VOD (1)
Obsahy(1)
Pět obdivuhodných dětí, jež společnost shodně opatřila nelichotivou nálepkou „autista". Upřímný, přemýšlivý Lukáš má osobitý smysl pro humor, miluje film a píše vlastní scénáře. Klavírní virtuos Denis dokáže zahrát náročné skladby vážné hudby, je nesmírně inteligentní a sečtělý. Malého prince zbožňuje natolik, že se k němu neustále vrací. Majda zase ráda rapuje, a jelikož se ničeho neostýchá, okolní svět ve svých textech obnažuje s odzbrojující přesností. Marjamka dokáže vyprávět dlouhé příběhy v angličtině, její neúnavný bráška Ahmed je zase neobyčejně přátelský. Přední český dokumentarista s unikátním autorským viděním nás však nabádá, abychom fenomén autismu navždy přestali vnímat jako lékařskou diagnózu a pokusili se mu porozumět jako fascinujícímu, byť často jen obtížně rozluštitelnému způsobu myšlení. Neboť kdo má určit, co je normální: žít ve spěchu a přehlížet absurdity modernity, nebo spíš ve světě toužebně hledat řád, ticho a klid? (Pilot Film)
(více)Videa (1)
Recenze (74)
Na začátku dokumentu je nám řečeno, že autista netrpí, protože je postižený, nýbrž proto, že je neurodiverzní, nicméně svět je vybudován pro neurotypické. Tomu je podřízeno i jeho zaměření, které schválně naprosto vynechává jakékoli lékařské hledisko problému, nýbrž se snaží nahlédnout do neskutečně barvitého, neurotického a přitažlivého světa, který tak nějak dává vlastně větší smysl než ten pragmatický, reálný. Janek si tak sice umetl pohodlnou cestičku, ve které jen snímá aktéry, aniž by měl nějaké větší tendence stavit před ně nějaké nosné situace a roztomile není schopný zastřít fakt, že autistům jejich uzavřené mikrosvěty prostě závidí, ale ono se mu vlastně není co divit. "Jsem ti ten plakát udělal takovej uměleckej. Ty takový blbiny děláš, ne?" ()
Nedívat se na autismus jako na diagnózu, ale jako na každodennost byl dobrý nápad. A když na tohle přistoupím, tak jsem viděla film o několika mladých lidech, kteří žijí svůj život a potýkají s tím, s čím se potýkají různé děti v různých prostředích a na různých místech. S vílami, nechutí k matematice, s láskou k hudbě, s nepochopením nebo odmítnutím ostatními lidmi, nebo naopak přijetím, respektem a přátelstvím. Víc takových filmů, které ukazují lidské bytosti v celém širokém a bohatém spektru lidských prožitků a zážitků. ()
Pochybuji, že to depresivní děvče je autista. Neznám autistu, který by nebyl rád ve svém světě, byť by byl sebevíc odtržený od toho reálného. Tato není ráda nikde. Buďto je to extrémně projevená póza z nepochopení (možná s histrionskými sklony) anebo jde o endogenní depresi či v horším případě sociopatii. ()
Šok, který přišel po zbídačené Filmové lázni. Janek se coby ryzí dokumentarista lidsky „ponížil“ a dal téměř výhradně prostor jen dokumentovaným. Tím vznikl čistý film o čistých lidech, s několika mistrovskými střihy, které jsou zároveň až dětsky naivní („lidé si hledají smysl života, aby se tady nezbláznili“ kontra bytostně oddaný hráč na klavír). Po řemeslné stránce velmi inspirativní dokument. Po obsahové stránce jedno z nejlaskavějších děl, s jakými jsem se napříč různými druhy umění setkal. ()
Je to skvěle sestříhané, ti lidé jsou zajímavý, ale nakonec to jen buduje klišé "bytostí napojených na jinou realitu, které mysticky rozumí tomuto světu, protože nejsou jeho součástí". Nevím, jestli to není pravý opak toho, o co tvůrcům šlo. Takhle vznikla trochu samoúčelná fascinace, na kterou se hezky kouká a utáhne i těch 90 minut, ale komu tím prospějete, co? 65 % ()
Galerie (6)
Photo © Mimesis Film
Reklama