Časožrouti

Kingova novela o časožrútoch vyšla v prvej polovici v 90. rokoch aj v slovenčine a následne viackrát v češtine. Patrí k mojim obľúbeným napriek tomu, že je ku koncu šmrncnutá sci-fi a King a sci-fi nejde vôbec dokopy, toto je ale výnimka potvrdzujúca pravidlo. Je to veľmi dobre napísané, autor má rád postavy, volí ľudský prístup k šialenej zápletke a hrdinovia jednajú tak, ako by sme v podobnej situácii konali my, kebyže sa zobudíme na palube lietadla bez pilotov a pod ním žiadne mesto nesvieti. Preto som sa na televízne spracovanie o dĺžke 180 minút tešil. Réžie sa chopil zručný remeselník Tom Holland (o rok neskôr zadaptoval novelu Richarda Bachmana ZCHRADNI! + kedysi natočil HRÔZOSTRAŠNÚ NOC a prvú DETSKÚ HRU). Do hlavných rolí obsadil spoľahlivých pardálov: Davida Morsea (ktorý má pre kingovky slabosť: ZELENÁ MÍĽA, SRDCE V ATLANTÍDE), Frankieho Faisona (dobrácky ošetrovateľ Barney z lecteroveskej ságy) a Bronsona Pinchota (Balki zo sitkomu Perfektní príbuzní, šialený francúzsky kaderník z posledných sérií Kroku za krokom). Toľko k suchým faktom. Ako sa LANGOLIERI alias ČASOŽRÚTI vydarili ako film? Nedostatočný rozpočet vďaka šikovnej zápletke (podstatná časť deja sa odohráva v uzavretom priestore: lietadlo, letisková hala) nie je poznať. Spoznáte to až nástupom proste neopísateľných počítačových efektov. Keď uvidíte, pochopíte. Ku koncu príbehu  dochádza dych (a vinou otrasných CGI čiastočne i úroveň). (09.01.2009)

Tenhle film jsem viděl jako malej, sice jsem čekal nějaký příšery, už jenom proto že jsem Kinga tolik neznal, a nakonec jsem dostal docela solidné film který mě bavil. Když jsem to viděl teď tak jsem viděl jen slepenec scén které se odehrávaly skoro všechny na jednom místě a čekaly mě fakt neuvěřitelně stupidní dialogy které neměly hlavu ani patu. Navíc tu máme neuvěřitelně špatné herce který režisér rád snímal z nejbližšího možného úhlu. No a závěreční Časožouti? Ty byly spíše k smíchu. Je až zajímavé co se mi v mládí líbilo ale aspoň z nostalgie dávám 3*. (06.02.2013)

Niekedy mám pocit, že človek by sa mal hanbiť za to ak sa mu páčia diela, ktoré väčšina akosi neprijala, alebo až poslala niekam do odpadu. "Langoliers" je jeden z týchto filmov. Osobne musím povedať, že neviem ako by sa to dalo zadaptovať lepšie a či by niekto reálne dokázal langolierov (príšery) spracovať dnes lepšie. Možno keby sa zmenil dizajn, ale neviem čo by pomohlo. Herci sú podľa mňa celkom fajn a občas z toho vzniká aj celkom dobrá komédia najmä v scénkach s Bronsonom Pinchotom. Je to ale verné novele, čo ma moc teší, drží to neustále v napätí a je to predsa len inovatívny nápad ohľadom cestovania v čase. Napriek negatívnym hodnoteniam je to podľa mňa dobré spracované a viem sa k tomu kedykoľvek vrátiť. (25.06.2015)

40% - Film je technicky rozdělen do dvou dílů, ale příběhově na tři části: první, když hrdinové zjistí, že jsou na palubě letadla sami, druhá na letišti v Bangoru a třetí cestou zpět. Asi nejzajímavější je část první, kdy divák stejně jako hrdinové stojí před tajemstvím, kam se z letadla poděli všichni ostatní. Po přistání na letišti je ještě dobře ztvárněná stísněnost situace a hlavně sice vzdálená, ale blížící se přítomnost tajemného nebezpečí. Jakmile však začal Toomy příliš magořit, s filmem to šlo dolů. Také to, jak hrdinové začali přicházet na to, co se s nimi stalo a jak se zachránit, bylo trošku nevěrohodné (některé závěry, které učinili, byly spíš dílem náhlého vnuknutí, než logické dedukce). A Toomyho vyšilování bylo až moc ujeté. No a co říct k samotným Časožroutům? Že mi připomínali spíš parodii na Pacmana, než cokoliv jiného. Asi by bylo bývalo lepší, kdyby zůstali v rovině neviděného zla, tohle bylo opravdu crazy. Cesta zpátky už měla za cíl příběh uzavřít. Opět mírně nelogické "dedukce" správným směrem, aby vůbec mohlo dojít k happyendu. Původní povídku jsem nečetl, ale přijde mi, že hlavní myšlenka příběhu je zajímavá a originální. Ale zpracování trošku pokulhávalo a nejhorší byli samotní Časožrouti. (26.08.2018)

Poviedka Langolieri zostáva mojou najobľúbenejšou zo zbierky Štyri po polnoci. Bohužiaľ televízna adaptácia je šialene rozťahaná - znesiteľnejšia ak si ju posúvaním zostriháte len na scény, keď sa deje a hovorí niečo podstatné. Hlavne preskáčte všetky tie mučivé chvíle, keď sa hrdinovia vzájomne presviedčajú o tom, ako sa majú ponáhľať, lebo majú málo času, ale pritom iba jalovo postávajú, čumia do blba a potom ešte slimačím tempom rozoberajú detaily, ktoré by mohli doriešiť neskôr - hrozne ma rozčuľovali! Jednoducho si myslím, že keď ide o prežitie, tak namiesto poskytovania psychoanalýzy chlapcovi, ktorý je paralyzovaný myšlienkou, že práve niekoho zabil v sebaobrane, mu treba streliť facku a povedať "na toto teraz nemáme čas, k psychológovi pôjdeš potom, ak to prežiješ - vstávaj a ideme!" (no už si nepamätám, ako to riešil King). Podobných situácií je tam dosť, nehovoriac o tom, že takmer všetko sa deje v spomalenom tempe - akoby režisér povedal hercom aj štábu "počúvajte, máme len scenár podľa poviedky, aby sme ho natiahli na 180 minút... tak sa snažte". Fakt nervy píliaca zívačka, ale pozrela som si ju, lebo som bola zvedavá, ako to s tou skvelou poviedkou dopadlo. Radšej znova prečítať. (16.07.2012)