Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Námětem pro celovečerní filmový debut šestadvacetiletého režiséra Jana Hřebejka se stala stejnojmenná „pamětnická“ povídka Petra Šabacha z knihy "Jak potopit Austrálii". Originální muzikálová komedie je situována do Dejvic konce 50. let, žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu Internacional. Do světa rodičů, náruživě žijících všedními starostmi, aby zaplašili tíži doby, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ podporuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný pra-chuligán svým výstředním oblečením a vášní pro nezvyklé rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení – mládež je nadšena a rodiče si zoufají. I když svérázný prorok je nakonec zničen (podobně jako mnoho jiných, kteří ukázali cestu), pro generaci kluků znamená jeho zjevení klíčový obrat v jejich životě... Jan Hřebejk, inspirován Vlasy M. Formana, svou výpověď o 50. letech spojuje s výraznou videoklipovou stylizací. Základní dějová linie se zcela přirozeně rozvíjí i v písních a suverénně realizovaných tanečních číslech. Zásluhu na zdařilém výsledku má spolupráce kameramana Jana Malíře, choreografa Josefa Prouzy a autora písní Ivana Hlase. Vesměs přesně obsazeným hereckým představitelům dominují Jakub Špalek, Martin Dejdar a Josef Abrhám. Zdařilý muzikál příjemně překvapil a nadchl řady příznivců. Získal Českého lva za nejlepší film roku 1993. (Česká televize)

(více)

Recenze (364)

Han22 

všechny recenze uživatele

Po delší době na noční retro návrat k něčemu, co jsem čtvrt století a neviděl a komentář k českému filmu. Šakalí léta byl v dětství kult - dva naprosté megahity a spousta dalších písniček, ale samotný film jsem jako dítě nepochopil a moc mě nebavil. O moc moudřejší nejsem ani teď, jen mi došlo, proč mě nikdy nebavily ani Pelíšky. Hřebejk totiž neumí vyprávět příběh, neumí děj, neumí dramatický oblouk. Šakalí léta jsou sledem často nenavazujících scének, které netvoří žádný příběh. Souvilosti a dobové věci člověk musí číst mezi řádky, Dejdar má razantní nástup a pak je v příběhu zbytečný a nevýrazný, totéž většina ostatních postav s čestnou výjimkou Abrhámova otce policajta. Pár vtipných klukovin (nachcání do piva) a naprosto nepochopitelných věcí - kde vzal třeba ten kluk samopal? (Ne)milostný (ne)čtyřúhelník je zoufalý a spousta věcí by se dala vyřešit pár slovy. Docela mě to otrávilo a tři hvězdičky jsou jen a jen za hudbu. Taneční scény jsou fajn až super, rebelské texty výborné, aranže jsou mixem mezi rannými  českými devadesátkami a poctou americkým padesátkám. Rychlé písničky - Výtah nejezdí, Rock´n´roll pro Beethovena, Na počest hrdinům a samozřejmě megahity Na kolena a Jednou mě fotr povídá jsou stoprocentní, povedly i ty střednětempé jako Rock´n´rollová modlitba či Sladkých patnáct. Naopak slaďáky s výjimkou překrásného Pod oknem jsou do jednoho nevýrazné. Slabší 3* za nostalgii a písničky, jinak jsem si znovu potvrdil že popřevratový český film prostě není pro mě. ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Jako malý kluk jsem tenhle film ocenil mnohem víc, ta hudba byla super, rebel Dejdar byl boží. No, je pravda, že už nějaké kvality odvanuli s tím, jak člověk dospívá a všímá si toho, co jako dítě nikdy neviděl. Jenže ta hudba má ale pořád svoje a má tu správnou energii. Asi je to pořád jeden z nejlepších Hřebejkových filmů, hlavně co se týká toho, že dokázal naprosto vtáhnout diváka. ()

Reklama

Othello 

všechny recenze uživatele

První půle devadesátých let v Česku se z filmového hlediska vyznačovala vzestupem vizuálně výrazných snímků s velkými rozpočty od mladých nadšených režisérů, které však bohužel neměly v náhlé záplavě západních, doposud nedostupných titulů, kdovíjaký divácký úspěch (dále viz třeba Kouř, Akumulátor 1, první Renčové). Zároveň na nich bylo vidět okouzlení tvůrců právě západními tématy a přístupy, které nadšeně švédovali. Proto vznikly možná trochu mimoděk zvláštní zeitgeist filmy, které fungují daleko více pocitově a povrchově než že by měly nějakou hloubku, ale zároveň z nich prýští strašné nasazení, energie a radost tvořit, přičemž se stále odehrávají v zešedlých socialistických kulisách. Šakalí léta jsou filmem, který nijak zvlášť dobře vypráví příběh o něčem, co tu nikdy nebylo způsobem, jaký tu nikdo doposud nedělal. Vzniká tak mimoděk nějaké zvláštní universum, kterému se lze racionálně v pohodě ubránit, ale které jinak díky vynikající kameře, výpravě a scénografii (aka "úvod do hřebejkovské komunistické hnědi") lze zase nakrásně propadnout na té pocitové úrovni. S čímž my, bývalí kluci z pod Julišky, rozhodně nemáme problém. ()

Piškotka 

všechny recenze uživatele

Musím přiznat, že se mi to docela líbilo. Už jenom ty dejvické scenérie, které tak dobře znám. A jednotlivé postavy tam dobře zapadaly, stejně tak jejich povahy. Martin Dejdar, kterého moc nemusím, mi přišel šmrcovní a sympatický. O Josefu Abrhámovi nemluvě. Co se týče příběhu, nedokážu posoudit, jaká byla tehdejší doba. Myslím si, že to nebyla až taková idyla. Ale kdo chce vidět špatné věci? Skoro nikdo. Proto Šakalí léta mají blíže ke komediálnu a to je určtě dobře. Láska, životní klopýtnutí, ve džbánku moč místo piva, rock and roll a hotel Internacional, zajímavá kombinace. Retro muzikál, jak má být. ()

gutshoter 

všechny recenze uživatele

Jeden z prvních hitů Jana Hřebejka je muzikál... Přece jen jsem od něho zvyklý na něco jiného. Ne že by to dopadlo tragicky, já to považuju za průměr, možná podprůměr. Děj mě nezasáhl, písničky jsou jenom, dá se říci, o jednom. Občasné komediální prvky, tolik slavné, na které by si snad mohl Hřebejk pořídit patent, se zde vyskytují také a úsměv vykouzlit rozhodně dokážou. To je ale vše. Od slavného muzikálu Šakalí léta jsem čekal mnohem víc. ()

Galerie (9)

Zajímavosti (39)

  • Na koncertu bigbítové kapely, který rozpráší veřejná bezpečnost, hrají Hells Devils, což byla skutečná kapela, která hrála v letech 1961–1965 a končila pro potíže se schvalováním. Časově to neodpovídá, protože film se odehrává kolem roku 1957, soudě dle sledování Sovětské družice Sputnik. Historii kapely se věnuje jeden z dílu cyklu Fenomén Underground (od r. 2014). (sator)
  • Autori už v roku 1991 požiadali Ivana Hlasa, aby im zložil k filmu pesničky. Natočenie demosnímku pesničky "Na kolená" uhradil spolužiak Jarchovského a Hřebejka z katedry produkcie Jakub Mejdřický. Keď si skladbu vypočul Jiří Ježek zo spoločnosti Space Films, hoci mal na stole takmer tridsať iných scenárov, okamžite sa rozhodol pre Šakalí leta. (Zdroj: instinkt.tyden.cz) (Raccoon.city)
  • Jan Hřebejk vzpomínal na hereckou pečlivost Josefa Abrháma (Prokop): "Chtěl vědět, proč jeho postava ztratila chuť. Odvyprávěli jsme mu historii, že to byl v mládí motocyklový závodník, který po bouračce ztratil chuť a teď dělá u dopraváků, protože ničemu jinému než autům a motorkám nerozumí. On nám to všechno odkýval a pak jsem ho jednou přistihl v maskérně, jak si na tělo nechává maskovat jizvu. Říkal jsem mu, že to je úplně zbytečné, že bude mít na sobě přece košili, ale on se jen tak usmíval a říkal: 'Ne, to není vůbec zbytečný.'" (NIRO)

Související novinky

Zemřel Josef Abrhám

Zemřel Josef Abrhám

17.05.2022

České nebe se rozrostlo o další velkou hvězdu, ve věku dvaaosmdesáti let totiž zemřela jedna z nejvýraznějších postav naší kinematografie, Josef Abrhám. Oblíbený herec se poslední dobou bohužel… (více)

Reklama

Reklama