Roger a já
-
Roger & Me
Dokumentární / Komedie
USA, 1989, 91 min
Režie:
Michael MooreHrají:
Michael Moore, Ronald Reagan, Pat Boone, Barbara SchroederObsah
-
Před svými veleúspěšnými filmy Bowling for Columbine a Fahrenheit 9/11 debutoval americký dokumentarista Michael Moore snímkem o tom, jak se automobilka General Motors zachovala k desetitisícům svých zaměstnanců. Jedna z největších firem v USA se rozhodla uzavřít část svých továren, čímž rázem přišlo o práci 30 000 lidí. Michael Moore zkoumá důsledky, které měla tato skutečnost na lidi v michiganském městě Flint, odkud on sám pochází. Práce v automobilce zde byla zdrojem obživy pro většinu lidí. Uzavření továren znamenalo drastický zásah do života města, mimo jiné i nárůst kriminality a vylidnění celých čtvrtí. Titul filmu naznačuje Mooreovu snahu spojit se s představitelem General Motors Rogerem Smithem a udělat s ním rozhovor. Třebaže Moore osvědčil svou pověstnou buldočí povahu a dělal problémy členům mnoha ochranek, získat kýžené interview se mu nepodařilo. Vznikl však rozpustile vtipný dokument o vážných tématech, odměněný řadou filmových cen. V Mooreově podání je totiž upadající městečko Flint metaforou celé Ameriky... (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (54)
-
dopita
Za kvalitní filmařinu, jinak Michael Moore je manipulativní zmetek.(9.11.2008)
-
pouler
Dosti drsný dokument M. Moora o tom jak z kdysi centra automobilismu USA udělali kapitáni průmyslu město bez budoucnosti. Tady vidím počátek jeho tažení proti neoliberální pravici. Přeci jenom on se v tom městě narodil a žil a jeho přátelé, příbuzní a známí trpěli pro povyražení mocných tohoto světa. Musím přiznat, že jsem na straně Michaela Moora :)(31.3.2011)
-
Mocoft
Jako obvykle sžíravý a trochu demagogický dokument. Ale stojí to za to!(18.9.2006)
-
Al Mustafa
Zajímalo by mě kde bere Moore to přesvědčení, že je Roger poviný s ním mluvit.(30.11.2010)
-
Rami
Výborně zmáknutý dokument o tom, jak se z prosperujícího městečka může stát mrtvé město (odkud lidé "utíkají" nebo jsou vystěhováváni) a jak se humanita a striktně kapitalistické ekonomické myšlení navzájem vylučují. Firma, která si v podstatě vede dobře propouští spousty zaměstnanců a nakonec zavírá továrnu a odjíždí z města za vidinou větších zisků. O soucítění se zaměstnanci nemůže být řeč, načež se mnozí lidé dostali do takřka bezvýchodné situace, protože byli doposavaď pevně spjati se svým městem, které je však již nemůže uživit. Neflexibilní pracovní síla se tak rázem mění na bezdomovce a kriminální živly. Jak již tu zaznělo, tento dokument je tvořen jednostranným zhodnocením celé situace. Argumenty druhé strany nebyly takřka brány v potaz. Problém však je, že obě strany mají naprosto odlišné zájmy. Lidé chtějí svoji práci ve svém městě, kde už dlouhá léta pracují, a firma chce naplnit své cíle, pro které vznikla ("firma je založena za účelem zisku" - né pro podnikání s vyrovnaným rozpočtem popřípadě středními zisky a nabízení práce lidém v daném místě), přičemž zastává názor, že účel světí prostředky. Obě strany se proto nemají šanci nijak dohodnout. Bohužel peníze jsou mocnější argument než lidskost a snaha dát vzniknout prosperujícímu městu. Samozřejmě nejsem slepý a vidím, že režisér používá stejné demagogické fígle jako mnozí "odborníci" a politici, když se chtějí zalíbit davu. Sám nikomu nepomůže - nehledá řešení. Jen se veze v rozjetém vlaku jako zaujatý pozorovatel. Ale i přesto dávám 4 hvězdičky (82%).(6.8.2008)
-
Krčma
odpad!Možná si řeknete, že jsem tvrdý, ale já výš jít skutečně nemohu. Rád bych, ale fakt to nejde. Chtěl jsem dát Moorovi ještě jednu šanci, ale bohužel musím jít ještě o 20% níž než u Fahrenheit 9/11. Tentokrát mu sice nemohu vytknout tak nehoráznou manimulaci s fakty jakou předvedl ve svém protibushovském opusu, ale jeho postoj k celému problému ohledně General Motors je mi bytostně cizí. Já jako ekonom sympatizující s Rakouskou ekonomickou školou skutečně nemohu mít porozumění pro levičáctví hraničící s Marxismem.(21.9.2006)
-
klobasa.csfd
Ako sa vo filme uvádza, General Motors šokovo ekonomicky zrujnovala svoje rodné mesto. Moore sprostredkováva pohľad na regeneráciu ľudí a ekonomiky prostredníctvom sledovania jednotlivých osudov. Neobjektivitu a skrytú agresiu dokumentu vyrovnáva zrozumiteľnosť problému aj pre diváka, ktorý pred pozeraním nemusel mať ani poňatie o americkom meste, kde sa so všetkou hrdosťou montovali pravé americké autá. 75%(17.8.2010)
-
Jimb021
Vtipně udělaný sarkastický dokument s obrovskou megaporcí demagogie. Chvílema jsem dokonce pochyboval o svým pravicovým smýšlení, ale to by muselo být víc objektivní...(18.9.2006)
-
winstonik
odpad!Podľa Moorea to mala byť kritika kapitalizmu, v skutočnosti je to len popis života úbožiakov, ktorí neboli schopní pochopiť tie najprirodzenejšie veci na svete: že krach je ozdravný proces a že dohody sa oplatí čítať. Aspoň že Ronnie to tým chudákom slušne vysvetlil. Tento dokument je odporná demagógia, ktorá si zahráva s najzvrátenejšími ideológiami minulého storočia. Moore je demagóg a komunista. Komunisti sú sprostí vrahovia.(6.8.2008)
-
Anderton
Tak začiatok svojej hviezdnej kariéry MM začal vhodným námetom, ktorým si určite zabezpečil vysokú pozornosť obecenstva a kontroverziou. Bohužial bol vtedy ešte mr. nobody, takže prezident GM si ho azda ani počas nakrúcania nevšimol. Význam tohto filmu vidím v jeho nadčasovosti, keďže to, čo sa udialo vo Flinte, sa dnes odohráva v tisíckach miest po celom svete, ale dôsledkom krízi.(9.8.2009)
-
aronofsky
Nepopírám, že má Moore pravdu, ale o objektivitě by se dalo diskutovat. 70%(6.8.2008)
-
Pokryvac
Veľmi pôsobivé. Film je v podstate tragický, humorne pôsobí len absurdnosť americkej spoločnosti a tiež skvelý Michael Moore, ktorý sa snaží vtipnými ironickými komentármi a prestrihmi pozrieť na problém v meste Flint nesentimentálnym a odľahčeným pohľadom. Darí sa mu to výborne. Vtipný, strhujúci i smutný dokument.(23.11.2010)
-
sv.augustin
Omlouvám se za tak dlouhý komentář, třídím si myšlenky.Když si Marc Bloch (jeden z nejvýznamnějších historiků, spoluzakladatel Annales v r.1929) ve své polemice(nedočkal se knižního vydání, nacisté jej v r. 1944 popravili) Obrana historie aneb historik a jeho řemeslo, hned ze začátku, položil otázku, kterou slyšel od malého chlapce: " Tati, vysvětli mi, k čemu slouží historie?" a hned dodal, že si nedokáže představit větší pochvalu pro spisovatele, než že dokáže promlouvat stejným tónem k učencům i ke školákům a že tak vytříbená jednoduchost je výsadou nemnoha vyvolených.(On ji měl) A jednoduše odpověděl: "Neznalost minulosti nejen brání pochopení přítomnosti, nýbrž v přítomnosti ohrožuje i samo jednání." Ptáte se proč jsem svůj komentář k dokumentu o problémech mezi vedením a zaměstanci v jedné firmě a o dopadech na jejich životy, začal tak obšírným úvodem? A abych zase použil slova Marca Blocha: "Daná debata zdaleka přesahuje drobné váhání cechovní morálky. Týká se celé naší západní civilizace. (...)Jedinými autentickými vědami mohou být takové, které dokáží mezi jevy nacházet vysvětlující souvislosti." Všechny opravdu velké myšlenky, lze totiž vyjmout z daného žánru a aplikovat na veškerou lidskou činnost s přizpůsobením žargonu. Představte si, že děláte ve společnosti, která už dva roky nepřidala zaměstnancům na výplatu ani korunu(mnozí nemají 14 dní před výplatou na chleba) a při inventuře se vedení společnosti diví, že má tak velké ztráty.(Přičemž by si stačilo přečíst skoro 200 let staré Bídníky, či jakoukoliv knihu od Emila Zoly a mezi dvěma jevy by se hned našla vysvětlující souvislost) A lidé vidí, že firma má na nové parkoviště, na nové stroje, na nové systémy kontroly zaměstnanců, ale sami zaměstnanci nevidí ani korunu navíc a navíc, čisté zisky firmy jde vyhledat volně na internetu. Neptám se s nenávistí, ptám se z čistě lidského hlediska, kdy nikdo z vedení není schopen postavit se před zaměstnance, vysvětlit jim ten rozpor a dát jim nějakou naději do budoucna. Protože nevědomost vyvolává strach a ten zase nenávist. Žijeme totiž ve světě, kdy rozhodnutí nemnoha jednotlivců má dopad na strašně hodně lidí. A když ti jednotlivci nejsou schopni srozumitelně vysvětlit své jednání, celá společnost je paralyzována a necítí potřebu respektovat zájmy či majetek těchto jednotlivců(firem).A jakékoliv sankce, opatření, tresty neplatí v momentě, kdy není kam couvnout a krádež se stane společensky přijatelnou normou a kradou i ti co nemusí. Změní se někdy ta arogance na jedné a nenávist na druhé straně, nebo to bude věčný problém lidstva? Tento dokument je přes 20 let starý a změnilo se něco? Ne, protože tento problém nastal už v momentě, kdy se jedna opice dokázala povýšit nad druhou opici a od té doby se tento problém vyřešit nepodařilo. Všechny formy uspořádání společnosti se zdají být vyčerpány(hlavně díky extrémnímu experimentování ve 20.století), ale základ zůstává, 20% vedení 80% dělníků. To bude vždy, to je dané přírodou.Ale kdy se srovná vědomí o důležitosti každé lidské bytosti na planetě?(8.11.2011)
-
ToddB
odpad!Neuvěřitelně zvrácená a pokrytecká komunistická agitka. Kdo trochu zná skutečné životní postoje Moora, musí z tohodle díla zvracet.(21.2.2012)