poster

Nechte zpívat Mišíka

  • Slovensko

    Nechajte spievať Mišíka

Dokumentární / Hudební

Česko, 2017, 100 min

Režie:

Jitka Němcová

Scénář:

Jitka Němcová

Kamera:

Diviš Marek

Střih:

Boris Machytka

Scénografie:

Petr Pištěk

Kostýmy:

Petr Kolínský
(další profese)

Komentáře uživatelů k filmu (19)

  • Noviik
    *****

    Nádherný dokument, hodně silných momentů, zajímavých novinek a rozhovorů...(11.3.2017)

  • Matty
    **

    Nevím, zda jde o nějakou zvláštnost životem sešlých rockerů, ale zatímco Richard Müller v Nepoznaném vypadal, jako kdyby koukal na slepici, Vladimír Mišík s jednou rovnou vede "dialog". Sedí přitom na své planetce, popíjí pivo a čte si Kerouaca. Snaha ozvláštnit tradiční formát dokumentárního portrétu by zde tedy byla. Jenomže snaha nestačí, není-li podepřena ujasněným konceptem. Zprvu se zdá, že osou vyprávění bude pátrání po otci, který, jak zjišťujeme hned na začátku, nezemřel v korejské válce. Jenomže řešení záhady přichází už někdy v polovině, čímž se film připravuje o emocionálně silnou pointu. Snaha o chronologicky vedený řez Mišíkovým životem (samozřejmě nechybí zlomové roky 68 a 89) je neustále přerušována odskoky k různým přidruženým tématům (rodina, ženský, Star Trek) a povídáním Mišíka nebo jeho kamarádů (které asi režisérka z úcty k dotyčným více nesestříhala), takže jde namísto uceleného vyprávění o řadu (ne moc vtipných) historek. Více než o Mišíkově osobnosti se toho nakonec dozvíme o jeho minulém i současném zdravotním stavu (druhé největší dada vedle ženy představené titulkem „kamarádka režisérky“ je mluvící hlava lékaře, který nám sdělí pouze a jenom to, jak bylo za normalizace klukům, kteří nechtěli na vojnu, diagnostikováno vážné astma). Optikou Jitky Němcové se Mišík nejvíc provinil tím, že netrávil víc času s rodinou. Nechce se mi věřit, že by bigbít, byť za socialismu, nebyl větší odvaz, než jak jej popisuje tento dokument, natočený s velkou láskou, ale malým odstupem. 50%(13.3.2017)

  • Slarque
    ****

    Dokumentární medailonek slavného rockera. Zasazení do domáckého prostředí jeho vlastní planetky, kterou obývá ve společnosti nepříliš pozorně naslouchajících slepic, činí dokument aspoň trochu originálním. Jinak jde o nesystematické přeskakování v čase i tématech, takže je to spíš pro fanoušky, než lidi, co o Mišíkovi nic nevědí. Ale pokud jste na podobné noty naladění, tak vás film nezklame. Za nadstandardní hodnocení může autorka děkovat šťastné náhodě a téměř detektivnímu pátrání po stopách Mišíkova otce.(16.3.2017)

  • hrona
    *****

    Jsem celoživotní Vladimírův fanda, vždy když je ohlášeno jeho nové album, je to pro mě zásadní událostí roku, které nikdy nezklame. Co se týče dokumentu, nesmírně vkusně a řemeslně natočeno. Všechny milníky Vladimírova života jsou zde zaznamenány velice decentně, jasně, emočně a věcně. Moc pěkný počin. Nezbývá, než umělci popřát ještě mnoho sil a zdraví ať slouží a ještě prosím o nějakou novou muzičku.(12.3.2017)

  • fragre
    ****

    Mišík, Flamengo, ETC..., Blue Effect patří k mému dospívání, ta muzika na mne stále funguje, hraji si ji dost často dodnes. Ale tato forma dokumentu s hranými "vtipnými" vložkami mi nepřipadá šťastná. Ocenil bych více dobových záběrů, více hudby, třeba na úkor těch úmorných rodopisných informací.(12.3.2017)

  • Pierre
    ****

    Nejsem skalním příznivcem pana Mišíka, ale možná se to po tomto dokumetu změní. Ten se mi totiž opravdu líbil. Povedenné rekapitulování jeho kariéry vhodné i pro milovníky drůbeže.(11.3.2017)

  • ibeh
    *****

    Celou cestu z kina jsem šla domů s úsměvem na tváři. Paní Němcová i pan Mišík mohou být opravdu spokojení, a myslím si, že lepší dárek ke kulatinám asi ani nebyl možný. Takhle pestrý filmový dokument už jsem dlouho neviděla. Samozřejmě skvělá muzika, historie, nostalgie, humor i fantazie. Americké souvislosti dodaly snímku koření a trochu i napětí. Mrzí mě, že se dokončení filmu nedočkal pan Hladík, ale třeba se sem z toho vesmírného nekonečna občas mrkne. Zkrátka balzám na duši a moc všem tvůrcům gratuluji!(8.3.2017)

  • sator
    ****

    Já su spojen a těším se na další celeovečeráky o Mertovi,Nohavicovi a etc... :-) Silné scény s příběhem s otcem...(13.3.2017)

  • MurielRezek
    *****

    Od první minuty mě dokument zaujal a moc bavil. Dokázal mě rozradostnit, překvapit i dojmout. A není to jen tím, že trezorové elpíčko Kuře v hodinkách zůstalo pro mě navždy klenotem. Strávila jsem hodinu a půl v dobré společnosti:-).(13.3.2017)

  • crass.48
    **

    Něco jsem se i dozvěděl, ale jako dokument špatné, mizerné.(17.3.2017)

  • radektejkal
    **

    Myslím, že je tu třeba zásadně odlišit Mišíka jako osobu a Mišíka jako dokument. Jetliže je osoba OK, potom je dokument NOK, a navíc se domnívám, že je to jeden z příkladů špatně natočeného dokumentu. Nevadil mi pohled na slepice a povídání o nemocích, které by logicky mělo ústit do ptačí chřipky, ale nepřítomnost nějaké jednotící myšlenky (pokud tam vůbec nějaká byla) začleněné do nějakého nosného kontextu. Zpočátku jsem si myslel, že to bude právě ono "Nechte zpívat Mišíka", ale to se nestalo, naopak tu nastala spousta hrubých spojení a vtahů (např. když při Kainarově lyrické písni "Stříhali dohola malého chlapečka" ukázala Němcová oportunisticky hlavu malého kluka u holiče, a nikoli třeba "růžovou bandasku stavěnou na vincka chcípáčka"). Pozn. 1: S Mišíkem jsem se sešel třikrát, vždycky o koncertních přestávkách v žďárské sokolovně (Matadors, George and Beatovens - po koncertním turné s Karlem Dubou, Blue Effekt - to byla velká akce, v hlavním sále hrála kapela k tanci a poslechu, o patro výš jsem měl diskotéku, dole se promítaly filmy a hrálo se divadlo). Vláďa Mišík byl vždy skromný, upřímný a sdílný, mluvilo se o hudbě a jeho místu v ní. Nikdy jsem mu nedal kolíček na prst... Pozn. 2: Hned druhý den jsem viděl dokument o Luc Bessonovi, ke kterému (narozdíl od Mišíka) žádné sympatie necítím. Nicméně (opět na rozdíl od něj) Besson "vypadal" jako živý člověk, kdežto Mišík jako němcová archiválie (němec = němý, člověk nemluvící naším jazykem). Dále viz Matty.(12.3.2017)

  • MyrnaAlec
    ***

    Zajímavé rodinné souvislosti.(21.3.2017)

  • godycz
    *****

    byval jsem dobrej, fakt dobrej. bejvalo fajn.(8.3.2017)

  • hony23
    ****

    Život a kariéra bluesrockové legendy Vladimíra Mišíka ve 100 minutách v dokumentu(28.3.2017)

  • bioskop
    ****

    Skvělý dokument, netradičně pojatý. Jeho koncepce obohacená hranými scénkami na pozadí výpovědí i rozhovorů zaručovala, že bylo stále na co se dívat a že pokud jste otevřeli dokořán pusu, nebylo to proto, abyste zívli, ale z úžasu nebo abyste se zasmáli. Místy dokonce došlo i na třináctou komnatu a tajemství rodu páně Mišíka, ale ve chvíli, kdy by už už začal burácet hlas Pavla Rímského, nastoupila nějaká příjemná Mišíkova písnička. A vtip se slepicí a otevřenou lednicí na planetce Mišík prostě neměl chybu. :-)(11.3.2017)

  • Ozzy2
    *****

    Vedle Vladimíra Mišíka jsem v podstatě vyrůstal.Potkával jsem ho často na Letné, později po Letenských hospodách, hlavně v hospůdce Pod lipami v Čechově ulici. Mám k tomuto člověku velkou úctu.Nejen, že dal dohromady nejlepší partu muzikantů,ale vážím si ho především pro jeho lidské postoje nejen v dobách totality,ale i po ni. Odmítnutí vyznamenání z rukou opliého lháře a podrazáka Zemana je logickým vyústěním toho, co v životě dokázal. Vladimíre, smekám před tebou pomyslný klobouk a mrzí mne jen to, že se uvedení tohoto filmu nedožil Radim Hladík, další ikona české big beatové scény. Kdybyste žili ve svobodné zemi, věžím, že byste dosáhli světové slávy.(11.3.2017)

  • knihovna
    *****

    Mám rád hudbu pana Mišíka, a mám rád i jeho. Je to velmi příjmný pán, několikrát jsem měl možnost být na jeho koncertu, jednou jsem s ním i mluvil a je to opravdu příjemný člověk. Dalo by se říci obyčejný slušný člověk, který vždy stál za svým. Když jsem ho v tomto dokumentu poslouchal, měl jsem dojem že je to všechno velmi jednoduché - prostě odmítnu spolupráci s STB, odmítnu vyznamenání od politika, kterého si nevážím, to přeci může udělat každý. Jak vidno, každý ne. Díky pane Mišíku, že Vy ano.A samozřejmě i za Vaši muziku. A pní Němcové za tento parádní dokument.(12.3.2017)

  • RenumBram3R
    odpad!

    Starej Mišík byl fajn, ten mladej kokot mu nesahá ani po kotníky, sorry, nuda, dokument o ničem...(8.3.2017)

  • dejavu26
    ***

    Mišík byl samozřejmě perfektní, ale škoda, že to Němcová tak zavraždila mizerným zvukem. Vláďa mluvil místy tak potichu, že téměř nebylo rozumět, a spoustu času vyplácala na křečovitou, rádoby originální vatu, kterou mu vnutila pro oživení (slepice, planeta a spoustu další hlušiny). Vláďa má tak zajímavou tvorbu, život i kariéru, že mne mrzela každá vteřina dokumentu, promrhaná na tyto křečovité, nudné, manýristické hovadiny (obdobně si, bohužel, počínala i v dokumentu o Michnové). Pokud si povrchní Němcová začne hrát na umění, je to prostě průšvih. Místo, aby poslouchala a ocenila ty lidi, kteří něco dokázali a nechala je v prostředí, kde jsou, je jí to málo a snaží se tam nacpat své hysterické ego. Výsledek je jen trapnost, faleš a křeč. Ale zas, abych jen nekritizovala, moc mne potěšilo, že se podařilo ještě zastihnout Hladíka a zazněl v dokumentu též a potěšil i Honza Hrubeš, který moc není vidět, stejně tak jako některé archivní vykopávky videí (ten špitální s Olinem a Veselým byl nej).(11.3.2017)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace