Čistá duše

Přiznám se, že když jsem na tento film šla do kina, tak jsem o životním příběhu nositele Nobelovy ceny Johnovi Forbesovi nic moc nevěděla a snad proto ve mě nechal film tak silný emotivní zážitek. Než jsem pochopila že vlastně trpí schizofrenií a že všechno co se mu celou dobu dělo byly opravdu jen jeho myslí vytvořené bludy. Líbil se mi konec, kdy se vlastně dokázal smířit s nemocí a vidiny které měl dokázal dostat do určitých mezí a přizpůsobit se a snažit se žít normální život. (24.08.2011)

Tenhle film vytáhnul nahoru herecký výkon Russella Crowea, bez něj by byl zapadl do dlouhé řady mírně nadprůměrných dramat, jakých jsou spousty. Na Čistou duši se určitě vyplatí podívat, děj je poměrně zajímavý, takže ty dvě hodiny a kousek uběhnou docela rychle, ale velmi pochybuji o tom, že na někoho udělá takový dojem, aby na ni po čase vzpomínal a obdivoval ji. Na to jí chybí buď silnější závěr (v tomto směru se mi zdál nejlepší moment asi v půlce stopáže, když se divák dozví vy víte co, poslední půlhodinu už to jenom tak nějak doznívá, negraduje), nebo osobitější režie - Ron Howard je sice velmi dobrý řemeslník, ale stále jenom řemeslník. 7/10 (09.09.2008)

Moc se mi líbil scénář - první třetinu divák počítá s jednou realitou, prostřední tápe a v závěrečné čeká, jak si titulní postava se svým údělem (v realitě zcela jiné) poradí. Nicméně je pravda, že závěrečná část už není tolik poutavá, jako ta úvodní. O Croweově výkonu už bylo napsáno moře oslavných vět, takže jen dodám, že je opravdu na co koukat. Uvěříte mu popsaná okna, vyhozený stůl, matematiku při navazování kontaktu s dívkou; uvěříte mu rozštěp skutečnosti a vztah s milující ženou. Zaujme i sugestivně nasnímaná automobilová honička, která de facto tvoří dramatický předěl mezi oběmi polohami snímku. Fajn film. 8/10 (20.06.2010)

Nieže by to bol priemerný film. To určite nie. Len po čase ma to trošku nudilo. Na rozdiel od takého Proof (2005), ktorý som zhltol s plnou parádou. Inak je to veľmi pôsobivý film, ktorý určite utkvie v pamäti. Hlavne to zobrazenie narušenej osobnosti a samozrejme herecké výkony všetkých zúčastnených. O deji nič neprezradím, treba to zhliadnuť. Najviac ma pobavilo použitie diaľkového ovládača. (20.05.2006)

Po trochu nudnějším začátku, kdy nebylo moc zřejmý, jestli je ten Nash autista, nebo jen "jinej", přišel Pentagon, luštění kódů a začalo se to slibně rozjíždět. Pak nastoupil na scénu Parcher a začalo pronásledování, nejistota, léčebna a tuhle část filmu jsem opravdu hltal scénu za scénou. Dále následoval boj s nemocí a bohužel dost patosovej konec (znovupřijetí na univerzitu, propisky a samozřejmě cena, velká slova, slzy atd.) Takhle mi to vychází zhruba na 4* a ty ještě potvrzují herecké výkony; Crowe se opravdu předvedl, stejně tak perfektní Harris a Connelly, která mě překvapila nejen svým herectvím (doteď jsem s ní viděl pouze Requiem za sen). (08.11.2009)