Minnie a Moskowitz (festivalový název)
-
Minnie and Moskowitz
-
Minnie a Moskowitz
Komedie / Drama / Romantický
USA, 1971, 114 min
Režie:
John CassavetesObsah
-
Romantická komedie v Cassavetesově podání nabízí hlučný, našlapaný průzkum přitažlivosti a odpudivosti, z nichž se skládá každý cit. Soustředí se přitom na neuchopitelný vztah obou postav z názvu, dvou zcela rozdílných, ale stejně osamělých lidí. Úzkostná blondýna Minnie Mooreová (Gena Rowlandsová) pracuje jako kurátorka v muzeu moderního umění v Los Angeles a udržuje ponižující poměr s ženatým mužem (Cassavetes). Když jí starostlivá kolegyně domluví schůzku na slepo, která skončí naprostou katastrofou, zachrání ji Seymour Moskowitz (Seymour Cassel), dlouhovlasý, groteskně kníratý hlídač parkoviště z New Jersey. Upřímný a živelný Seymour se rozhodne, že jedině Minnie je pro něj ta pravá, a zahájí usilovné tažení za získáním její lásky (dnes by to mohlo být označeno za obtěžování). Nerozhodná Minnie si je vědoma krajní rozdílnosti jejich povah, ale její víra v romantickou lásku jí nakonec dovolí cit opětovat. V rolích paní Moskowitzové a paní Mooreové se představují skutečné matky Cassavetese a Rowlandsové. (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (7)
-
Jhershaw
Prijemne rozpustile a upovidane sblizovani dvou uplne odlisnych lidi.(9.7.2004)
-
Wolodja
Humorny pribeh o vztahu dvou diametralne odlisnych lidi.(25.9.2004)
-
Elví
Když už vás vlastní matka rozmlouvá vaší snoubence se slovy "Vždyť není vůbec hezký, není žádný Albert Einstein, vydělává málo... tak když není žádné dítě na cestě, tak proč si ho proboha chcete brát???", když vypadáte jako Asterix a zrovna jste ztratili lukrativní práci hlídače parkoviště, ano, i přesto můžete být šťastní! Zpočátku mi na tomhle filmu nepřipadalo nic komediálního, a už vůbec ne romantického, jestli se za romantiku teda nepovažuje to, když vás po návratu domů přítel, sám ženatý otec rodiny, nezmlátí ze žárlivosti... či za komedii to, že sledujete, jak ožralý chlápek v bistru recituje básně. Avšak neuvěřitelné kouzlo všednosti a zároveň nevšednosti, kdy si místy připadáte trapně za jakoby šmírování a sledování něčeho, do čeho vám vlastně nic není, dodává až lehce těžko uvěřitelnému příběhu nový rozměr.(15.10.2006)
-
danoo
Senzitívny príbeh dvoch ľudí žijúcich na okraji spoločnosti, ktorí túžia po vytvorení alternatívy k všadeprítomnej bezcitnosti. Cassavetes sa tiež ironicky dotkol amerického spôsobu života.(18.3.2007)
-
vitekpe
Nebejt tam bohyne Gena, tak nevim nevim...komedie to neni, na to je to moc ukricene. Na druhou stranu atmosferu to ale ma....(4.12.2011)
-
c93
Herecký koncert Gena Rowlands a Seymour Cassel. Povahově i společensky odlišně zakořenění jedinci, kteří se spolu, přes časté výkyvy, cítí šťastni a v bezpečí. Postava Cassavetese pobaví svým typickým neurózním výkonem. A není to pouze Cassavetes, který nás rozesměje. Film baví diváka po celou dobu jeho trvání. Emoce se v průběhu filmu neustále střídají. V jednu chvíli se smějeme (například ve scéně "rande naslepo"), za chvíli se zase schováváme za židlí, když si uvědomíme trapnost situace, poté následuje exploze agresivity. Cassavetes nás nenechává emočně vydechnout. Souvisí to i s jeho konceptem točení filmů. Snaží se film přiblížit životní zkušenosti. Postavy se nám jeví, jakoby hrály improvizovaně, ačkoliv každá scéna se pečlivě připravovala. To je také velké plus všech Cassavetesových filmů. Výhradu mám snad pouze ke konci filmu, s kterým si mohl Cassavetes přece jenom víc pohrát.(6.12.2009)
-
sam_lowry
Geniální romantická komedie založená na lasce dvou absolutne odlisnych lidi, jak jen hlídač parkoviště a kurátorka muzea můžou být, takhle sem se nanasmál už hodně dlouho... živelný Seymour Cassel a neuvěřitelně krásná Gena Rowlands, mezi kterými přebíhají ne jiskry ale blesky lásky a nenávisti zároveň... tito dva herci spolu s Johnem Cassavetesem stvořili několik filmů(Opening night, Woman under influence) které právem patří na místo nejlepších nezávislých filmů své i dnešní doby... Bůh žehnej Evě Zaoralové za Poctu Johnu Cassavetesovi na 39.KVIFFu.(11.7.2004)