Reklama

Reklama

Rok 1955. Poušť v Nevadě. Manželé Jonesovi chráněni antiradiačním očkováním jsou vystaveni v experimentálním úkrytu výbuchu atomové bomby. Za to vše dostávají 10.000 USD. Krátce nato se stávají rodiči. Pouze o několik dní později oba zahynou v plamenech ohně neznámého původu. Rok 1989. Jejich syn Sam (Brad Dourif) oslavuje své třicáté čtvrté narozeniny ve společnosti atraktivní Lisy (Cynthia Bainová)... (Fine Production)

(více)

Recenze (17)

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

Nejslavnějšími filmy režiséra Tobea Hoopera jsou bezpochyby Texaský masakr motorovou pilou a Poltergeist. Na své nejslavnější tituly se následně Hooperovi již nikdy navázat nepodařilo, minimálně se o to ovšem určitě pokoušel. Po pokračování snímku Texaský masakr motorovou pilou se dalším Hooperovým snímkem stal snímek Živá pochodeň. Hooper první verzi scénáře napsal za pouhé 3 dny, s finální verzí mu poté vypomohl Howard Goldberg a realizace celého natáčení se stihla za 8 týdnů. Hooperovi se ovšem tehdy na své nejlepší dny navázat nepodařilo.   Při sledování Živé pochodně snadno vyvstane pocit, že by mohlo jít o dílo Davida Cronenberga. Se svým dalším hororem to Hooper zkusil jinak, jako by skutečně čerpal z tvorby dvou Davidů. Jenomže se poté ukáže mnoho problémů, které Živá pochodeň má.   Živá pochodeň by možná mohla fungovat jako jeden díl Příběhů ze záhrobí. Příběh o samovznícení člověka by sám o sobě potenciál měl, Brad Dourif v hlavní roli poté film alespoň trochu zvládne táhnout. Zbytek hereckého obsazení bohužel hraje poměrně špatně a to i v rámci béčkového filmu, kterým Živá pochodeň zcela určitě je. Hooper možná v pár momentech dokáže přijít s nástinem fungující atmosféry, ta ovšem jinak v podstatě celou dobu nefunguje. A jak samotný námět může znít zajímavě, samotná zápletka poté celkově dvakrát zajímavá není a to i proto, že se film snaží zaměřovat na nepatřičné prvky, které vlastně nikam nevedou. A ztrácejí tak potenciál ve vystavění zajímavějších elementů zápletky.   Již dávno kolují zvěsti o tom, že Poltergeista v podstatě netočil Hooper, ale vše dirigoval Steven Spielberg. Při sledování Živé pochodně to vlastně najednou celé dává smysl. Spielberg totiž vždy uměl solidně pracovat s emocemi, které v Poltergeistovi rozhodně jde spatřit. Hooper v Živé pochodni očividně pracovat neumí. Minimálně slušně fungující atmosféru a napětí jde alespoň vypozorovat v jeho Texaském masakru motorovou pilou. I ta ovšem v Živé pochodni funguje pouze na půl plynu. Je to tak trochu šokující a vlastně to celé tak trochu vysvětluje následující vývoj Hooperovy kariéry.     V Živé pochodni není vše úplně špatně. Brad Dourif se snaží a atmosféra alespoň v jistých momentech funguje. Scénář plný nelogičností a děr a především celkově neatraktivní zpracování ovšem způsobují, že se na Hooperově filmu nedá v podstatě nic chválit a velmi snadno se ve finále vypaří z hlavy. Hooper se následně začal věnovat pokleslejší produkci, do své smrti v roce 2017 se mu na úspěch jeho nejslavnějších filmů navázat nepodařilo. I díky jeho zjevnému talentu to byla rozhodně škoda..... ()

Hapretor odpad!

všechny recenze uživatele

Kolosální píčovina. Absolutní nuda. Do nebe volající trapárna. Totálně nesympatičtí herci. Nijak hezké herečky. Navíc jsem film viděl v absurdně zmrveném dabingu. Dějově zcela mimo - spoustu blbostí a nedotažeností. Jedno z nejhorších - NE - nejhorší béčko - ne-li "žetko", které jsem kdy viděl!!! God, save my movie soul! ()

Reklama

corpsy 

všechny recenze uživatele

Tobe Hooper sa opäť hlavne sústredil na drastické efekty ( musím uznať, že sú viac ako obstojné ) a príbeh nechal stranou, čo je len ďalším nepriamym dôkazom toho, že POLTERGEISTA točil Steven Spielberg, pretože po jeho skvelých výkonoch z rokov sedemdesiatych ( TEXAS CHAINSAW..., EATEN ALIVE ) sa režisér v ďalšej dekáde nezapísal do žánru nijakým kultovým bijákom. Tento jeho počin je, aj napriek zbytočnému naťahovaniu ( hlavne v úvode z roku 1955 ) slušnou poviedkou na neskorú Halloweensku noc. ()

destroy83 

všechny recenze uživatele

Další poměrně neznámý sci-fi hororový kousek Toba Hoopera, který, jak již název napovídá, pojednává o samovznícení člověka. Hlavní postavou dílka je mladý muž Sam, který pochází z rodiny, jež za úplatu podstoupila experiment v Nevadské poušti. Experiment se týkal účinnosti séra proti radiaci. Sam, jehož rodiče následně vzplanou jak sirky, se dostává do rukou chráněnce, který mu zabezpečuje lékařskou péči a celou budoucnost. Kromě toho, že je Sam kolosální blbec a jeho představitel zřejmě nedokončil ani základní kurz herectví, sype z rukávu celkem zdařilé a místy lehce krvavé triky. Zdařilé triky provází diváka celým téměř sto minutovým filmem, ale společně s námětem jsou asi jediné, co stojí za zmínku. Když zrovna Sam neplane ohněm, žárlí na svou sličnou přítelkyni Lisu, která je na tom prakticky stejně (nelogické chování a herecká křeč). Ostatní herecké výkony jsou na téže úrovni, bohužel špatné i na béčkový film. Navíc vše posílá do kopru šílený český dubbing, který spatřil světlo světa pod hlavičkou Videospoj. Ale abych jen nekritizoval, snímek disponuje kromě zdařilých efektů místy slušnou atmosférou, zajímavými záporáky a slušně vystavěným příběhem, který se bohužel neobchází bez nudných pasáží. Výsledný dojem je slabé sci-fi hororové béčko se zajímavým námětem a slušnými triky. Ale také děsivým herectvím a kopou nudy, která potápí solidně vystavěný příběh. Takže u mě za dvě hvězdy doslova s odřenýma ušima. ()

cariada 

všechny recenze uživatele

Zajímavý nápad na film. Atomová rodinka má synka, jenže synek je poněkud žhavý a rodiče si ho moc neužijí a on chudák padne do rukou zase těch mocných co jim jde jen o to jak z něj udělat dokonalou zbraň. Jenže po mnoho letech kdy se nic neděje se Sam začíná měnit a vše okolo spálí ,ale on neví co si má počít a nikdo mu nechce pomoc ani jeho dívka , která je vlastně jen nastrčená, ale je stejná jako on. Ted už se stačí jen usadit a vyndat špekáčky a opékat, ale bacha ať se Sam nenaštve nebo si opeče i vás. Celkem povedený film s dobrým koncem což mám rád. ()

Galerie (24)

Zajímavosti (4)

  • Film sa natáčal 8 týždňov. (beso74)
  • Prvá verzia scenára bola napísaná za 3 dni. (beso74)
  • Auto, na ktorom vo filme jazdí Sam (Brad Dourif), je Studebaker Champion Starlight Coupe z roku 1951. (beso74)

Reklama

Reklama