Přihlouplý Pedro si má vzít krásnou Rositu, do které se zakouká i dobrodruh Pancho - během cesty za ní se Pancho ocitne ve vězení, kde ho oklame mazaný desperát a ten se rozhodne Rositu získat pro sebe. (oficiální text distributora)
Zajímavá parodie, režírovaná Rudolfem Hrušínským nejstarším. Pozoruhodné je zasazení děje a příběhu do Mexika, celkově je to IMHO opravdu hodně vtipný film. Hlavně Josef Kemr hraje tak potrhle, až je to nesnesitelné :-)(1.11.2003)
Westernová parodie těžící ze zmatků plynoucích ze záměny osob. Skvělí Josef Kemr a Jindřich Plachta a výborný Rudolf Hrušínský. Jinak jsem se ale moc nenasmál a třeba s Limonádovým Joem, který je tedy samozřejmě o dost novější, se film vůbec nedá srovnat.(27.8.2007)
"Tetičko, já jsem se zamilovala! - Ale to jsi hodná, že jsi mi to přijela povědět až sem." Je nesmírně paradoxní, jak se v českém prostředí pokaždé velice těžce prosazoval žánr parodie. Na samém sklonku války se mladý Rudolf Hrušínský rozhodl vysmát brakovým westernovým příběhům s vůní mexického západu svižně a důvtipně napsaným námětem s názvem Pancho se žení. Natáčení sice probíhalo již od konce roku 1944, avšak premiéra se vinou politických událostí konala až v září 1946. Film přinášel něco nového a originálního do schémat tuzemské kinematografie, diváci i kritika však - jako později ještě mnohokrát - reagovali zcela opačně. Parodie jako svébytný žánr je totiž velice úzce vyprofilována a má zcela přesně stanovená pravidla. Musí být ironická, vtipná, důmyslně zkonstruovaná, nesmí nudit a divák by měl sám odhalovat jádro parodovaného. To se Hrušínského námětu daří víc než dobře. Nescházejí tu komické figury s jasně předdefinovanými charaktery, bláznivé situace, záměrně abnormální dialogy. Hrušínský si pak ve vlastní režii zahrál i titulní postavu mladého Pancha, který se po sérii nedorozumění a náhod stane manželem půvabné Rosity. Vedle něj exceluje řada výborných herců (Matulová, Rašilov, Plachta, Vrchota, Kreuzmann) v čele s mladým Josefem Kemrem, jehož přihlouplý Pedro je nadmíru půvabná postava. Je zcela legitimní, že možná zde hledal inspiraci Jiří Brdečka pro svého Limonádového Joea, s kterým slavil o několik let později fenomenální úspěch. PANCHO je navzdory své originalitě bohužel další ukázkou naprostého nepochopení a odmítnutí. Cesta za slávou a uznáním bývá trnitá. O tom se přesvědčil sám Hrušínský, který se poté k filmové režii už nikdy nevrátil. V rámci svého žánru se jedná o jeden z nejzdařilejších a nejoriginálnějších filmů, opět tak hanebně přehlížený a nedoceněný.(18.5.2009)
K tomuto snimku jsem se dostal jako Jirka do Bushe, ale vubec jsem nelitoval - film v kulisach dividla s opravdovou spoustou vybornych hercu a jeste lepsich zapichu - vyborne(16.1.2006)
Skvělá podívaná s výbornými herci. Nutno také vyzvednout kostýmy, hlavně s klobouky si vyhráli. Co se týká příběhu, není špatný, ale ani převratný. Prostředí a hlavně ti herci z toho ovšem dělají věc hodnou shlédnutí. :-)(14.2.2009)
Jedna z prvních českých parodií, a dokonce se odehrává v Mexiku. Druhý režijní pokus R. Hrušínkého je méně ambiciozní než Jarní píseň, a také je povedenější.(22.11.2007)
Koukám, koukám, a nestačím se divit. Pancho má takhle nízký rating? Já sám za sebe jsem rozhodně tak na 80%, navíc jsme se vždy doma bavili Hrušínského skutečně docela vtipným scénářem. Kdo by to od něj tehdy čekal, že?(23.3.2010)