Sámská krev

Vzorová Skandinávie se vším všudy. Včetně nedostatku emocí a důvodů oblíbení si hlavní postavy. Přitom příběh sám o sobě má strašnou sílu a táhne příběh po celé dvě hodiny. Švédi se zjevně vůbec nezdají. Nejen, že tyranizovali Finsko z východu, ještě dávali za vyučenou Laponcům na severu. Bylo mi tak té holky opravdu hrozně líto. Kór, když jí „čistí“ Švédi nadávali takovými nadávkami, které bych si já sám ani nedovolil říct. A hlavně bych neměl vůbec důvod, protože byla po celé dvě hodiny úplně v pohodě. Jen dušičku to poznamenalo na tolik, že i v důchodu jí to pořád nedalo spát. Opravdu smutný příběh jednoho národa uprostřed národa, kterému to evidentně vůbec nikdo neusnadňoval a Švédi jsou dobří, že toto téma po filmařské stránce dokázali otevřít a přiznat si to jako chybu. (09.10.2017)

Není to špatný film, dokonce bych řekl, že velice zajímavý. Nemůžu se ale ubránit dojmu, že tam jaksi něco chybí. Asi tak 65 až 70 let. A taky je tam několikero takových nelogických věcí. Malá Laponka uteče od rodiny, dojede někam do Uppsaly, a najednou začíná pod cizím jménem studovat ve škole? Já nevím, neznám podrobnosti toho, jak to chodilo na severu Evropy v té době, ale připadalo mi, že to její zařazení do systému byl až nějak moc jednoduché. Bylo to pěkné, ale znova se na to asi už nepodívám. Nicméně výkon Leny Cecilie Sparrok byl vynikající. (21.06.2019)

Měl jsem mnohé výhrady, zvláště k těm místům, kde se film drží postdardennovského festivalového kánonu. Řešení některých situací mi přišlo moc na první, respektive byl použit první nápad, co byl po ruce. A úvod se závěrem jsou jakoby jiný film, o úroveň jinde. Ale vše nakonec přebije síla poslední scény, ten pocit bezvýchodnosti v závěru života ženy, která dostala, co požadovala, ale zákonitě tím přišla o všechno, které se povedlo emancipovat, což ale neznamená, že mohla kdykoli cokoli ovlivnit, která opustila své místo ve světě, protože si myslela, že je odsouzeno k zániku, ale za celý život se nedokázala ztotožnit s místem novým, zatímco to staré se proměnilo, sice mírně, ale natolik, že při návratu do něj by stejně zůstala cizinkou. (11.01.2018)

Komorní příběh jedné odvážné sámské (dříve laponské, dnes Sámové považují za hanlivý název) dívky, která se snaží o osamostatnění a dosažení vyššího vzdělání v Uppsale. Její cesta samozřejmě není snadná, bojuje s nepochopením pedagogů i dívek v internátní škole odtržené od civilizace a plné ponižování, snaží se odpoutat od rodinných tradic, prožije první lásku, bojuje s předsudky švédské společnosti a chce získat finanční prostředky na další studium. Vyzdvihuji výborný herecký výkon hlavní představitelky, krásnou hudbu Andersena a pěkné záběry drsné severské krajiny. Snímek mohu určitě doporučit. SCANDI 2017 (22.01.2017)

Ten film gradoval, ale nakonec to scénář nedokočíroval. Když jsem pochopil, že stará učitelka, kterou syn s vnučkou přivezli na pohřeb její sestry až vysoko do Laponska, je onou Elle Marjou, bylo to na pět bodů. Dívka, která toužila vystudovat, ale bránily jí v tom rasové předsudky i národnostní zvyky, vzbouřila se proti své komunitě a vydala se do Uppsaly. Když zjistila, že na studium potřebuje peníze, vrátila se k rodině, ale ta se k ní obrátila zády. Nebo ne? V tomto okamžiku film končí, třebaže se vracíme do přítomnosti, kdy nebohá Elle vylézá na Losí vrch a vidí, jak se i svět Laponců změnil. Chybí to podstatné, co jsem nepochopil. Dala nakonec matka Elle Marji peníze na studium? (22.08.2019)