Bohemia docta aneb Labyrint světa a lusthauz srdce (Božská komedie) (festivalový název)
-
Bohemia docta aneb Labyrint světa a lusthauz srdce
-
Bohemia Docta or The Labyrinth of the World and the Lust-house of the Heart (A Divine Comedy)
Dokumentární
Česko, 2000, 254 min
Režie:
Karel VachekObsah
-
Egon Bondy prorokuje peklo globálního kapitalismu, Jim Čert se přiznává ke spolupráci s StB, Jaroslav Foglar nemůže najít otvírák na pivo, zatímco Ivan Diviš komentuje svůj vlastní pohřeb. Režisér Krejčík nemůže natáčet, a tak zuří Vachkovi před kamerou. Karel Vachek uprostřed bitvy pokleká před vynálezcem semtexu... Česká republika na konci 90. let. Rozsáhlý filmový esej, který zkoumá stav a skryté podhoubí české vzdělanosti, přerůstá ve zvláštní přírodní metaforu. Les českého myšlení se vzájemně propojuje, vyživuje a ovlivňuje skrytými vlákny, díky nimž i to zdánlivě odumřelé či zahubené opět vstává z mrtvých. Součástí tohoto procesu se stává i sám film. Básník Ivan Diviš se krátce před smrtí rozčiluje nad nesmyslností myšlenky zmrtvýchvstání a setkání s živým-mrtvým Máchou; Vachek mu jeho slova filmovými prostředky vyvrací: Diviš i Foglar během natáčení zemřeli, aby díky filmu znovu „vstávali z mrtvých“ – nejen jeho projekcí, ale i v průběhu děje, v němž se pasáže, kdy jsou již mrtví, střídají s jejich „živými“ výstupy. Z mrtvých vstává preventivně i Vachek. Film, v němž Vachek užívá složitou „románovou“ střihovou skladbu, se inspiruje spisem barokního vzdělance Bohuslava Balbína. (MFF Karlovy Vary)
Egon Bondy prorokuje peklo globálního kapitalismu, Jim Čert se přiznává ke spolupráci s StB, Jaroslav Foglar nemůže najít otvírák na pivo, zatímco Ivan Diviš komentuje svůj vlastní pohřeb. Režisér Krejčík nemůže natáčet, a tak zuří Vachkovi před kamerou. Karel Vachek uprostřed bitvy pokleká před vynálezcem semtexu... Česká republika na konci 90. let. Rozsáhlý filmový esej, který zkoumá stav a skryté podhoubí české vzdělanosti, přerůstá ve zvláštní přírodní metaforu. Les českého myšlení se vzájemně propojuje, vyživuje a ovlivňuje skrytými vlákny, díky nimž i to zdánlivě odumřelé či zahubené opět vstává z mrtvých. Součástí tohoto procesu se stává i sám film. Básník Ivan Diviš se krátce před smrtí rozčiluje nad nesmyslností myšlenky zmrtvýchvstání a setkání s živým-mrtvým Máchou; Vachek mu jeho slova filmovými prostředky vyvrací: Diviš i Foglar během natáčení zemřeli, aby díky filmu znovu „vstávali z mrtvých“ – nejen jeho projekcí, ale i v průběhu děje, v němž se pasáže, kdy jsou již mrtví, střídají s jejich „živými“ výstupy. Z mrtvých vstává preventivně i Vachek. Film, v němž Vachek užívá složitou „románovou“ střihovou skladbu, se inspiruje spisem barokního vzdělance Bohuslava Balbína. Komentáře uživatelů k filmu (5)
-
gouryella
Vzhledem ke strašné délce kupodivu vcelku koukatelný dokument – ovšem na více než jedno shlédnutí bych si netroufl.(22.5.2003)
-
bassator
45th KVIFF 2010 - TRIBUTE TO KAREL VACHEK - Pocta Karlu Vachkovi (Bohemia docta aneb Labyrint světa a lusthauz srdce (Božská komedie) / BOHEMIA DOCTA OR THE LABYRINTH OF THE WORLD AND THE LUST-HOUSE OF THE HEART (A DIVINE COMEDY) / Bohemia docta aneb Labyrint světa a lusthauz srdce (Božská komedie))(2.9.2011)
-
HenryS.
Postmodernismus v dokumentu. Když autor téhle demagogické splácaniny na začátku přizná, že neví na co se ptá a proč se ptá, je to přinejmenším divné. Sám neví, co a proč točí (berte to s rezervou). režisér Krejčík to vystihl jasně, říká Vachkovi: Vždyť vy netočíte. vy jenom skládáte obrazy, nemá to hlavu ani patu a sám nevíte, co tím chcete říct. Já váš způsob dělání dokumentů neuznávám, člověk tu něco řekne a vy to sestříháte úplně mimo kontext. Film na úrovni zpravodajství Primy nebo Novy. Tlesk! Otravuje intelektuály a osobnosti jiného druhu s Fyodorovovou teorií o zmrtvýchvstání. Provádí psychedelické pokusy s žárovkovou baňkou při spiritistické(?) seanci s Dostálem. Pizza s křidélky. Jediné klady vidím (paradoxně(?)) v (pouze informační) reinkarnaci Josefa Váchala, Jana Lukeše, Ivana Diviše a dalších pozapomenutých géniů. Magorů. Vachek by rád byl magor. Významný magor. Takový intelektuální, ale je pouze pseudo. Jeho snaha mluvit způsobem ne nepodobným Ginsbergovi je podivuhodná, ale nelze mu uvěřit. Tlesk! Na konci filmu mu (obyčejně ožratý) Magor při autogramiádě podává levou ruku se slovy: My jsme si vlastně vykali, že? Tak asi tak. Necítím z něj upřímnost. Když nemá dokumentarista lízt před kameru, tak tam nemá lízt. Tlesk! Ale přece jenom pokus o nějaké zachování otisku doby.. Taky mě irituje občasné použití rybho oka, co používá snad ve všech filmech..(10.3.2009)
-
Šandík
Pro mě osobně vrchol celé tetralogie „Malý kapitalista“. Když jsem film viděl poprvé, považoval jsem jej za nesmírně silný a nesmírně komický. Když jsem jej viděl podruhé začalo mi docházet, že to celé má velice dobře promyšlenou strukturu, a že to co mi nejprve připadalo především komické a absurdní, ve skutečnosti jako absurdní míněno rozhodně není. Sama otázka „Věříte ve zmrtvýchvstání... (vzdělanosti a kultury)“, kterou (bez mnou dořečeného závěru) Vachek klade různým osobnostem, stejně jako zdvojená symbolika hub a hradů provázaná s informacemi o funkci podhoubí, otázka po kolaboraci s komunistickým režimem i nekatarze v podobě vítání medailového mužstva na Staroměstském náměstí, to všechno v důsledku vyznívá vlastně velice bolestivě a smutně... Osobně řadím tento film k tomu nejzajímavějšímu, co ve filmovém umění v poslední době v Čechách vzniklo.(23.9.2006)
-
jaza
zakladatel české novodobé dokumentární scény (tý co za něco ještě stojí). Na jeho dokumentech je sympatické, že se snaží nevynechat jedinou důležitou věc, kdo hledí na to, že je občas poněkud zaobalena časem...(13.3.2008)
