Snídaňový klub
-
Breakfast Club, The
Komedie / Drama
USA, 1985, 97 min
Režie:
John HughesHudba:
Gary ChangPlakáty
Obsah
-
Päť študentov musí podstúpiť trest. Kvôli prehreškom musia v sobotu prísť do školy a tam stráviť deväť hodín. Stretne sa tu školská kráľovná krásy, športovec, rebel, šprt a jedno divné dievča. Dozor nad nimi má na starosť prísny profesor Vernon. Ten im dá jedinú úlohu napísať esej s viac ako 1000 slovami, na tému: ,,Kto vlastne ste?“ Päť úplne rozdielnych ľudí v prázdnej škole ale časom zisťuje, že nie sú až tak rozdielny ako by sa zdalo... (riske)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (140)
-
Matty
Zprvu se zdá, že před sebou máme 5 jasně rozškatulkovaných středoškolských figurek, ale nic, natož dospívající mládež, není jednoznačné… jak lehkou rukou za dva dny napsaný scénář pozvolna a s citem odhaluje. V období, kdy se cítíte být někým, ale přesně nevíte kým, přijde každý chápavý film vhod. Tenhle je navíc vtipný a dojemný. Překážku nepředstavuje ani starší datum výroby. Hudbou, skvěle vybranými herci a hlavně nevídanou mírou porozumění jde o záležitost nadčasovou i srdcovou pro mnoho diváků (bohužel zatím především amerických). Třebaže do cílové divácké skupiny už nějaký ten měsíc nepatřím, rád jsem si Snídaňový klub „přisvojil“. Děkuji, Johne Hughesi. 90% Zajímavé komentáře: Flipper, Mr.Apache, InJo, wipeout(7.12.2010)
-
Faye
… „ Sobota 24.března 1984. Shermerská střední škola. Vážený pane Vernone, chápeme, že jsme museli zůstat za trest v sobotu po škole. To, co jsme udělali, bylo špatné. Ale jste blázen, že jste chtěl, abychom psali práci o tom, kdo jsme. Copak vám na tom záleží? Vnímáte nás tak, jak chcete vy. V jednoduchých pojmech a nejvýhodnějších definicích. Vnímáte nás jako génia, jako sportovce, jako blázna, jako princeznu a jako vyvrhele. Je to tak? Tak jsme vnímali jeden druhého dnes v 7 hodin ráno. Byli jsme zmanipulovaní.“ Pět poškoláků zavřených v jedné škole a v jedné třídě. Neznají se, nesnášejí se, každý je úplně jiný, ale proti autoritě v podobě kantora jsou tým už od začátku a co teprve, když se po počátečních vzájemných konfliktech stanou týmem skutečným. Bez okolního vlivu svých part si začínají rozumět a zjišťují, že mají mnohem víc společného než se nadáli. „Breakfast Club“ je nádherná vzpomínka na dobu, kdy člověk nebyl už dítě, ale nepatřil ani do světa dospělých, film plný humoru, báječné hudby. Film, který je přes svoje stáří téměř neznámý, což je velká škoda. Takže už jen velké poděkování do Holandska, kde kupodivu vydávají DVD i s českými titulky, což pro mě bylo skoro stejné překvapení jako film. A já si to jdu pustit ještě jednou :- ).(26.11.2006)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $45,875,171║Tržby Celosvetovo $51,525,171║(16.12.2008)
-
Rob Roy
Tohle že je realistická sonda mezi dospévající mládež? Mně to připadalo jako nepříliš fungující směs komediální nadsázky a vážných témat dospívání, ovšem velmi naivně podaných. Těžce schizofrenní záležitost, kde se v jedné scéně omladina zhulí a křepčí na chodbách a za chvíli s kamennou vážností řeší své komplexy. Dialogy i herecký projev občas vyvolávaly spíše pobavený nevěřícný úsměv. Tenhle film je buď zakonzervovaný pro mládež 80. let, nebo nejsem ten správný vzorek dospívající mládeže, kterého by tenhle počin oslovil... to taková Summer School (1987), kterou před několika dny na diskuzi doporučoval JohnnyD (tímto mu děkuji) mi byla mnohem sympatičtější a školáci přirozenější.(19.7.2007)
-
Nathalie
Ten film vůbec neví, co chce, ale včera bylo pozdě. Takže coby ilustrace teen myšlení překvapivě přesné.(27.4.2009)
-
hirnlego
Proč musí Estévéz hrát tak často takové přemachrované dobrákosráče? Na začátku jsem zase rostla, ale pak už to šlo. Jednoduchoučká a občas nesmyslná pohádka "ze života" pro retro týnejdžry.(27.1.2011)
-
movie
THE BREAKFAST CLUB je snímek tak trochu poplatný době a mám pocit, že být teenager v 80-tých letech, nejspíš bych se s tím stotožnil mnohem víc než v roce 2008. Každopádně je to dobrá ukázka toho, že se dá natočit zábavná teen komedie bez kýblu zvratek a semene. 70%(10.2.2008)
-
novoten
Slušňáci nevymřeli, vzdor neopadnul. Film, který si zaslouží citovat (Scrubs), napodobovat (Dawson's Creek) i parodovat (Not another teen movie). Každopádně je to ideální generační výpověď převyšující ať už slavnou Ridgemont High nebo třeba Linklaterovy Omámené a zmatené.(31.3.2009)
-
EdaS
Psychoanalýza americké střední a hodně ambiciózní dílko vzhledem k cílové skupině. Jo a Ally Sheedy bývala překrásná.(7.7.2009)
-
Flipper
Pre niektorých nadhodnotené, pre iných bomba. pravdou je, že tento film dosť ovplyvnil polovicu nerozhodnej Ameriky v tých rokoch, aby si uvedomili kto vlastne sú a čo od života očakávajú. Roky plynú a niektoré pravdy ostávajú, iné sa nahrádzajú a berú sa iné pohľady na správanie a konanie jednotlivých postáv. V každom prípade ma to určite neovplyvnilo natoľko, aby som sa nad tým zamýšľal a v dnešnej dobe, by to pubertiakov tiež nemuselo chytiť za hrdlo a zatriasť ním pri slovách "Zamysli sa čo chceš zo svojim životom." Keď by sme mali povedať, čo je na filme najlepšie, sú to určite dialógy. Ani dej, ktorý sa niekedy snaží byť neprimerane akčný a veľmi umelý pre niektorých členov, nás nemôže prekvapiť, ani nič iné. dialógy, ktoré prevládajú celý film sú benzínom pre naše vnímanie a napredovanie deja. Keďže som film videl v pôvodnom znení bez tituliek, musím povedať, že boli brilantne zvládnuté aj keď je tu hlavná chyba, ktorá môževšetko zatieniť. Tou chybou je voľné užívanie marihuany a druhá polovica filmu bola ovplyvnená touto látjou. Preto namiesto toho, aby som sa zamýšľal nad životom vlastným, alebo myšlienkami hlavných hrdinou hovoriacich o svojej rodine, viac som pozoroval, ako droga zasiahla do ich správania a konania. Ok každý sa prizná, niekto upustí zábrany, má prvý sex - veď to muselo riadne pohnúť vtedajšími orgánmi, keď deti prepĺňali kiná po stovkách. Nebudem však zbytočne riešiť situácie čo sa stali a keď toto dielko hodnotím ako celok, vyšlo mi, že to je priemna kecačka, ktorá má čo ponúknuť aj dnešnému pozorovateľovi. PS: breakfast club si uctila mládež na MTW awards 2005: http://www.youtube.com/watch?v=lLqNvXWuRzU&feature=related(23.1.2009)
-
Mr.Apache
Velké zklamání. Něco podobného, jako když jsem v 90.letech šel na Singles a čekal fajn sondu do života příznivců rockové muziky. Dočkal jsem se zoufalého pohledu na partu uvědomělých čajíčkářů, věčně zaneprázdněných budováním kariéry a plkáním o zodpovědnosti. Člověk se hned cítil jako na Melrose Place, jen k tomu navíc hrál ještě grunge. ... Když vám naservírujou film z prostředí středoškolské mládeže 80. let, čekáte, že tam bude zachyceno něco z atmosféry té bezstarostné doby. Čekáte mejdany, srandu, minisukně - prostě čekáte 80. léta. Místo toho vás šoupnou do místnosti s pěti pitomci, kteří mají jeden vedle druhého vlastně jediný problém: Nesnášejí své rodiče. Rodiče jsou alfou a omegou jejich skuhrání, které máte vydržet celých 97 minut. A prakticky pořád v té jedné místnosti. Po celou dobu vás nečeká nic jiného, a kdybyste snad měli pocit, že se to už konečně rozjíždí, nepropadejte žádné naději. Nic se nikam nerozjede, jen někteří skuhravci se nakonec velmi nepravděpodobně a náhle vzájemně zamilují. Tohle není žádná odvázaná 80's teenagerská komedie - spíš se to podobá tuzemským televizním hrám o svazácích, které působily vlastně stejně nevesele a bezvýchodně jako tenhle Snídaňový klub. Zatímco socialistické inscenace na téma "mládežníci" byly svázány diktátem režimu, tohle dílko svazuje snaha o vážné vyjádření k tématu generačního konfliktu. V obou případech je výsledek stejný (jen američtí mládežníci si dopřejou trávu, ti naši zas alkohol). V jednom je ale Breakfast Club bolestně pravdivý: Mládež v obou táborech nebyla absolutně schopna žádné opravdové vzpoury. 60. léta a odvaha generace dětí květin měnit svět, nebo punková rebelie let sedmdesátých jsou nenávratně tytam. Děti 80. let jsou daleko krotší a smířenější s tím, že měnit systém se nevyplácí. Zpětně se jim nedá upřít jen jedno: Alespoň se dovedou pořádně bavit. Ti z Breakfast Clubu nedokáží bohužel ani to.(31.7.2007)
-
H34D
Ačkoliv je Breakfast Club o teenagerech, mám pocit, že je určen spíše pro teenagery odrostlé, kteří mají dané období dávno za sebou, ovšem rádi na něj vzpomínají. Film tedy plní úlohu, jaké se po 25 letech ujal také např. seriál Glee. Sledujete jakoby jasně načrtnuté archetypální charaktery, které jsou svým způsobem nadčasové a pomaličku si je začínate osvojovat. Snídaňový klub tvoří fajn partu, je velice příjemné pozorovat přerod atmosféry z odstupu až nenávisti do přátelství. Zní to naivně, ale nedá se říct, že by to nedávalo smysl. Psychologie si zde najde své místo, postavy odhalují své nitro a typicky se ukáže, že za všechno mohou rodiče :) Komediálních prvků je poskrovnu, a tak spíše než smích u vás film navodí blažený úsměv a roztomilou spokojenost. 8/10(14.3.2011)
-
dobytek
Tak tohle byl pro mě takovej menší šok. Komedie o středoškolácích od režiséra, kterej má na kontě Letadla, vlaky a automobily, navíc všeobecně dost vysoko hodnocená a ono to dopadlo prachbídně. Pětice šablonek (tady se opravdu nedá mluvit o postavách, to jsou prostě šablonky) musí za trest v sobotu do školy a napsat tam esej. Tyto šablonky spolu ze začátku nějak moc nekamaráděj, ale občas je příde trochu zjebat ředitel, což postupně utuží kolektiv a navíc začnou postupně zjišťovat, že maj společnou další věc. Všechny je serou rodiče. Potom se naši hrdinové rozhodnou, že si ve škole zahulej trávu a já se těšil, že teď to konečně nabere na obrátkách. Jenže tahle epizodka s trávou nějak neměla žádnej význam. V jednu chvíli jsou všichni vysmátý a najednou střih a už si zase stěžujou, co je všechno trápí a jaký jsou jejich rodiče svině. Sportovec má problém s tim, že jeho fotr chce, aby vždycky zvítězil, po šprtovi doma chtěj, aby měl dobrý známky a holku, která se chová jako prase, rodiče pro změnu ignorujou. Nakonec se to pomalu dostane k přiblblýmu happy endu (holka si padne kolem krku s týpkem, kterej jí předtim celej den nadával, jaká je to rozmazlená kráva - škoda slov) a mně se v tu chvíli ani nechtělo uvěřit, že jsem se opravdu díval na ten "kultovní" Breakfast club, o kterym tady čtu skoro samý superlativy. Největšim kladem Breakfast clubu je to, že některý scény byly úžasně zparodovaný ve filmu Bulšit.(17.6.2008)
-
choze
Koukám, že nejsem první, kdo očekával bezstarostnou komedii, dostal přesný opak a skončil v mírném šoku. Nicméně líbilo.(18.1.2011)
-
O*R*I*N
"In the school teacher's such a fool". Nejchytřejší komedie o teenagerech pro teenagery, kultovní film 80. let, co víc dodat? Snad jen "Don´t You Forget About Me" [FILM, KTERÝ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE](26.3.2007)
-
Pethushka
Toto prostě nejde ohodnotit jinak. Skvělé drama i komedie!! Nevynucený nadčasový humor a spousta geniálních nápadů. Zajímavost a divnost jednotlivých postav je briliantní.(26.4.2011)
-
gudaulin
Na Snídaňovém klubu je vidět úporná snaha udělat z něj generační film a ve Spojených státech jde údajně o kultovní záležitost. No nevím, nezdá se mi, že by nějak zásadně vypovídal o mladé generaci 80. let, spíš jde o jakýsi pozérský manifest puberťáků. Pubertou si museli projít všichni a ti, co v ní jsou momentálně, se pochopitelně mohou s hrdiny filmu ztotožnit. Nic víc než podrážděnost z rodičů a učitelské autority se z jejich dialogů a skutků vyčíst nedá. Ke skutečným postavám mají daleko, jde spíš o klasické školní typy - tak ukázkové, že z toho na hony čiší scénáristická účelovost. Humorné to není a vzhledem k výše uvedenému mi tam nefunguje ani ta psychologická rovina a nedokážu se s těmi týpky ztotožnit ani emocionálně, zvlášť sígr a provokatér v podání Judda Nelsona by podle mě potřeboval spíš pár facek než pochopení. Jeho představa o nezávislosti a životě totiž bez usměrnění končí tam, kde se odehrává francouzský snímek Mezi zdmi. Aby systém fungoval, nemůže každý jenom žvanit o svých právech, ale musí sám přispět. Hrdinové filmu se ani nechovají nějak realisticky a jejich spárování na konci je taky jen důsledkem scénáristické násilnosti. Celkový dojem: 40 %.(20.4.2011)
-
ClintEastwood
Kultovní snímek o neposlušných spolužácích, který šel trochu mimo mě. Snímek, který už byl prý mnohokrát parodován a napodobován, ale ještě se žádný z pozdějších filmů nedokázal ani přiblížit dílu jménem Snídaňový klub. No, tak to si nejsem úplně jist, jestli bych je chtěl vůbec vidět. Postavy jsou jasně zaškatulkovatelné, nijak se nevyvíjí a zcela jim vévodí nesympatický Judd Nelson, který hraje školního frajírka opravdu přesvědčivě a jeho chování ve mě vzbuzovalo silný odpor. Chudák pan profesor Paul Gleason, který na tuto partu tak nějak dohlíží. Zajímavý film, počin lehce nadprůměrný, do jisté míry skutečně kultovní, ale pro mě díky plochým postavám se kterými jsem se nedokázal úplně ztotožnit - docela nudný a jednotvárný.(25.9.2011)
-
Kass
Akademie a účelovost z toho jde cítit na sto honů. Přesto, jak jsou ty karty ortodoxně rozdané a hra s nimi tak přímočaře rozehraná, ten filigránský půvab postav a jiskření mezi nimi mě natolik zaujal, že se vůbec nedivím možné kultovnosti díla ve vybraných kruzích :-). No a pak Simple Minds a jejich "Don't You (Forget About Me)"...wow!(27.1.2011)
-
burina
Tento v Amerike kultový, u nás prakticky neznámy, film sa mi dostal do rúk náhodou a to 23 rokov od jeho vzniku. A ani neviem presne, čím ma tak dostal. Nostalgiou to zrejme nebude, kedže som 80. roky zažila len v plienkach. Ikeď možno práve tým, že by som rada zažila časy, keď na natočenie filmu pre teens a o teens nepotrebovali tvorcovia kopu fekálneho humoru a zmienku o sexe v každej druhej vete. Tento film je zábavny a zároveň aj vážny a dojemný. Pätica hrdinov si postupne uvedomí, že toho majú spoločného viac, ako si pôvodne mysleli. Z hercov trochu vyčnieva Judd Nelson, ale perfektní su všetci. No a k tomu nám hrá pecka od Simple Minds - Dont you forget about me. Neprávom opomínaný film.(26.5.2008)