Vertigo

Roli Madeleine měla původně hrát Vera Miles, ale těsně před natáčením otěhotněla. (Kulmon)

Alfred Hitchcock se ve filmu objeví po 11 minutách v šedém obleku míjící loděnici Gavina Elstera. (Kulmon)

San Juan Batista, španělská vesnice, ve které se odehrávají klíčové scény ve filmu, ve skutečnosti neměla zvonici, ta byla přidána trikem pomocí fotografie. Původně se na místě nacházela kostelní věž byla, která ale byla v roce 1949 srovnána se zemí kvůli napadní dřevomorkou. (Kulmon)

Hitchcock strávil týden filmováním krátké scény, kdy Madeleine upřeně zírá na portrét v Paláci Legion of Honour, než získal to pravé osvětlení. (Kulmon)

Druhý kameraman filmu Irmin Roberts natočil proslulý pohled dolů, aby připravil publiku závrať. Tato pár sekund trvající scéna měla náklady 19000 dolarů. (Kulmon)

Film zprvu měl poměrný neúspěch, z čehož Hitchcock vinil Jamese Stewarta a již spolu nikdy nespolupracovali. (Kulmon)

Hitchcock nechal z legrace několikrát opakovat záběr, kdy Kim Novak padá do vody, přestože byl spokojený s natočením již dlouho předtím. (Kulmon)

Podle Amerického filmového institutu nejlepší film v žánru "mysteriózní" (červen 2008). (džanik)

Podle “Entertainment Weekly“ 19. největší film všech dob. (džanik)

Filmový plakát obsadil 3. příčku v žebříčku časopisu “Premiere“ pro 25 vůbec nejlepších filmových plakátů. (džanik)

Snímek byl po svém uvedení americkou kritikou přijat velmi chladně. Dnes je pokládán za Hitchcockovo mistrovské dílo. (džanik)

Film byl natočen podle románu "D'Entre les Morts" (přeložit můžeme jako Příchod mrtvých), napsaném Pierrem Boileauem a Thomasem Narcejacem údajně speciálně pro režiséra poté, co se dozvěděli, že se pokouší získat práva k jejich předchozí knize, "Celle qui n'était plus" (tedy Ta, která již nebyla více), která byla zfilmována pod názvem Ďábelské ženy (1955). (džanik)

Výraz "vertigo" ve filmu uslyšíme pouze jednou, na začátku, když Scottie hovoří s Midge. (džanik)

Slavný trik simultánního používání zoomu v popředí a rychlých záběrů v pozadí (k vyvolání pocitu závratě) chtěl Alfred Hitchcock původně použít už ve filmu Mrtvá a živá (1940), ale tehdejší technologie mu to ještě neumožnila. (džanik)

Film byl po celá desetiletí nedostupný. Práva k němu, spolu s právy k snímkům Provaz (1948), Okno do dvora (1954), Potíže s Harrym (1955), a Muž, který věděl příliš mnoho (1956), totiž odkoupil zpět Alfred Hitchcock a zanechal jako dědictví svojí dceři. V kinech se pak film promítal zase až kolem roku 1984. (džanik)

Při svém znovuuvedení v legendárním sanfransickém kině “Castro Theater“ v říjnu 1997 (jen několik měsíců po smrti Jamese Stewarta), přinesl film kinu více peněz, než během onoho víkendu vydělalo kterékoli jiné kino v USA. (džanik)

Když se Kim Novak v jedné scéně ptala Hitchcocka jak se má namotivovat, tak jí údajně odvětil, "Kim, vždyť je to jen film!" (džanik)

Empire Hotel, ve kterém James Stewart nakonec nalézá Kim Novak je dnes sanfranciský York Hotel (www.yorkhotel.com). V současné době (září 2008) hotel prochází rozsáhlou rekonstrukcí, po jejímž skončení (v prosinci) se má jmenovat Hotel Vertigo. (džanik)

Kim Novak nesnášela šedý kostým, cítila se v něm omezena. Naučila se ho nosit, až když ho začala brát jako součást povahy Madeleine. (džanik)

Tvůrce kostýmů Edith Head a režisér Alfred Hitchcock spolupracovali na podivném ošacení Madeleine. Šedý kostým vybrali proto, protože se k blondýně nehodil. Svým kontrastem měla působit i černá šála na bílém kabátě. (džanik)