky Eszter svou zkutečnou manželku, herečku Orsolyu Török-Illés známou z jeho filmu Bibliotheque Pascal (2010), vlastní dceru Lujzu, která hrála jeho sestřenici Lauru a svého syna Zsigmonda, jenž si zahrál sam sebe, ale jako Brůno. (EKLEKTIK)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace