Miss Golem
Režie:
Jaroslav BalíkKamera:
Josef IllíkHudba:
Karel MarešHrají:
Jana Brejchová, Jan Tříska, Martin Růžek, Josef Somr, Antonie Hegerlíková, Marie Rosůlková, Luděk Munzar, Svatopluk Beneš, Ota Sklenčka, Vladimír Hlavatý (více)Obsahy(1)
Vědecko-fantastický snímek Jaroslava Balíka podle scénáře Josefa Nesvadby vypráví příběh z futuristické Prahy 20. let minulého století. Na výstavě Futurum představuje hosteska Věra, dcera významného továrníka, řadu nových mechanických robotů do domácnosti, kteří by efektivně dokázali zastat lidskou práci. Vynálezce Petr pozve půvabnou Věru k sobě do laboratoře, kde ji seznámí s o něco odvážnější myšlenkou – tvorbou „golemů“, dokonalých lidských dvojníků. Jeho pokusy byly zatím neúspěšné, to se však změní ve chvíli, kdy se Věra k jeho stroji přiblíží a mimoděk přivede na svět svou dvojnici, prvního golema, nebo spíše golemku. Věřina identická kopie je zprvu velmi pracovitá, silná a poslušná, ale brzy se u ní projeví nekontrolovatelná touha po bohatství… (Česká televize)
(více)Recenze (40)
Praha, 20. léta: Vědec Jan Tříska vynalezl klonování a průvodkyně po expozici mechanických robotů Jana Brejchová přijde jako slepá k houslím ke své dvojnici. Brejchová č.1 je romantická idealistka, toho času na útěku od svého zazobaného tatínka, Brejchová č. 2 je strojově racionální bytost, připravená jednat v zájmu svého předobrazu i proti jeho vůli. Zní to jako příležitost k rozehrání skvělé fantastické komedie, i jméno Josefa Nesvadby jako autora námětu se zdá být zárukou. Ale... Jana Brejchová není Iva Janžurová, nepodařilo se jí své dvě role dost zajímavě odlišit a při nevyhnutelných záměnách je děj poněkud nepřehledný. Nemusím dodávat, že tradičně nešikovná režie Jaroslava Balíka problém ještě prohloubila. Podobně jako jeho starší adaptace Nesvadby, Tarzanova smrt, hemží se i Slečna Golem spoustou nepotřebných postav, a stejně jako ve starším filmu se nedaří najít optimální kompromis mezi rozvláčně upovídanými a chaoticky akčními scénami. Že se na film přesto dá dívat, je zkrátka zásluha neobvyklosti námětu, přítomnosti herců, které člověk rád vidí, vizuálního futuretrostylu, ale bohužel ne způsobu vyprávění nebo snad vyvolaného zájmu o osudy hlavních postav. Při vší skepsi jsem čekal víc. 40% ()
Tato vlna československé sci-fi šedesátých a osmdesátých let není nezajímavá a nepůvabná. Má stále cosi do sebe a je se na co dívat. Obdiv si zaslouží futurizující zakotvení doby před 100 lety a humorné prvky, které se do scénáře i režie tu a tam vloudily. Ve filmu také doznívá atmosféra konce šedesátých let a jejich uvolněnosti a svobody. Limity filmu jsou limity Nesvadbovy literární předlohy, ale nevylučují přesah vědy a snahu o pohled do budoucnosti. Pojetí dvourole Brejchové je vykladatelné i jako autorský záměr. ()
(3x) Slečna Golem s každou reprízou zraje jak víno. Aneb co víc si přát, když tu máme dvakrát Janu Brejchovou v jejím nejatraktivnějším věku a vědeckotechnický pokrok 20. let? Skvělé dialogy, jemný humor, příjemné kostýmy (ačkoli se míchá moda dvacátek a sedmdesátek skutečně podivně) a víru v budoucnost. "Nedělej slzy." - "To nám neprospívá." - "Bolely by nás nohy." ()
Vcelku průměrné sci-fi. Pro mne ani ne tak komedie, jako spíše drama. Nesvadbovy knihy jsem měl svého času oblíbené, co se týká filmu, je ale tahle adaptace nejméně zdařilá. První tři třetiny se poněkud táhnou bez výraznějších dialogů, až ta poslední dostane spád. Akce, mrtvoly a jde o život. Původní ideologický osten je notně obroušen, zdálo by se, jenže i dnes sedne na naše kapitalistické zbohatlíky, kteří byli původně komunisty, nebo mají moc a kapitál jejich děti. Ostatně jednoho z největších kapitalistů a komunistu současně máme až tam, tam ....nahoře. ()
Vynikající nadčasový snímek, který výborně podchytil téma klonování a umělé inteligence. V časově neurčené budoucnosti, se mladý vynálezce zmocní tajemství stvoření života a jak je zde vylíčeno 100% náhradníka za každého člověka. První klon je kopie vynálezcovi právě objevené vyvolené Věry. Stroj, nebo klon je ovšem tak dokonalý, že nejen mate, ale také odstraňuje ze scény všechny sobě nebezpečné lidi. Prostě golemka pochytila ty nejroztomilejší lidský vlastnosti. Proradnost, touha po majetku a moci. I když se jí podaří, společně s lidmi, kteří přemýšlejí stejně, dokonale zmást i samotného vynálezce, honba za majetkem se jí stane osudnou. A to dokonce na její svatbě. Geniální vynálezce to však nejsou jen geniální vynálezy, ale i geniální plány a strategie a to nakonec zvítězí. ()
Takmer neznámy film so zápletkou, ktorá by v tej dobe poslúžila takému Vorlíčkovi na bláznivú komédiu. Slečna Golem je ale skôr milostnou sci-fi drámou, ktorá sa len tak mimochodom neberie smrteľne vážne. Namiesto fórov tu je akcia, stále chce niekto niekoho zradiť, prípadne zabiť. A dočkáme sa aj tých mŕtvol. Hodinka a pol celkom rýchlo ubehne, poplatnosť dobe a ideológiu som vôbec neriešil, na čo sa tým zbytočne zaťažovať. Skôr 50% než plné tri hviezdy, ale máme tu hneď dvakrát Brejchovú a Tříska podobnú úlohu "nežného zmätkára" myslím nikdy nehral. ()
Tříksa a Brejchová, dobová záležitost, takže kdo chce ochutnat kousek z jednoho druhu atmosféry 60. let, tak má možnost. ()
,,Největší akce od stvoření světa" ... aneb vynálezy zkázy éry Karla Čapka v odlehčeném komediálním pohledu. Robotické stroje se zdokonalují, stejně jako vědecký vývoj genetiky včetně pokusů o klonování, které jsou již bohudík oficiálně zakázany. Jan Tříska vytvořil roli vynálezce, který se i přes svojí genialitu nepodlehne touze po penězích, bohaství a snaží se i prostřednictvím své profese bojovat za lidskost, na druhé straně brilantně stvárnění "imperialisti" na čele s Martinem Růžkem a Luďkem Munzarem. Obsazení Jany Brejchové do hlavní dvojrole ženy a jejího klonu - golemky - přináší spoustu zábavných chvil včetně záměn a vtipných "automatických" hlášek golemky jako ,,Bolely by nás nohy... Alkohol nám neprospívá... Peníze jsou prospěšné, škoda utrácet." "Slečna Golem" mimo zajímavého námětu, vtipných hlášek a dialogů, gagů nepostrádá ani určité poselství a myšlenku (což se třeba o mnohem populárnějším kousku "Pane, vy jste vdova!", kde se hrdinové navzájem šíleně vraždí, nedá říci). Láska zde zvítězí nad vědou a nebezpečnými vynálezy, které někdy (nejen v fantasy příbězích, i v životě) mají negativní důsledky na život. To všechno zde zobrazeno přes nadhled, vtip, lidskost i romantiku. Nadčasový a neprávem opomíjený snímek, který nemá daleko k tomu, aby byl označován za kultovní komedii. Snad jen málo repriz v TV tomu brání. 90% ()
Nějak jsem se do toho nedostal. Film mixuje různé styly od komedie, romantiky a crazy přes vlastně drama a kritiku kapitalismu, jako by film vznikl někdy ve 30. letech 20. století, a neštítí se ani dvojnásobné vraždy, což mi přišlo už opravdu přes čáru. Marešova bigbítová hudba tomu dává zase šmrnc diskoték 60. let, což se sem - i díky historizujícím kostýmům - rovněž moc nehodí. Děj je natahovaný, že i při tak krátké stopáži hodně, ale hodně nudí a nezajímá. Brejchová sice ukazuje, co jí tehdejší cenzura ještě povoluje, a jako drsná kopie je chvílemi zajímavá - ale opět mi přijde, že není ta postava dotažená úplně do všech podrobností a možností a chvílemi se nechová tak racionálně, jak je nám předkládáno, že by chovat měla. Navíc Tříska je možná skvělý dramatický herec, ale jeho pokusy o komiku jsou marné, prázdné a povrchní. Exteriéry Karlových Varů působí pak nevím proč tak nějak lacině. ()
Můj dnešní výběr českých kousků rozhodně nedopadl podle mých představ. Od této Sci-Fi / Fantasy komedie jsem očekával více, než se mi nakonec dostalo. Jana Brejchová byla skvělá jako vždycky - stejně jako Jan Tříska, ale ani jejich um nedokázal z hodně průměrného scénáře vytřískat víc. Přiznám se, že jsem několikrát použil rychlé přetáčení, protože bych u toho v určitých pasážích usnul. ()
* * * * A GUILTY PLEASURE * * * * ()
No Macourek-Vorlíček to síce nieje, ale ide o pomerne zábavný československý výlet do oblasti sci-fi. Film však trpí zdĺhavosťou a už tu neraz spomínanou normalizačnou ideológiou, ktorú napr. také snímky od vyššie spomínanej dvojice, vzhľadom k diváckej atraktívnosti zanedbávali. ()
Podle mne velmi zábavný ( v tom dobrém slova smyslu) film. Rozhodně ale ne komedie. Je to film se skvělým námětem, dobrými dialogy, dobrým obsazením, ale možná trochu nevěrohodným zpracováním v momentě, kdy se golemka ze stvoření, které se v lidském světě tak úplně ve všem neorientuje, najednou s přehledem mění v cílevědomou bestii. Tady se mi zdá, že se to nepovedlo úplně vybalancovat a možná to může někomu i ztížit orientaci v tom smyslu, že nebude vždy vědět, "která je která". Ale dá se to přežít. ()
Budoucnost patří technice, ale nemělo by se to samozřejmě přehánět. V dnešní době působí tenhle film více než úsměvně. Ale, že bych se u něho řezala smíchy, tak to se nestalo. Námět je bez pochyby skvělý, to nepopírám, ale určitě by se z něho dalo vytěžit mnohem víc. Souhlasím, že kdyby to vzal do rukou Macourek s Vorlíčkem, tak by to zajisté dopadlo celé úplně jinak. Tříska s Brejchovou se k sobě hodili naprosto přesně. Nedivím se, že Brejchová byla brána jako sexsymbol. ()
Nějak nemám pro tento styl pochopení. ()
Nudilo tehdy, nudí i dnes. . . . . . . ()
Film je zajímavý ve své filozofické rovině na téma "peníze = užitek", ale bohužel je jí věnováno asi osm minut. Jako dobrodružná konspirační veselohra pokulhává po všech nohách. Podivný svět - zčásti starosvětský zčásti papundeklově moderní - pseudo-groteskní vložky, papírem šustící scénář a odfláknutý střih nepatří úplně k tomu nejlepšímu. ()
"Ovečka Dolly byla zlá a brzy zemřela". (https://cs.wikipedia.org/wiki/Dolly_(ovce))____ Člověk není Bůh. Člověk je opice, která se po Přírodě pouze opičí. Co z toho může vzejít, se člověk mohl přesvědčit již mnohokrát. A není pravda, že se nelze zastavit, protože se lidstvo podřizuje přírodním zákonům strukturování narůstající entropie (http://cs.wikipedia.org/wiki/Ilja_Prigogine). Protože Příroda vybavila člověka sice nedokonalým, nicméně něčeho přece schopným mozkem, který je zapotřebí využívat tím víc a častěji, čím je rychlejší vývoj a neznámější a nebezpečnější možné důsledky lidské tvořivé činnosti. Krátce řečeno ne každý vynález je nutné zavádět do života. ____ Film, jenž je založen na klasické záměně identických hrdinů a je ve velké míře módní přehlídkou, bude zajímavý až někdy v roce X, kdy se naplní to, před čím varuje. Navíc připomene slavný "bruselský styl" (http://cs.wikipedia.org/wiki/Bruselsk%C3%BD_styl ______ http://bydleni.idnes.cz/podivejte-se-jak-jsme-zili-za-socialismu-v-60-letech-fsy-/panelakovy-byt.aspx?c=A080620_152848_dum_stavime_web). ()
Kdyby to byl krátký film, tak si asi ani nestěžuju a naopak jsem celkem spokojený. Vlastně jsem i měl pocit, že sleduju námět na krátký film násilně natažený na celovečerní stopáž a podle toho to na mě taky tak působilo. Takže to určité klady má (třeba pár zajímavých scén nebo ta ústřední myšlenka), ale jinak mě to strašně nudilo, nebavilo a vlastně ani moc nezaujalo, když se tam toho ani moc nerozehrálo. Mrzí mě to, ale možná mi to někdy časem dost v budoucnosti sedne o něco víc než teď. Zatím můžu jen říct, že to holt celé šlo mimo mě. 2* ()
Námět byl jako stvořený pro Miloše Macourka a Václava Vorlíčka. Ti by dokázali dodat patřičný nadhled a svým typickým humorem by odvedli pozornost od faktu, že je tento příběh jako sci-fi zcela diletantský, nehodný pozornosti a v rámci žánru velmi hloupý. A to i když budu považovat vynález v podobě tvoření golemů jen za záminku, jak zprostředkovat následný kolotoč událostí. Nebavilo mě to svou naivitou...pokud něco nebylo předvídatelné tak jen proto, že by mě nenapadlo, kam až Balík s tou přeplácaností a zběsilostí zajde. I když tvůrci měli k dispozici solidní výpravu, exteriéry a především tehdejší hereckou smetánku, nefunguje to. Resp. prvních pětadvacet minut to bylo v pořádku. Najdeme zde pár vtipných dialogů, oceníme, jak si tvůrci vyhráli s dvojničením Brejchové...možná i půlhodina to byla. Jenže pak se scénáři rozjely nohy, mezi ně zaparkovala šílená teta v podobě M. Rosůlkové(ano, celý film je vidět, čím se tvořani inspirovali), bezskrupulózní otec a představenstvo, které mělo reprezentovat zlovolné kapitalisty. Ta pointa, která v tuhém socialismu pomohla film zrealizovat, právě v této části zasmrděla nejvíce. Ale jak už jsem zmínil výše...stejně zůstala zasypána pod všemi těmi pokusy o vraždu, honičkami s nájemnými vrahy apod. Je mi nesmírně líto, dávat špatné hodnocení českému sci-fi; je ho jako šafránu. A navíc filmu se slušným vizuálem, který je nacpaný skvělými herci. Jenže ona je to opravdu nablblost a vůbec se nedivím, že jsem ji v TV minul. Pro mě jako scifíka má asi stejnou hodnotu, jako pro numismatika stará desetikorunová bankovka, do které se vysmrkal strýček Jedlička. Velmi slabé 3*. ()