Do You Keep a Lion at Home?
Režie:
Pavel HoblKamera:
Jiří VojtaHudba:
Wiliam BukovýHrají:
Vladimír Očenášek, Josef Filip, Olga Machoninová, Miloš Preininger, Dagmar Kofroňová, František Löring, Jan Brychta, Arnošt Faltýnek, Jiří Valenta (více)Obsahy(1)
Poté co Pepík s Honzíkem najdou zavřenou mateřskou školku, se oba vydají na svou první samostatnou prochazku po Praze, kde se dostanou jak do muzea, tak do kouzelné země. Jak rádi se vrací domů ke svému lvu... (oficiální text distributora)
Recenze (23)
Zestántěný film přinesl dostatek prostoru pro dětský film. Tak mohl vzniknout i tento hravý trikový kousek plný dětské fanazie a poetiky. Prostor daný dětským protagonistům je v tomto filmu ojedinělý, oba hrají skutečně hlavní role, dospělí herci jsou pouze jako nezbytný doplněk. Míra barevné animmace je významná, nevybavím si žádný jiný film z let šedesátých, který by měl tak bohatou trikovou a animovanou složku jako tento. ()
Velmi příjemný film plný dětské fantazie o dvou bratrech, co mají jet na výlet s mateřskou školou, ale výlet se pro infekci nekoná, školka je zavřená, a tak bratři zažívají různá dobrodružství ve městě. Hrají: Ladiskav Očenášek (Pepík), Josef Filip (Honzík), Olga Machoninová (dívka s okarinou), Miloš Preininger (otec), Dagmar Kofroňová (matka), František Löring (muž s deštníkem, mluví O. Korbelář). Jan Brychta (malíř). Film. získal několik cen na XVI. MFF v Benátkách v r. 1964. ()
Krásné svou čistotou. ()
Psycho snímek plný mrtvolek a zrychlení obrazu i zvuku, s kreslením do obrazu a animací všeho možného. Většinou fajn, ovšem některé scény - zvláště k závěru - snímek pouze natahují a bohužel nudí. ()
Zaslúžene zabudnutý film, kompletizujúci všetky nectnosti a zlozvyky československej kinematografie v tom období. Dopozerateľné iba s využitím rýchloposunu. Vysoké hodnotenia považujem viac za prejav akejsi formy vlastenectva, než dobrého dojmu z filmu. ()
Film mě zcela fascinoval tím, jaký že je možno i natočit. Ano, to bylo to dobrodružství, kam se taky tento snímek vřazuje, ale jinak odpovídá době vzniku, a pokud dělíme filmy na dobré a špatné, tak zde se kloním k tomu druhému hodnocení. Roztomilé děti zažívají při svém bloudění Prahou zajímavé příhody, ale nejde o realitu, ale blouznivou fantazii. To by nevadilo, pokud by šlo o zábavnou podívanou, a to tenhle film pro mě nepředstavuje. ()
Groteskní část s malířem a jeho trablemi se stojankem a pak následně hravé animované malování Karlova mostu přímo na Karlově mostě, to byly dvě pasáže jdoucí po sobě, u kterých jsem se na ten film nemohl vynadívat. Bavilo mě v tom i pár dalších scén a výtvarných i hudebních nápadů, překvapily mě dvě snad nikdy neslyšené dětské písničky nazpívané mladým Karlem Gottem(!). Ale jestli se na něco nemůžu vynadívat teď, tak od údivu, kolik zdejších fajnšmekrů a náročných cinefilů včetně uživatelů Bluntmanova kalibru šouplo této pozapomenuté infantilní raritce pro děti a mládež plných 5 hvězd!(?) Já jsem si říkal, že ty slabší 3 hvězdičky sice dám, protože zdařilé momenty to v sobě mělo častěji a jisté kouzlo jsem cítil i v závěru. Stejně tak nápad skloubit film pro ty nejmenší s tak obrovskou dávkou surrealismu se každý den vážně nevidí. (Z domácích šedesátek jsem ještě v podobném duchu viděl Automat na přání a ten se mi navzdory zdejšímu nižšímu hodnocení líbil určitě víc.) Ale spíše, než cokoliv, co by zavánělo klenotem a velkým zážitkem, beru Máte doma lva? jako nanejvýš originální kuriozitku, u níž jsem se občas nevyhl i znudění. Některé scény mi připadaly dlouhé a pár vtípků až bizarních. Celkem mě dostalo, když československý pes z roku 1963 začal kombinovat češtinu s anglickými hláškami typu very well. :o) Závěrečné auto závody jsou nasnímané dostatečně poutavě, ale nejsem si jist, kolik z nich tvoří jen koláž archivních záběrů. [55%] * Hudební okénko: ♪ Daleká cesta, daleká // ♫ Abyste kluci věděli ()
Škoda, že to není krátký film, tak na 40 minut, ten by měl jistě jiný švih. Zde několik pěkných nápadů, zvláště těch animovaných, ale ty se utápí ve vatě, která má zaplnit zbývajících 40 minut. Moc se mi líbí výtvarná stránka zajišťovaná Janem Brychtou, jehož obrázky v dobových dětských časopisech a knihách jsem měl moc rád. Jinak, ten námět, že dva kluci předškolního věku bloudí sami Prahou až do zatmění je dnes tak námět na sci-fi či horor, nikoliv na pohodový dětský film. ()
Přiznám se, že mi není jasné, jak je možné, že tento film je na ČSFD tak vysoko hodnocen. Já jsem u jeho sledování setrval jen proto, abych se přesvědčil, zda bude tak příšerně nudný, nesmyslný a naivní až do konce. A nastojte! byl. ()
Film Máte doma lva? je jedním z těch, který není dnes moc znám. A je to myslím škoda. Tohle by se mělo pouštět dětem místo některých krávovin, na které se často dívají. Nejsem z něj u vytržení jako jeden můj vyučující, ale přesto se mi dost líbil. Kouzelný, nevinný, magický, imaginativní... Žádnou logiku nehledejte a kochejte se. Na dobu vzniku spousta inovativních nápadů, nezapomenutelné scény a hlášky, ale i zdlouhavé a nudné scény. Dva roztomilí kluci. To vše je Hoblův Lev. ()
Hmm...námět tak na povídku, špatný scénář.. Za hru Máte doma lva obdržela Sheila Miroslava Ochová v „malých Benátkách“ Zlatého lva ()
Čekal jsem, že se dočkám ... počkejte si ... ještě si počkejte... tak co, už vás to čekání štve? Asi jako mě u tohohle filmu, když jsem očekával kouzla, fantazii, ale dostavila se jen nuda. No dobře, bylo tam pár zajímavých scének (dopravní strážník, pán s deštníkem, plakát), ale natáhnout to na 80 minut byla chyba. Na rozdováděnou Zazie v metru to nemá. (A to jsou na ní kluci dva.) ()
Neskutečně roztomilí chlapečci v neskutečně nudném filmu. Na scénu, kdy jeden z nich diriguje štěkot psů (!!!) v kostele (!!!) a k tomu začne hrát nějakej big band (!!!) jsem nevěřícně zírala, stejně jako na to vysoké hodnocení tady... ()
já nesnášel dětské filmy už v pěti letech. Zajímal mě Vinetou, Tekumseh a Alain Delon, co vždy sbalil nějakou buchtu a pak všechny postřílel. Nezměnilo se to. Vydržel jsem 10 min. ()
Obecně podobné filmy nemám rád. Děcka se na to dívat nemusí, protože to prožívají (navíc každé má fantazii jinou) a dospělí to nepotřebují takhle infantilně. Celé je to uřvané, roztahané a logicky beznadějně zastaralé. Největší hodnotu má dokumentaristická stránka záběrů z Prahy začátku 60. let. ()
Ujecenej, zmatenej a nudnej film. Mozna kdyby mi bylo 5 a zil jsem v sedesatkach...ale to se nikdy nedozvim. Momentalne nestravitelne. ()
"Soudruzi...tak...strašte na dvě směny!" :)) Film s neuvěřitelnou fantazií a spoustou obrazových vtípků. ()
Honzík a Pepík, dva bráškové, se jednoho dne kvůli zavřené školce toulají po Praze: řídí dopravu, seznámí se s malířem na Jiráskově mostě, a co namalují, to je skutečné; následně je provází mluvící pes, ať už Národním muzeem, nebo černokněžníkovou říší pod fontánou. A to stále není vše: dostanou se totiž rovněž na zasedání strašidel a končí dramatickými automobilovými závody. Zkrátka by se zdálo, že při takových rozmanitých zážitcích musí být film nabitý akcí. Jenže není. Všechny scény jsou přibližně třikrát delší, než by potřebovaly. Pochybuju, že to kdy nějaké dítě dokoukalo do konce. A už vůbec případný dětský divák nemohl vědět, o co tam jde... místy je to poněkud surreálné. :) Ale herci si s velkou rolí poradili dobře. Menší Honzík se pořád do všeho cpe, rozumbrada; Pepík je umírněný a zachovává si zdravý odstup. "Pane, prosim vás, umíte číst?" - "To je moje věc." :) ()
Velmi příjemná dětská groteska plná fantazie a kouzel. Dva malý bráškové Pepík a Honzík spěchají s taťkou do školky. Mají jet na výlet. Nestíhají a tak je taťka ještě venku opustí před onou školkou, vběhne na poslední chvíli do autobusu a odjede. Kluci však zjistí, že je školka zavřená z důvodu nemoci. Začnou se tedy toulat velkoměstem a všímat si běžných věcí doplněné svou fantazií. Byť je film převážně černobílý, některé důležité věci ve středu zájmu jsou barevné (namalovaná červená helikoptéra na plátně, žlutý deštník nesoucí přísný pán v klobouku...) a některé pasáže jsou celé přes barevný filtr, jaké známe třeba s filmu 'Limonádový Joe'. Ony barvy jsou však tak pobledlé, že si toho snad málokdo všimne. Dojde i na animaci soch a pohádková strašidla. Zkrátka, dětská fantazie nemá mezí. Nevím jak v 60. letech, ale dnešního dětského diváka tento snímek těžko zaujme. Natočeno je to báječně, ale spíše si z nostalgie zavzpomíná dospělý divák. Opomíjený dětský film, což považuji za velikou škodu. ()
Název je opravdu povedená finta. Spolknul jsem jim to i s navijákem!! Lev se ve filmu mihne pět vteřin na začátku a dvě vteřiny na konci. Lev Agoš je navíc napsán v titulcích jako první – hlavní postava. Tady ale už vážně přestává sranda. Pomatené pobíhání chlapců po městě a v kanalizaci jsem nepobral. Vtipný to taky neni. Pěkný je malování obrazu Pražského hradu, ale tomu zase předchází předlouhé a natahované stavění stojanu à la groteska. Prča je jen jak pes Trik (další trik) tahá kluky na špagátu po muzeu, kde jsou bingo!!! hezcí dinosauři. Jak jinak. Dobrá hudba, písně taky nejsou úplně špatné, ale celkově nudááá. Musel jsem to pustit větší rychlostí, abych vůbec dokoukal. Symbolika: 21:48 – „vánoční stromeček“; 22:00 – devilhorns; 24:07 – Rosůlková knír; 1:16:47 – devilhorns. Zasvěcení odborníci jistě viděli další znamení + strašidla – démony a tak tomu nasázeli ceny. Ale žádné dítě u tohodle nemůže vydržet. ()