Moonlight

Uf, tak za toto sa dnes rozdávajú Oscary? Zvlášť ľúto mi to príde preto, že za minulý rok vznikli naozaj zaujímavejšie snímky, ktoré ale ostali takmer bez povšimnutia. Moonlight u mňa nefungoval. Černoch bez otca, matka feťáčka, otĺkaný spolužiakmi a vlastne celým životom...toto sme tu už mali a niekoľkokrát. Ale vlastne už dávno vieme, že Oscary nie sú len o dobrých filmoch. (01.05.2017)

Mahershala Ali to má opravdu slušně rozjeté. Stíhá blockbustery (Hunger Games), seriály (House of Cards, Luke Cage) a teď je ještě nominovaný na oscara a dokonce se objevuje i v Hidden Figures, za které tedy nominovaný není, to jsem však doposud neviděl, tak nemohu soudit. Na druhou stranu jsem si vědom faktu, že sice Hopkins dostal oscara za Hannibala a to ve filmu byl pouze 16 minut, ovšem Ali je zde opravdu málo. Když už tak to stojí za to a je cool, jenže film je hlavně o jiném chlapci, kterého sledujeme ve třech etapách života (snad nemusím zdůrazňovat, že kdo viděl onu autentickou scénu, kdy Ali učí Hibberta plavat, patří k vrcholům nejen toho filmu, ale celých oscarů! Kdyby se nominovalo za nejlepší scénu, měl bych jasno) a pro mě osobně to tak poučné nebylo. Je to sice nasnímané výborně a Barry Jenkins se jistě v Hollywoodu neztratí, ale když pominu celkově fakt, že mě tyto dramata nijak zvlášť neoslovují, tak dané dané téma s hledáním své identity (potažmo sexuality) už jsem viděl zpracované nesčetněkrát. Vítězství na Globéch mě tedy celkem překvapuje, ačkoliv o nominacích nemůže být pochyb. V hitparádu na oscarech ale nedoufám, hudbu jsem zaznamenal až ke konci v jukeboxu a Naomie Harris pro mě podala uvěřitelnější a sympatičtější výkon v neprávem přehlíženém Collateral Beauty...6/10 (23.02.2017)

Pre všetkých milovníkov scén, ako keď sa napríklad dvaja černosi lížu a chytajú za péra, to bude film roka. Nadrbať všetky čierne filmy do nominácií na oscara, to nie je pozitívna diskriminácia, to je choré. Tento film je toho odrazom. Je výlučne natočený pre získanie nejakej ceny. Aby bol úspech zaručený, tak okrem černchov tam museli pridať aj buzerantské pasáže. Normálnemu človeku sa dvíha žalúdok, homoklády sa vytešujú a akadémia odmení veľdielo nejakou soškou. Každý rok musím konštatovať, že Oscar ide dolu vodou, a to len pre to, že v tej akadémii už sedia samí zvrhlíci, ktorý povyšujú oplzlosť na umenie. (17.02.2017)

Letos ty Oscarovky vidím černě! Tady cítím povinnost dodat, že netrpím tím druhem xenofobie, kterému se říká rasismus, naopak, přismahnutí lidé mi nevadí a když mi zrovna třeba natírají plot nebo staví pyramidu, nevadí mi dokonce vůbec, ale ty přehnané útoky na zlatého plešouna plné hloubek, citů, nadějí, poselství, štěňátek a ufňukaných negrů mě prostě neskutečně iritují. Musím také reagovat na část komentáře jednoho ze svých předřečníků, který tvrdí, že pokud by tento film natočil bílý režisér s bílými herci, neštěkl by po něm ani pes. To je sice fakticky pravda, ale v tomto případě to nelze považovat za relevantní argument. Kdyby v jiných filmech sbírali bavlnu modroocí blondýni, co vypadají jak dělníci vápenky a Pearl Harbor by napadla četa indiánů, taky by to asi úplně nefungovalo. Do určitého kontextu je zkrátka nezbytné zasadit určitou rasu. Jak říkává můj přičmoudlý kamarád: „To jsem tenkrát v baru sbalil jednu nadrženou Češku, která mě vzala k sobě dom. Po vášnivý předehře se nahá položila na postel a říká: ‚ukaž mi, že to, co se o vás černejch říká, je pravda‘. Tak jsem jí ukradl kabelku a zdrhl.“ (02.02.2017)

Moonlight je sice až nebetyčná a dost na sílu tlačená konstrukce. Chudý, černý a homosexuální hlavní hrdina, se kterým prožíváme tři etapy jeho života, vlastně prožívá dost standardní oscarový dějový oblouk. Práce s vynechaným, nedořečeným, zamlčeným to ale zkrátka posouvá na vyšší rovinu. Jenkins si na sebe sice zvolenou narativní strukturou trochu upletl bič, protože po fantastickém začátku a prvním časovém skoku si člověk už jen odškrtává povinné zastávky a zbytek filmu je trochu bolestivě předvídatelný. Nicméně i ve slabších chvílích to zachraňuje forma, která dokáže být naturalisticky krutá, poeticky podmanivá i progresivně dráždivá. No a herci, samozřejmě, tedy až na otřesně přehrávající Naomie Harris, která je tím největším ztělesněným klišé, které Moonlight obsahuje, a že jí Viola Davis přebrala toho povinně černého Oscara kvituji s velkým povděkem. Jinak jsem s těmi třemi soškami pro film relativně v pohodě, měl jsem větší favority, ale výhra Moonlight asi byla potřeba. 80 % (13.10.2017)